V posledních letech ukrajinský Lvov zažívá turistický boom. Nedalo mi to a taky jsem musela na vlastní kůži prožít, proč se jméno největšího města na západu země skloňuje v hovorech tak často. Uznávám, že Lvov má co nabídnout a pokud jste kavárenští povaleči - je to pro vás město zaslíbené.
Do Lvova jsem doputovala autobusem (ale dostupné jsou i letecké linky). Při cestování na Ukrajinu je nutné nezapomenout pas, prohlídky na hranicích jsou celkem důkladné. Ale konec strašení, pojďme na to zábavné.
Je pravda, že dostat se do Lvova autem či autobusem a projíždět předměstím je celkem zajímavý zážitek, který vás může docela vystrašit. Obrovské zanedbané komplexy paneláků, na druhé straně vyzdobený kostel a obrovská vila někoho zámožného. Nicméně už nejsou všudypřítomné ukrajinské vlajky, které se objevovaly snad všude ve vesničkách kolem metropole.
Centrum města je plný nádherných historických budov. Uvnitř může být zachován původní interiér, ale často se sahá po řešení, kdy je interiér rekonstruován do velmi moderní podoby. Kromě obchůdků se suvenýry je asi nejčastějším podnikem kavárna a najdete zde mnoho rozličných druhů. Třeba v industriálním stylu dvoupatrovou Lviv´s Coffee Manufacture.
Pokud jste milovníkem zdravého životního stylu, mohu vřele doporučit kavárnu Agrus, která je sice mimo centrum (blízko Technické univerzity, její stránky najdete na Facebooku), ale rozhodně stojí za návštěvu - když si dáte jejich raw kešu lívance s omáčkou z lesních plodů, budete přímo v oblacích.
Další z kaváren, kterou mohu doporučit je Cat Café, ale zaujme vás pouze v případě, že máte rádi kočky, které pobíhají po celé kavárně a mnohdy se vám můžou usadit na stole a pobýt s vámi (jen nekrmit, to je zakázané). Svůj domov tady našlo přibližně dvacet druhů koček, včetně obletované sphynx, po které zdejší návštěvníci (zvlášť ti dětští) úplně šílí.
Pro milovníka evropského severu je opravdovým překvapením, když se prodírá městem a najedou uvidí snad nejznámější švédské slovo – a ne IKEA – ale FIKA, které označuje přestávku na kávu a něco sladkého kdykoliv během dne. I takovou kavárnu můžete ve Lvově navštívit. Sortiment ovšem moc skandinávský dojem nebudil, snad až na pochybnou skořicovou rolku, velice milý interiér ale stejně lákal aspoň ke krátké zastávce.
Co se týče sladkostí - originální jsou například lvovské bubble waffle. Nejenže máte náplň dle svého výběru uvnitř vafle, dostanete něco dobrého i do bublin a přesto není konečný výsledek přeslazený. Na lvovské ceny je to trochu dražší špás - přibližně si pochutnáte za 100 hřiven (hřivna je cca 0,8 Kč).
V centru města najdete tradiční restaurace s ukrajinským menu, do kterého patří například pelmeně na tisíc způsobů. Najdete zde i zahraniční kuchyně - řeckou, polskou, indickou.
Milovníci piva nemůžou vynechat Beer Theatre, čtyřpatrovou restauraci s pivy malého pivovaru. Najdete zde takové špeky jako pivo Trump, Merkelová, Putin nebo Obama. Pochutnat si můžete na kachně s karamelizovanou cibulkou. Ale hlavní náplň bude asi pití piva, které je šíleně hořké.
Pokud byste měli chuť na nejvyhlášenější žebra, musíte si najít restauraci Arsenal Ribs and Spirits. Je známá výbornými žebry, ale i způsobem, jak se v podniku stoluje - musíte jíst rukama. Od číšníka dostanete papírovou zástěru, žebra či jiný vybraný pokrm vám nasekají na stole před vašima očima a pak už konzumuje rukama, příbor není dostupný. Atmosféru dodává i značné přítmí. Restaurace byla do posledního místa plná. Cenově vychází jedny žebra na 129 hřiven.
Menu většinou bývá dostupné v ukrajinštině a angličtině, takže byste neměli mít problém se domluvit. Obsluha je velmi nápomocná a přátelská a není se třeba bát azbuky. Ale ukrajinštinu zase jistě ocení starší ročníky, které jsou v tomto typu písma zběhlé a naopak v angličtině ne. Zajímavým taky může být, že ať už v restauracích či kavárnách nebo ve stáncích venku, vždy najdete lahvičku s dezinfekcí a můžete si ruce před konzumací omýt.
Pokračování najdete zde: http://kultura21.cz/component/content/article/73-cestovani/18571-lvov-ukrajina-druha-cast
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Tomáš Řízek od podzimu loňského roku jde od výstavy k výstavě. Řadu míst doma v České republice, kde si jeho ilustrace mohli čtenáři a milovníci ilustrací prohlédnout, obohatilo místo nám vzdálené – Taiwan. Výtvarník pro mís...
„Přesně to jsem potřebovala.“ je věta, kterou jsem zaslechla při odchodu z divadelního představení Žena filmového kritika a měla jsem dost podobné pocity. Po pracovním dni toto velmi vtipné divadlo opravdu „bodlo“.
Jak mohla vzniknout děsuplná pověst o zalknutých dětech, jak ji působivě zpracoval Karel Jaromír Erben v Kytici? V jejím filmovém ztvárnění, pořízeném před patnácti léty F.A.Brabcem, si onu pod plachetkou osobu, o berličce a s hnáty křivými, zahrál Bol...
