Život v asijském paláci aneb když vládne láska, luxus i zahálka
Kultura21.cz

Život v asijském paláci aneb když vládne láska, luxus i zahálka

laska luxus zahalka palac kinskychPro milovníky orientálního umění připravila Národní galerie v Praze v prostorách stálé expozice v paláci Kinských další výstavu. Na předchozí, nazvanou Ve spárech draka, navazuje se třemi náměty života v paláci - na lásku, luxus a zahálku.

 

 

Na titulní stránce katalogu i na plakátech můžeme obdivovat íránskou olejomalbu Milenecký pár, pocházející z 19. století, kde se nám zobrazený pár v poměrně intimním objetí dívá přímo do očí. Obraz byl namalován pomocí západní techniky a můžeme si ho prohlédnout v prvním poschodí paláce Kinských.

Čína, Indie, Japonsko, Tibet – modré tečky

Při procházení komorní výstavou můžeme pozorovat na nejrůznějších výtvarných materiálech díla indické, islámské, čínské, japonské a tibetské provenience, přičemž sledujeme, jak se kdysi v palácích žilo v proměnách času i v různých místech. Měli bychom vědět, že všechny umělecké předměty jsou vzácné a ojedinělé. Jsou zde však často vystaveny v jiných souvislostech, a tak vyhledávání námětu díla, který souvisí s životem v paláci, je usnadňováno pomocí popisků, označených modrou tečkou. Čína proslula porcelánem (china), Japonsko zase výrobky s lakovou výzdobou (japan). Soukromý život nejvyšších vrstev byl opředen určitým tajemstvím, daným jejich odloučením od ostatního světa. Za zdmi paláců, luxusních sídel a zahrad docházelo nejen k důležitým politickým rozhodnutím, ale odehrávaly se tam i rozličné zábavy, radovánky a milostné hrátky. Císařský dvůr se stával i centrem politické moci, a především středem vzdělanosti a patronem umění.

laska luxus zahalka palac kinskych

Čínské hrobové umění

V Číně se pohřbívala lidská i zvířecí těla. Živé obětiny se nahrazovaly sochami v podobě lidí, zvířat, fantastických bytostí či modely různých staveb. Tyto rituální předměty (ming-čchi) zajišťovaly mrtvému ochranu a pohodlí v posmrtném životě.

Idealizované krásné a osamělé ženy

V čínském umění posledních dvou dynastií Ming (1368–1644) a Čching (1644–1911) byly oblíbené romantické výjevy zobrazující lásku čínského císaře k nedosažitelné bohyni nebo ke krásné a talentované dvorské konkubíně. Výtvarná zpracování populárních milostných příběhů byla inspirována čínskou literaturou a rozvíjela se v nich milostná symbolika. Vyhledávaným žánrem bylo zobrazování krásných žen (mej-žen chua nebo š´-nüchua). Idealizované krasavice byly stylizovány do postav melancholických vznešených dam, smutnících po nenaplněných milostných citech a nepřítomném muži. Žily v úplném osamění a byly nejčastěji zachycovány v přepychově zařízeném palácovém interiéru nebo v palácové zahradě. Krásná žena byla na obrazech obklopována různými symbolicky pojatými předměty, rostlinami nebo zvířaty, které zdůrazňovaly její osamělost a psychické rozpoložení. Za jasné symboly nenaplněné lásky můžeme považovat oválný vějíř, svíčku hořící hluboko do noci nebo zrcadlo jako symbol zmaru a pomíjivosti fyzické krásy.

laska luxus zahalka palac kinskych

Pornografie a erotika bujela

Milostné vztahy mezi mužem a ženou můžeme zhlédnout v erotických či pornografických malířských albech, která rovněž často zasazovala milostné výjevy do vznešeného prostředí luxusních obydlí a zahrad. V Číně zachycovali krasavice v explicitněji vyjádřeném sexuálním rozpoložení, kdy erotický kontext býval naznačen sporým a průsvitným oblečením ženy, přítomností erotických manuálů a různých symbolických předmětů, které mohly v ženě vzbuzovat sexuální myšlenky. Zejména ženské botičky představovaly jeden z velmi důležitých erotických symbolů, zatímco granátové jablko představovalo symbol plodnosti.

Indický palác

V indickém umění má zobrazování života v paláci hluboké kořeny. Indické malířství zpracovává jednak rovinu veřejnou, slouží k reprezentaci panovníka a vystavuje na odiv formální portréty a audienční scény, jednak rovinu soukromou, která ukazuje život v zenáně, části paláce určené ženám, v prostředí stylizovaném vpravdě jako svět lásky, rozkoše a zahálky. Indičtí malíři dávají vyznít ženským postavám pod často průsvitnými oděvy, ukazují svět jako stvořený pro oddych pána domu, ideální svět plný zábav a pompy, jen výjimečně rušený mateřstvím a přítomností dětí. Na dvorech v západoindickém Rádžasthánu, oblasti Dakšinu v jižní Indii a v paňdžábských horách na severu se udržela předmughalská hinduistická tradice náboženských a literárních námětů, doplněná dvorskými portréty v místních stylech. Z tohoto okruhu pochází rágamálová série (rágamála, sanskrt: věnec rágů) třiceti čtyř listů vytvořená kolem roku 1775 pravděpodobně v Avadhu, z nichž některé vystavujeme. Scény se odehrávají na palácových terasách, všechny vyprávějí o zábavě, štěstí a lásce. Paláce v islámské oblasti se lišily jak mírou uzavřenosti či naopak otevřenosti vůči okolnímu světu, tak způsobem, jakým měly reprezentovat své majitele.

laska luxus zahalka palac kinskych

Islámský palác

Palác byl rozdělen na dvě hlavní části – veřejnou a soukromou (selamlik a haremlik). Islámská miniaturní malba nás přivádí například do osmanského prostředí, pro něž je charakteristické zobrazení děje v uzavřené místnosti nebo na nádvoří, kde případně ve věži nebo za zamřížovaným oknem přihlíží panovník. Osmané, kteří opírali svou moc o loajalitu široké vrstvy vojáků a úředníků, připoutaných výchovou i ekonomickými zájmy k vládnoucímu rodu, vládli uzavřeni ve svém paláci. V Íránu miniaturní malba znázorňovala nádvoří pavilonů obkládaných barevnými glazovanými dlaždicemi, odkud lze nahlédnout do otevřených interiérů i do upravených zahrad v okolí. Dvory panovníků, paláce šlechty a domy bohatých sloužily jako hlavní scéna většině hudebníků i básníků.

Tibetský palác

V tibetských mýtech se objevují honosné a skvostné paláce. Jsou většinou sídly moudrých a spravedlivých vladařů, kteří spravují zemi, v níž vládne buddhistická nauka. Příkladem může být palác v Šambhale, která má své místo také proto, že Tibeťané považují Šambhalu za mýtickou zemi, z níž mají přijít zachránci lidstva, až bude svět zmítán válkami a ničením (exponát zobrazení ideální země). Nenecháme si ujít ani expozici pestře zbarvených mandal, které představují schematické zobrazení makro a mikrokosmu pomocí geometrických útvarů. Slouží jako meditační pomůcka a praktikující se snaží o ztotožnění se středem mandaly, v němž sídlí božstvo, jemuž je věnována. Vytváří se schéma paláce nebo města s jednotlivými nádvořími a branami ve tvaru písmene T, které vedou do všech čtyř světových stran.

laska luxus zahalka palac kinskych

Závěrem

Výstava je nevelká rozsahem, ale navštívíme-li i ostatní výstavní prostory, již dříve instalované, získáme tak kompletní představu o asijském umění.

Katalog výstavy

K výstavě byl vydán katalog Život v asijském paláci. Láska, luxus, zahálka.
Petra Polláková (ed.) Národní galerie v Praze, 2012 Edice: Mozaika asijského umění

Národní galerie - palác Kinských
13. 09. 2012 - 10. 03. 2013
II. poschodí, Sál speciálních výstav
Staroměstské nám. 12
110 15 Praha 1
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ,
telefon: +420 222 315 205
www.ngprague.cz/cz/52/sekce/doprovodne-programy

Zdroj foto: internet


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Pyrografie aneb antistresové tvoření pro milovníky dřeva

V nakladatelství Grada vyšla kniha Vypalování do dřeva aneb Pyrografie pro každého, která potěší každého kreativně založeného milovníka dřeva.
Grada

Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

V nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha novinářce Michaele Janečkové s názvem Třešně v rumu, která pojednává o její cestě na Kubu.
Cosmopolis (Grada)

Videorecenze knih

Rozhovor

ALŽBETA STANKOVÁ – DIVADLO KALICH

kalich 200Alžbeta Stanková je herečkou v Divadle Kalich, její přechozí zkušenosti jsou však i z Radošinského národního divadla, známe ji z filmu Rebelové nebo ze seriálu Rodinná pouta. V Divadle Kalich ji uvidíme v představení Osmý světadíl.

...

Hledat

Anketa

Pomalu nastává čas dovolených. Kde byste tu svou nejraději strávili?
 

O čmelácích vážně i nevážně

V nakladatelství Kazda vydali další knihu přírodovědce Dava Goulsona. Po Divočině v zahradě přichází Návrat čmeláků.
Kazda

Čtěte také...

Claude Monet: malíř světelné atmosféry (přednáška: PhDr. Jana Jebavá)

monet 200Claude Oscar Monet (14. listopadu 1840 v Paříži – 5. prosince 1926 v Giverny) byl francouzský impresionistický malíř a grafik. Zakladatel a „otec impresionismu“ neustále objevoval světlo a okamžik, což je patrné v každém z jeho obrazů. Vnesl do umění ...


Literatura

Kdo je Slečna M. a co s jejím životem udělala válka?

 

Slečna M., perexSlečna M., nová kniha vydavatelství Fragment mne ke čtení nalákala hned z několika důvodů. Jméno tajemné slečny začíná stejným písmenem jako to moje. Období druhé světové války si vždy ráda připomenu, protože na tenhle historický milník nesmíme nikdy ...

Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

Future gate festival scifi filmů letos proběhl ve znamení něžného pohlaví

futuregatefest perexMilovníci scifi filmů si i letos přišli na své. V pražském kině Lucerna probíhal festival scifi filmů z let minulých i ze současnosti. Tématem letošního ročníku byly ženy ve scifi.

...