Tak trochu jiný Jules Verne

Tak trochu jiný Jules Verne

Tisk

julesverne 200Laterna magika v letošní sezoně obohatila svůj repertoár opět o jednu jedinou premiéru, na kterou se rozhodla vsadit veškeré své technické i umělecké trumfy. Výsledkem tohoto absolutního tvůrčího nasazení měla být inscenace s vysoce inovativními prvky, jež by princip tohoto multimediálního divadla posunula zase o kus dál. Jak ale nakonec dopadlo setkání snové vize inscenátorů s realitou divácké obce při putování po Podivuhodných cestách Julese Verna?

Za námět si tvůrci nové inscenace vybrali fantaskní příběhy z románů Julese Verna, neboť nabízejí nepřeberné množství příležitostí, díky kterým lze uplatnit různé vizuální a akustické efekty a rovněž i další trikové vymoženosti. Avšak od samotného nápadu uběhl k realizaci tohoto projektu poměrně delší čas. O uvedení této látky na prkna Laterny magiky se totiž uvažovalo již minulou sezonu, ale až letos v únoru se zrodilo představení nazvané Podivuhodné cesty Julese Verna, které je k vidění na Nové scéně Národního divadla.

julesverne 1

Režie se ujal režisér, dramatik, dramaturg a v neposlední řadě i umělecký šéf Klicperova divadla David Drábek, který si z hradecké domovské scény občas odskočí zrežírovat zajímavý projekt do Prahy. Pod hlavičkou Národního divadla tak naposledy přetvořil k obrazu svému Šamberkovo Jedenácté přikázání a už tehdy narazil u pražského obecenstva na vlnu kritik a nepochopení. Drábkovu neotřelému rukopisu a poetickému režijnímu stylu, který mu u diváků Klicperova divadla hladce prochází a za který ho zbožňují, jen málokterý Pražan dobře rozumí. I přesto se rozhodl prostřednictvím Podivuhodných cest promlouvat k divákům svou typickou drábkovštinou.  

Protože je David Drábek gejzírem chrlící všemožné nápady a velmi rád vychází i z improvizovaných situací vznikajících během zkoušek, tak se konečný tvar inscenace dopředu nikdy neví. Finální textová podoba ale nakonec vznikla ve spolupráci se scénáristkou Markétou Bidlasovou. Příběh tak má tři dějové linie, které se plynule prolínají a vytvářejí jedinečný komicko-fantaskní příběh s minimem historických faktů.

julersverne 2


Divákovi se otevřenou brány do filmových ateliérů, kde právě první filmařští průkopníci natáčejí snímek na motivy Tajuplného ostrova Julese Verna a do toho řeší i své osobní záležitosti. Do všeho toho blázince přijde na natáčení samotný spisovatel se svou chotí Honorine, u kterých vrcholí manželská krize. Tu ale vyřeší masový vrah hledaný francouzskými policisty, kteří se posléze stanou součástí natáčení stejně jako Jules Verne, který ztvární postavu kapitána Nema.

Aby těch originalit nebylo málo, tak se David Drábek rozhodl částečně rezignovat na princip Laterny Magiky. Inscenace totiž není postavena na pohybovém divadle, jakkoli obsahuje několik tanečních čísel vytvořených choreografem Martinem Packem, ale na klasické činohře, která není příliš synchronní ani s filmovou projekcí Jakuba Kopeckého a Šimona Koudela. Ačkoli všechny zmiňované složky jsou propojeny netradičním způsobem, jejich celková interakce vytváří naprosto úžasnou podívanou, která diváka vtáhne natolik do děje, až je mu líto, že inscenace velmi svižně ubíhá.

julesverne 3

Po vizuální stránce byly působivé také scénické nápady Jakuba Kopeckého a kostýmy Simony Rybákové (zejména kostým Luny byl úchvatný). Největší uznání si ale zaslouží hudba Darka Krále, která byla jedním slovem famózní. Proto také tajně doufám ve vydání hudebního CD Podivuhodných cest Julese Verna.
Nesmím ale také zapomenout na velmi dobré herecké výkony. Zejména bych vyzdvihla Jiřího Zapletala jako Julese Verna a Radima Kalvodu, který ztvárnil režiséra Jean-Luca.

Ačkoli inscenace přináší podmanivou podívanou, tak si myslím, že není primárně zacílena na dětského diváka. Tvůrce podezřívám z toho, že ji vtiskli tuto podobu hlavně proto, aby v dospělých návštěvnících pobudili jejich dávno zapomenuté dětské já a oni tak mohli popustit uzdu nejen své fantazii, ale také emocím.

Nedávno jsem psala, že by si každý potenciální návštěvník divadelního představení měl předem nastudovat informace o vybrané inscenaci, aby nakonec nebyl nemile překvapen, že se jeho očekávání diametrálně rozchází s realitou viděného. U režií Davida Drábka na mou radu ale velmi rychle zapomeňte, protože jeho inscenace obsahují takovou smršť nápadů, že jsou na ně krátcí nejen autoři synopsí, ale dokonce ani doprovodné fotografie či trailer nedokáží veškerá specifika představení stoprocentně vystihnout. Nicméně jsem ale přišla na fígl, jak se dá na tuto podivuhodnou cestu dobře připravit. Stačí jen nebýt přízemní a nechat se směle vystřelit do kuriózního světa Vernema. Výsledek totiž stojí za to!

julesverne 4

Název představení: Podivuhodné cesty Julese Verna
Uvádí: Laterna Magika, Národní divadlo
Režie: David Drábek
Autoři textu: Markéta Bidlasová, David Drábek
Hrají: Jiří Zapletal, Ivana Machalová, Radim Kalvoda / Radovan Klučka, Bohdana Pavlíková / Lucie Polišenská, Gustav Hašek, Ondřej Vacke, Kryštof Rímský, Henrieta Hornáčková / Bohdana Pavlíková, Michal Balcar / Michal Necpál, Štěpán Pechar / David Stránský, Vojtěch Bartoš / Alex Sadirov, Michaela Mochnáčová
Tančí: Pavlína Červíčková, Anna Dvořáková, Tereza Chábová, Eva Zápotocká, Libor Kettner, Štěpán Pechar, Alex Sadirov, Jakub Sadílek, Jakub Sedláček, Ondřej Sochůrek, David Stránský
Premiéra: 19. února 2015
Hodnocení: 90 %

Foto: www.narodni-divadlo.cz, Martin Šandera

www.narodni-divadlo.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Renata Petříčková: O hnědých pastelkách se mi i zdálo…

200roByla to první nabídka pro opravdové ilustrace do knihy. „Poprvé jsem vzala pastelky, abych s nimi vytvořila něco, co bude zdobit knižní stránky,“ říká Renata Petříčková, kterou zhruba před rokem s touto nabídkou oslovila autorka knihy Hvězdná obloha. Ilus...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Slávek Novák aneb Příběh opravdového herce

Slavek Novak perexCo uděláte, když narazíte skutečný příběh o skutečném umělci, který hrával hlavní role v Národním a zároveň sváděl ženy pod taktovkou STB, aby je režim mohl vydírat? Jste-li dramatikem, pravděpodobně napíšete hru. Jste-li vtipným a...


Literatura

Dům s vypůjčeným výhledem

dum perexDům s vypůjčeným výhledem je románovou prvotinou české autorky Martiny Leierové (*1967). Nejedná se však o její první vydaný text – M. Leierová se velkou část svého života věnovala publicistice a její př...

Divadlo

Elita národa včera, dnes a zítra
ElityDoba se mění, ale lidé zůstávají stejní. Tento sociální jev má svou kladnou i zápornou stránku. Jestliže se ale v postkomunistických zemích objevují na vysokých společenských pozicích osoby spjaté s nechvalnou činností pro minulý režim, je tento úkaz silně...

Film

Filmy z karlovarského festivalu

54kviff 200Letošní karlovarský filmový festival skončil a oceněné tituly jsou již známy. Nebudu se k nim vracet, protože zajímavější než snímky ze soutěžních sekcí, zpravidla druhořadé, méně přínosné i přitažlivé, jsou díla uváděná mimo soutěž. Soustředí...