Ohnivý anděl: Strhující příběh ze země, kde si všichni tykají

Pondělí, 20 Leden 2014 07:06 PhDr. Jana Semelková

ohnivy andel perex Na Ohnivého anděla jsem narazila tak trochu náhodou, a jsem ráda, že jsem na něj narazila. Díky islandské autorce Yrse Sigurđardóttir jsem se poprvé setkala v literatuře s Islandem. Vlastně nejen v literatuře. Tato ostrovní země je pro mnohé z nás zahalena tajemstvím. Moc se o ní nepíše, moc se o životě zde neví, zvláště po překvapivém řešení krize jejími politiky. A protože příběh úspěšné advokátky Tóry je zasazen do kontextu dnešních dnů, mnohé jsem se o životě v této zemi dozvěděla.

Autorka mne překvapila nejen příběhem samotným, jenž je naplněn správnou dávkou napětí, překvapivých situací a okořeněn nadpřirozenem, ale i tím, že po dlouhé době jsem četla krimi ze severu a nebyla mi zima. Abych to osvětlila: většina severských autorů píše o smutných, deprimovaných detektivech, topících se ve vlastních potížích a řešících odporné zločiny. Většinou si v nich užíváme barvitých popisů brutálních mordů. U islandské autorky se setkáváme s neméně krutým zločinem a neméně amorálními vrahy, ale celý případ je vykreslen tak, aby fantazie čtenářova měla prostor k tomu, aby si představil prostředí i samotný zločin tak, jak je jemu příhodné. Autorka tak dokazuje, že mnohdy pouhý náznak zmůže víc než detailní popis. Právě díky těmto náznakům dosáhla toho, že zrůdnost počínání pachatelů je působivější, amorálnější, než kdyby vše vymalovala do přílišných detailů.

Případu mladíka s Downovým syndromem, Jakoba, který byl odsouzen za založení požáru v ústavu pro tělesně a duševně postižené, ve kterém uhořelo pět lidí, se ujímá advokátka Tóra na objednávku od duševně narušeného sexuálního devianta Jósteinna Karlssona. Tento nevyzpytatelný člověk zná Jakoba z výkonu trestu, momentálně oba žijí v psychiatrické léčebně, kde si mají odbýt svůj trest. Jóstein tvrdí, že Jakob byl odsouzen neprávem, že viníkem je někdo jiný, po Tóře žádá, aby věc prošetřila a domohla se obnovení případu. Kdyby nebyla krize a advokátčina kancelář by na tom byla lépe, možná by Tóra takový případ odmítla. Ale možná ne, protože ji něčím přitahuje. Brzy po kývnutí na objednávku začnou advokátce přicházet tajemné zprávy od neznámého pisatele. Jako by ji naváděly, jako by někdo věděl víc, než je uvedeno ve spisech, výpovědích svědků – jako by někdo stál o to, aby pravda nevyšla najevo.

Tóra brzy pochopí, že Jakob nemohl založit požár tak, jak je v protokolech uváděno. On sám tvrdí, že oheň do ústavu přinesl anděl – ale kdo to mohl být, kdo mohl připomínat mladému postiženému muži božskou bytost? K tomu jedna z obětí je zahalena podivnou mlhou, jako by měl někdo zájem vše skrýt, jako by někdo nechtěl vyjevit pravdu. Aby toho nebylo málo, advokátka dojde k zjištění, že pitva jedné z obětí přinesla nečekané odhalení. V onom ústavu se dělo cosi podivného…

Yrsa Sigurđardóttir umně staví případ na hlavní hrdince, která není žádnou supermankou. Tóra pečlivě pročítá jednotlivé protokoly, ptá se a dedukuje. K tomu ji vždy postrčí správným směrem zprávy od tajemného odesílatele. Brzy zjistí, kdo jím je. A také jí zbývá odhalit, proč vyznavač zla chce pomoci nešťastnému Jakobovi, aby mohl odejít z léčebny domů k mámě. Jak se stalo, že nelítostný deviant otevřel někomu své srdce. S Tórou poznáme, že touha po zlu může pomoci někdy i dobru.

Ohnivý anděl je velmi dobře napsaný detektivní román s jasně vykreslenými hrdiny. Čte se příjemně, i když je o věcech, které příjemné vůbec nejsou. Znovu musím zopakovat, že jsem ráda, že jsem na Ohnivého anděla narazila. Rozhodně mne navnadil natolik, že autorčiny další románu si hodlám vbrzku přečíst.

Ohnivý anděl