Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V posledních letech ukrajinský Lvov zažívá turistický boom. Nedalo mi to a taky jsem musela na vlastní kůži prožít, proč se jméno největšího města na západu země skloňuje v hovorech tak často. Uznávám, že Lvov má co nabídnout a pokud jste kavárenští povaleči - je to pro vás město zaslíbené. Pokračování první části.

Různě po městě můžete narazit na trhy rozličného typu. Někdy je trh oficiálního rázu, jindy sedí starší dámy na okrajích silnic a prodávají, co zahrádka urodila. V létě většinou maliny, jahody, borůvky, ostružiny, hrášek a samozřejmě květiny.

Tradiční jsou obchůdky s kávou, mýdlárny a hlavně čokoláda. V centru najdete vyhlášenou čtyřpatrovou čokoládovnu, někdy nazývanou jako muzeum čokolády, ovšem v horních patrech můžete posedět jako v běžné kavárně, v nižších patrech nakoupíte z mnoha druhů čokolády. Muzeum spočívá zřejmě v tom, že se můžete proskleným úsekem dívat, jak se čokoláda připravuje, ale jelikož je toto místo v uličce, kudy neustále proudí davy lidí, je celkem nepravděpodobné, že se dočkáme více než pár vteřinového zážitku. Rozhodně zde ale máte šanci nakoupit chutné a krásně balené dárky. Jiným místem, kde se dají koupit sladkosti je prodejna firmy Roshen.

Není možné zapomenout na griotkové bary, které najdete téměř na každém rohu. Každý má svou originální atmosféru. Třeba ten u budovy opery, příhodně vytvořen ze starého piána a kolem krásné slunečníky s postavami tanečnic.

Ve městě najdete mnoho kostelů, obyvatelé vyznávají různé víry a co mají společné, tak to, že kostely různých věr jsou stále plné věřících. Pokud si tedy chcete prohlédnout interiéry, určitě dbejte na to, abyste nikoho nerušili. Ve většině kostelů je také zákaz fotografování.

V muzeích jsem narazila obvykle na to, že bylo zavřeno nebo na neochotu se domluvit. Navštívila jsem tedy pouze Muzeum skla, které by spíš mělo být nazýváno galerií. O historii skla je zde jeden panel, jeden film a zbytek exponátů jsou díla aktuálních studentů uměleckoprůmyslové školy. Vstupné pro dospělé je však pouhých 20 hřiven, takže za zkoušku to určitě stojí (na obrázku dětský pokojíček ze skla).

Pokud cestujete s malými dětmi, věřte, že v mnoha podnicích na ně pamatují a mají připravený dětský koutek.

Unikátním zážitkem je jízda tramvají. Jezdí ne moc často, řídí je obvykle ženy, nenosí se uniformy a často se kupují lístky až přímo ve voze u řidičky. Jak jsem psala - moc často nejezdí, takže je vůz obvykle přeplněn, ale cestující jsou poctiví a tak posílají po ostatních dopředu k řidičce peníze a nazpět se předávají jízdenky a věřte, že doputují tam, kam mají (v Česku asi celkem nemyslitelný systém). Pokud stojíte daleko od přístroje, kterým si jízdenky označíte, někdo z cestujících to udělá za vás, ochota zde není sprosté slovo.

Ceny za ubytování se pohybují různě, ale pořád je to pro českého cestovatele dost levná záležitost - v některých ubytovacích zařízeních vás to vyjde klidně na pouhých 160 Kč za noc. Cena jídla je také velmi nízká, takže není problém si na všechna jídla během dne zajít do restaurace, i pro mě to byl hlavně jeden velký gastro zážitek proložený průzkumem města.

Pokud se rádi touláte bezcílně po městě, Lvov je určitě ideální místo. Všude okolo jsou parky, krásné, i když trochu zanedbané historické domy. Co mě překvapilo, je to, že v historických budovách měli obyvatelé moderní plastová okna - to by v našich podmínkách přes památkáře zřejmě neprošlo. A kdyby náhodou počasí nepřálo, máte bezpočet možností, kam se schovat.

Předchozí část zde: http://kultura21.cz/component/content/article/73-cestovani/18570-lvov-ukrajina-prvni-cast