Kultura21.cz

BuranTeatr hraje po mnoha různých stěhováních už několik let na Sokolském stadionu v Brně. Má tam své stabilní zázemí, má tam své diváky, o které díky pestré a nápadité nabídce inscenací nikdy nemá nouzi. Stejně tak bylo plno i na první premiéře sezony. Diváci se zde potkali na premiéře hry SLUŽKY Jeana Genta nejenom s inovovaným prostředím foyeru, ale také s novým uměleckým vedením, s novými i staronovými tvůrci.

Dramaturg Jan Šotkovský (jinak také hodně vytížený dramaturg Městského divadla v Brně) byť se může ještě stále počítat za mladé tvůrce, zde patří vlastně k doyenům, k „otcům zakladatelům“.

 Vedle dramaturga se divákům představil nový umělecký šéf, Juraj Augustín, absolvent režie na divadelní fakultě JAMU, se zkušenostmi ze zlínském a pardubickém divadle. Má zkušenosti se založením několika malých divadel, zkušenosti ze studijního pobytu na umělecké škole v Krakově, až „přistál“ na nezávislé umělecké scéně BuranTeatr.

Režisérkou první premiéry v sezóně byla Gabriela Krečmerová, absolventka divadelní vědy na Masarykově univerzitě a absolventka režie na JAMU. Také režírovala ve  zlínského divadla, z Národního divadla v Brně, také absolvovala stáž v Krakově, má za sebou hodně různých projektů včetně práce s loutkou pro děti se speciálními potřebami v Ostravě.

Hru SLUŽKY pro tři ženské role vytvořili Barbora Nesvadbová (co mi dalo práce najít ji v Google, kde jsou desítky upozornění na módní autorku bestselerů stejného jména, dcery Josefa Nesvadby) dále Alžbeta  Vaculčiaková a Kateřina Dostálová – Veselá.

Začnu od konce. Postavu Madam, hrála právě paní Veselá. Jediná z trojice patří už léta ke kmenovým herečkám „Buranů“, i když má za sebou více výrazných rolí v Národním divadle Brno.  U „Buranů“ jsem napočítal od roku 2009 šest různých rolí, Madam ve Služkách je tady její sedmá v tomto divadle.

Alžbeta Vaculčiaková je slovenská herečka s výbornou českou jevištní mluvou. A zase povzdech nad vyhledávačem Google. Ano, tato herečka je tam hodně zastoupena, ale předřevším proto, že hrála v seriálu Vinaři v televizi. Že má za sebou několik hezkých divadelních rolí, o tom Google mlčí. On tam má jenom to, co tam my povrchní lidé vložíme. Ale když si dáme trochu práce, zjistíme o ni, že má za sebou také Escuela Superior de Arte Dramático de Murcia, Španělsko - studijní pobyt, obor Teatro creativo a hodně zajímavých jevištních performací. Ve Služkách hrála postavu Clair.

Konečně druhou služku, Solange  hrála Barbora Nesvadbová, také absolventka DiFa JAMU. Absolvovala rolí Filippovny v inscenaci Absolutní štěstí mouchy, v roce 2015, čímž prozrazuji, že je to čerstvý herecký příslib pro divadlo BuranTeatr.

Autor dramatického textu, Jean Genet (1910-1986) je francouzský spisovatel a dramatik existencionálního ladění, které vyúsťuje až do absurdních poloh, tak jako celý jeho život. Dalo by se parafrázovat: „Vším, čím jsem byl, byl jsem nerad“. Krádeže, vězení, homosexuální prostituce, cizinecká legie a útěk z ní, zase vězení. Není divu, že se v jeho tvorbě objevují postavy ze spodiny lidské společnosti a životní skepse. To vše se odráží také v jeho prvním dramatu z roku 1947, SLUŽKY.

Dvě služky se baví tím, že si hrají na služku a madam, vyměňují si role a srší z nich až třídí nenávist k bohaté Madam. Když ji poznáváme zjišťujeme, že je sice panovačná a rozmazlená, ale konec konců opuštěná a na svých služkách závislá žena. Ráda je obdaruje obnošeným šatstvem, zachází s nimi vlastně slušně. Ale zášť služek je obrovská. A tak chtějí svou madam zabít, otrávit. Ovšem místo Madam umírá po vypití otráveného nápoje jedna ze služek.

Nic veselého, řekneme si. A jak se to dá hrát celý divadelní večer? Ano,  je to skutečně náročný kus. Ale díky citlivé režii a díky talentu těch tří protagonistek, zažije divák napínavé představení, plné zvratů,  citových vydírání, energie i duševní prázdnoty. Je to důkladný ponor do duší existenciálně vyčerpaných žen, které vlastně nedokážou normálně žít a celé jejich bytí je jedno velké trápení.

Klobouk dolu před režií, klobouk dolu před třemi protagonistkami. Už jenom znát perfektně text v tomto „nedějovém“ ději je kumšt. A naplnit věrohodně všechny citové eskapády, zvraty, proměny, to musí být hodně vyčerpávající. Duševní zdraví je nakažlivé, řekl kdysi francouzský psychiatr Paul Broca. A dodal: Duševní nemoc je ještě nakažlivější. Takže držím palce těm bezvadným herečkám, aby si zachovaly stále tolik energie, ale také zdravého odstupu od vyčerpávajících rolí.
Vaši diváci vás potřebují….

www.buranteatr.cz