Tam daleko na severu, až u samotného pólu

Tam daleko na severu, až u samotného pólu

Tisk

vecer perexSkandinávský dům připravil na sobotu 16. ledna podvečer plný přednášek o evropském Severu. Počasí ten den bylo tematické, celý den, jen s malými přestávkami, vytrvale sněžilo.  Teploty však byly příznivější, než ty, o kterých mluvil polárník Miroslav Jakeš.

 


Ale nejen o vyprávění o severním pólu byl tento večer – Helena Křenková hovořila o svém putování ve švédském národním parku Sarek a Michaela Středová pro změnu o norském národním parku Jotunheimen. Posluchačů bylo mnoho, ne všichni zájemci se vešli do klubovny pražské pobočky Klubu cestovatelů. Tak obrovský zájem určitě organizátory i přednášející potěšil.
Národní park Sarek byste našli za severním polárním kruhem v provincii Norrbotten, jeho rozloha je více než 2000 km čtverečních. Jednou ze zajímavostí určitě je, že se v něm nachází 8 z 12 vrcholů vyšších než 2000 metrů. Oproti tomu norský národní park Jotunheimen, který v překladu znamená „domov obrů“ se rozkládá na 1100 kilometrech čtverečních a našli byste jej ve střední části Norska.
Zpátky k Sareku, který je zvláštní i tím, že vzhled krajiny, jak podotkla Helena Křenková, je unikátní - nepodobá se evropského standardu, ale připomíná spíše krajinu aljašskou. Můžete se zde pohybovat pouze pěšky, jiné způsoby nejsou povolené. K parku se obvykle zájemci dostávají letecky.
Některé části obývají Sámové a zajišťuji pro turisty přepravu přes tamní vody, budují si zde v létě přechodné osady. Sarek dostal přezdívku „pól nedostupnosti“ díky tomu, že je zcela bez mobilního pokrytí. V parku se nachází jedna telefonní budka, ze které se dovoláte pouze na linku 112.

vecer


V Sareku můžete narazit na nunataky – skalnaté vrcholky hor, které vystupují z ledovce. V oblasti Sareku se potkáte i s močály a pohyblivými písky, sledovat můžete také kamennou řeku. Co vás ještě může překvapit, jsou největší losové v Evropě – v parku žijí volně, živí se chaluhami a řasami z jezer a nesmí se lovit.
Helena při svém putování navštívila i severské město Kiruna. To je zvláštní tím, že se v něm těží ruda, zaměstnanci dostávají nejvyšší plat v celém Švédsku. Když ve městě před lety těžba začala a Kiruna se budovala, místní netušili, kde všude jsou rudná ložiska. Ukázalo se, že město je postaveno přesně na opačné straně, než bude do budoucna potřeba, a tak se bude Kiruna stěhovat.
Jotunheimem skrývá také mnoho vrcholů, k tomu i sámskou posvátnou horu. Překvapením při treku minulý rok v letních měsících byl sníh, který ten rok vůbec neroztál. Návštěvníkům tak ale přichystal oblíbenou zábavu z dětství – dolů se dostávali sjížděním po zadku.
Miroslav Jakeš nás svým povídáním přiblížil až k severnímu pólu, na kterém se ocitl už osmnáctkrát, poprvé to bylo v roce 1993, kdy snad jako první Čech používal GPS k lepší orientaci. Jak asi víte, nejméně z cimrmanovské hry, severní pól není pevný bod a driftem se můžete při přibližování k pólu klidně i vzdalovat.
Miroslav průvodcuje především výpravy na lyžích, které startují na 89° severní šířky, odkud je to k pólu přibližně 112 kilometrů. Před samotnou výpravou byste ale měli absolvovat tréninky na Špicberkách, na základně Barneo, která funguje maximálně šest týdnů v roce. Pokud se chce někdo vydat na expediční cestu, která trvá přibližně dva měsíce, zkušený cestovatel doporučuje začít koncem února. Když dorazíte do cíle, bude duben a tehdy je u pólu celý den světlo.

vecer 2


Miroslav nám zahrál na svou kytaru, která také cestovala k pólu – a  zase si vzpomeňme na klasika a důležitost písně proti trudomyslnosti. Do Klubu cestovatelů dorazil i se svou polární výstrojí, a tak jsme měli možnosti si prohlédnout třeba obuv, různé prostředky ochrany proti medvědům, ale i speciální jídlo.
Celý večer se nesl v mrazivých tónech, byl plný dechberoucích fotografií a překvapivých informací. Návštěvníci jistě odcházeli spokojeni a nabití novou energií a možná i s chutí pustit se do něčeho nového. Pokud by i vás zajímali cestovatelské přenášky, zaměřené na severské země, nezapomeňte sledovat stránky Skandinávského domu.


Foto: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům


 
Banner

Přihlášení



Občanská válka, draci a dvě dívky. Jak nás ovlivňuje původ naší rodiny?

Aurora a Eva. Dvě odlišné dívky. Aurora je sirota, o kterou se stará její babička. Eva má milující rodiče. Jejich cesty se protnou během války, která obě poznamená.

Knihy s úsměvem

Dagmar Pecková nežije z podstaty, neusíná na vavřínech a je kreativní, což dokládají i její alba

Mezzosopranistky Dagmar Peckové si vážím nejen pro její umění, ale je mi sympatická i tím, že je taková, jaká je. Přímá, bezprostřední a neskutečně agilní co se týče nejrůznějších uměleckých projektů – ať už je to hudební festival Zlatá Pecka nebo činoherní inscenace Mistrovská lekce, kde má hlavní roli. Jako jako jediná z pěvkyň své generace neustrnula, nežije z podstaty a neusíná na vavřínech. Jde o umělkyni hodně širokého záběru, o čemž svědčí i její tři „různobarevná“ alba…

www.dagmarpeckova.com

Banner

Hledat

Rozhovor

Tleskač: „My nejsme apriori veselá kapela.“

altSkupina pyšnící se podtitulem Pilsner Ska Orchestra Tleskač má před sebou festivalovou sezonu, novou vokalistku Karolínu Jägerovou a rok staré album Never die songs. Na různé názory jsme se zeptali kapelníka ...

Videorecenze knih

Kdo jsem a co tady dělám?

Novinkou nakladatelství Portál je knížka supervizora, lektora a poradce obětí trestných činů Rostislava Honuse s názvem Kdo jsem a co tady dělám? Tato publikace vycházející z existenciální filozofie nabízí praktickou sebezkušenost pro každého, kdo by jen na okamžik zapochyboval o tom, že je právě tam, kde má být a že jeho život má svůj smysl.

Portál

Z archivu...


Literatura

Živí mrtví hlásají, že Není cesty zpět!

zm25 200Se čtyřmi komiksovými sešity ročně, kterými nás nakladatelství Crew zásobuje, jsme se se ságou Živí mrtví v květnu dostali na úctyhodné číslo 25. Nejen, že autorům nedochází dech ani nápady, ono to pořád dává smysl a přináší napětí a hlavně syrové e...

Divadlo

Večeře bez servítků

pohreb-az-zitra 1 perexŠvandovo divadlo zve na večeři prostřednictvím hry Pohřeb až zítra, jejíž autorkou je Natalie Kocab. Na diváky čeká intenzivní zážitek plný ostrých slovních střetů opepřený složitou situací jednotlivých členů rodiny zase...

Film

Favoritka - exhibice intrik, toxinů a naturalismu

Favoritka perexRežisér Yorgos Lanthimos proslulý úspěšnými podivnostmi jako byly filmy Humr (2015) a Zabití posvátného jelena (2017) představuje historické drama z doby vlády královny Anny Stuartovny s názvem Favoritka (2018). Dokonalé scény, šokující na...