Fabbrica del Vapore, továrna na sny
Banner

Fabbrica del Vapore, továrna na sny

Tisk

Milano Fabbrica del Vapore perexStejně tak, jako ostatní světové metropole, i italské Milano nabízí nespočet fascinujících prostorů s více či méně ortodoxním přístupem k umělecké tradici. Ať už vědomě či instinktivně pátráme po ideální formě naplněné stejnými postoji, jako vůči umění zaujímáme my samy. Často ale stačí pouze otevřít oči, vnímat, zapomenout na to, co víme a posléze si v hlavě udělat menší inventuru. Milánská Fabbrica del Vapore je místem, kde se umění prolíná s reálním světem, nové technologie mutují v klasická média, galerijní prostory volně přechází v tvůrčí ateliéry a nakonec se vše pojí v jeden vlastní svérázný svět. Není možné se nezamilovat na první pohled.

 

 


Nekomerční multikulturní prostory Fabbrici se, jak už bývá dobrým zvykem, ukrývají za vysokými zdmi bývalých továrních hal. Industriální charakter architektury skvěle podporuje základní myšlenku celého projektu a sice propojení odlišných tvůrčích přístupů a poskytnutí potřebného prostoru mladým začínajícím tvůrcům na poli současného vizuálního umění. Světlé místnosti s vysokými stropy tak slouží jako ateliéry residentů nejrůznějšího zaměření, jejichž projekty často ústí v různorodé workshopy, eventy či performance svérázně komunikující s potencionálním divákem a širší veřejností. Areálu samozřejmě nechybí ani malý útulný bar s venkovní terasou ve stylu DIY a několik kutilsky zpracovaných koutků k posezení roztroušených po dlážděném náměstí mezi halami doplněném o monumentální site specific instalace. Samotná procházka prostorem, vstřebávání atmosféry a nenápadné nahlížení skrz okenní tabulky k právě vznikajícím projektům může být často mnohem zajímavější, než návštěva stálých expozic zkostnatělých kurátorských projektů státních galerií.

Milano Fabbrica del Vapore 02

Na základní koncepci projektu tematicky navazují i rozlehlé výstavní prostory, jež se po dobu fungování této platformy staly uznávanou součástí galerijní scény nejen mezi mladými příznivci. V letních měsících Fabbrica hostila festival Urban Art Renaissance, jeden z nejsledovanějších projektů na poli streetartu a graffiti tohoto roku. V rámci vnitřní expozice, workshopů, performancí a muralů v ulicích centra Milana se představilo mnoho více či méně známých jmen tuzemských i zahraničních writerů.

Vedení galerie ovšem nezahálí a tak městskou renesanci v současné době nahradila výstava Mediterranea 17 No food´s land, jinými slovy biennale současného umění nejmladší generace umělců středozemních států (nalezneme zde zastoupení 38 zemí). Tento velkolepý projekt poskytuje třem stům začínajících umělců prostor pro presentaci jejich dosavadní práce, navázání nových kontaktů a známostí a především možnost porovnání jejich uměleckého projevu v rámci celosvětového kontextu.

Milano 1

Jednoznačně zde nelze popřít jasný vliv a preference kurátorů při výběru presentovaných děl, nicméně i tak zůstává fascinujícím faktem, kolik paralel se kontinuálně objevuje u všech vystavených autorů. Pomineme li čistou kurátorskou koncepci s jasnou tematikou (viz název výstavy), je až k zamyšlení, jak podobný přístup konceptuápního charakteru zaujala většina autorů. Umělci hledají inspiraci především ve svých vlastních životech pojících střet vlastních emocí a postřehů s nátlakem okolního prostředí. Ačkoli se volené myšlenky zdají být chvílemi banální či patetické, objevuje se zde mnoho jemným osobních momentů vyzdvihujících individualitu díla. Zastoupena jsou nejen nová digitální media, své místo zde nachází i klasická malba, fotografie, grafika, fashion design a především site specific instalace. Kladně bych ohodnotila snahu kurátorů o přiblížení jednotlivých konceptů veřejnosti (anotace u každého projektu), nicméně tento skutek na druhou stranu částečně utlačuje mnohoznačnost díla a myšlenkovou svobodu diváka. K tomu nepřizpívá ani zahlcenost prostoru, kdy jedno dílo často zasahuje do protoru díla druhého bez toho, aniž by spolu byla schopná jakkoli komunikovat-návštěvník nemá šanci získat odstup a tak je neustále vyrušován okolními vjemy. Celá expozice působí spíše jako výstava klauzurních prací bez většího řešení a zkoumání vztahů a vazeb mezi jednotlivými díly tak, jak by to dle mého názoru u projektů podobného formátu mělo být. Avšak i přes tyto nedostatky v kurátorském řešení není těžké najít mezi díly zajímavé projekty schopné nabídnout zdatnějším divákům mnoho zajímavých postřehů, myšlenek a emocí.

Milano 2

Na výstavu můžete vyrazit do 22. Prosince, za návštěvu ovšem stojí především samotný prostor a tak, pokud se v budoucnu vydáte do Milana ať už z jakýchkoli důvodů, Fabriccu del Vapore si jednoznačně nenechte ujít!

Fabbrica del Vapore, Milano
Mediterranea 17 No food´s land – young artist biennal
22. 10. – 22. 12. 2015

www.fabbricadelvapore.org/  (zdroj foto)


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Karel Sedlecký: „Můj běžný pracovní den je plný kávy, rozhovorů s lidmi, schůzek, telefonních hovorů a taky faktur a smluv.“

karel sedlecky 200Karel Sedlecký se narodil 17.3. 1985 v Sušici. Studoval na místním gymnáziu, poté pokračoval na pražskou ČVUT, kde získal titul inženýra. Po nedokončeném doktorandském studiu, se stal ředitelem kulturního centra v Sušici ( SIRKUS, p.o...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

V první slovenské kolekci projektu 100ks se potkávají výrazní představitelé současné umělecké scény

100ks.sk-Erik-Sille-Happines-is-within-reachNejnovější kolekce uměleckých tisků v nabídce 100ks překročila hranice a zaměřila se na uměleckou scénu na Slovensku. Nese název Lineární obsese a sestavila ji významná slovenská kurát...


Výtvarné umění

Tomáš Pilař představuje Stínohry

Stinohry 200Katedra designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci pořádá v Galerii N v Jablonci nad Nisou výstavu prací Tomáše Pilaře (1979), člena výtvarného odboru pražské Umělecké besedy a absolventa VŠUP v Praze, kde studoval malbu u prof. Pa...

Divadlo

Hadry, kosti kůže. Miroslav Hanuš exceluje v roli Wericha

hadry perexVila na Kampě – U Sovových mlýnů 501/7. Dříve Dobrovského, dnes Werichova vila. Od roku 1945 až do své smrti roce 1980 zde žil „národní klaun a národní rabín“ Jan Werich. V roce 1948, půl roku po odchodu Jiřího Voskovce, se sem do přízemí nastěho...

Film

Jak došlo ke zrození kinematografického času

zrozeni kinematograf casu perexPlynutím času ve filmu se v minulosti zabývala řada tuzemských badatelů: neznámější je rozhodně úvaha Jana Mukařovského, napsaná ve 30. letech, z pozdějších lze zmínit aspoň studie Stanislava Ulve...