Zasmějte se u příhod nejen z Číny a Taiwanu

Zasmějte se u příhod nejen z Číny a Taiwanu

Tisk

kocici kozich200V nakladatelství JOTA vyšly historky Dominiky Sakmárové, a to v knize Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi.

 

 

 

Kniha je rozdělena do třech velkých kapitol nazvaných: Taiwan: Zdejší duchové umějí chodit jen rovně, Slovensko: Tady nejsou žádní lidé, jen samé stromy a Čína: Proč jezdit do Evropy, když tady mají všechno? Zatímco v asijských zemích autorka studovala, slovenská kapitola pojednává o návštěvě jejich kamarádů ze školy u ní doma.

Dominika Sakmárová v úvodu upozorňuje, že její zážitky nejsou ani bombastické ani cestovatelské, protože chtěla jen normálně žít a pozorovat, jak žijí běžní lidé na opačném konci zeměkoule. „Ta největší dobrodružství mě pak čekala v domácnostech, v rodinách a v zastrčených restauracích i v nenápadných obchůdcích,“ doplňuje s tím, že zápisky jsou napůl deníkem a napůl mozaikou obyčejného života, který připadal neobyčejný jen jí.

Mně si Dominika získala hned první kapitolou o bramboře s mašličkou, už u ní jsem se smála a byla moc zvědavá, co vše dalšího zažije. Zalíbil se mi její styl psaní a fascinovalo mě jak její pozorování, tak popisované kulturní rozdíly mezi ní a lidmi z jejího okolí. Překvapila mě kapitola o školkách v Taiwanu, co nejsou na hraní, bylo zajímavé číst o nejrůznějších pověrách a soucítila jsem s autorkou, když byla v nemocnici nebo u doktorů.

„Pokud se o problému nemluví, neexistuje. A problém neexistoval ani tehdy, když nefungovala teplá voda, topení, internet – cokoli, co může nefungovat. Všichni se tvářili, že je všechno v pořádku. Dvě tři hodiny teplé vody denně musejí všem stačit. A když jsem potom někam volala, abych si stěžovala, lidé jednoduše položili telefon. Klidně i pětkrát za sebou. Slovensko je v této disciplíně taky úspěšné, ale Čína jednoznačně vede.“ (str. 208)

Při čtení této knihy jsem se kromě pobavení také dozvěděla spoustu zajímavostí a opravdu jsem si ji užila. Dominiku už sleduji na Instagramu a její další knihu si rozhodně nenechám ujít!

Dominika Sakmárová pochází z východního Slovenska, z města přímo pod Spišským hradem. Vedle sinologie, kterou vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, si její srdce získal také folklór. Vystupovala v rámci pěveckého uskupení Rusínske trio a také vede vlastní folklórní skupinu, která působí na Spiši už téměř desetiletí. Dobrodružství z cest do Číny a na Taiwan mapuje kniha Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi. Nedalekou Jižní Koreu, kde Dominika dokonce žila, mohou čtenáři prozkoumat v knize Korejské halušky, která vyjde v Nakladatelství JOTA v roce 2024. O svých zážitcích ze zemí Dálného východu, které nejdříve publikovala na svůj blog, se rozepisuje i na instagramovém účtu @dominika.sakmarova. V současnosti žije s rodinou v rumunské Bukurešti.

kocici kozich
Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi
Autor: Dominika Sakmárová
Překlad: Milena Machalová
Žánr: cestování
Nakladatelství: JOTA
Rok vydání: 2023
Počet stran: 239
Hodnocení: 90 %

https://www.jota.cz/kocici-kozich-a-velbloud-u-velke-cinske-zdi.html


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Peter Nagy: „Mám sám so sebou taliansky vzťah: nenávidím sa a milujem sa zároveň.“

peter nagyJeden z nejpopulárnějších zpěváků Slovenska, Peter Nagy, si s námi popovídal o škole, fotografování i písničkách.

 

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...


Literatura

R.U.R jako Rossumův universální robot nebo rosol?

robot100 perexRoboti našemu světu prozatím nevládnou, i když je to už sto let od doby, co tyhle umělé bytosti získaly své označení. Původně se „živé a inteligentní pracovní stroje“, hrdinové Čapkova vědeckofantastického dramatu, měly jmenovat laboři. Kd...

Divadlo

Hodně smutná „road-movie“

rumuni perexKdyž si v televizním programu nebo u anotací filmů přečtete „road-movie“, obvykle to je bláznivá (ne moc kvalitní) komedie plná alkoholu a těžko uvěřitelných situací. Co se ale stane, když si tento žánr vezme d...

Film

Téměř ztracené Brehy nehy se vracejí

altFero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...