Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Karlova Studánka Při příležitosti padesáti let chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) se sešli zástupci profesionálních i dobrovolných ochránců přírody, nevládních organizací, vlastníků, univerzit a vědeckých pracovníků na zcela příznačném místě, Karlově Studánce, kde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Slavnostní zahájení proběhlo o týden dříve v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce. 

„Jeseníky jsou jedinečné území, o kterém se dá mluvit opravdu velmi dlouho. Právě proto jsme se u příležitosti padesátiletého výročí od vyhlášení CHKOJ rozhodli uspořádat konferenci, která se bude věnovat nejrůznějším pohledům na zdejší přírodu a krajinu,“ sdělil Petr Šaj, vedoucí Správy CHKOJ.

Petr Šaj (vpravo)

Senátor a významný ekolog a ornitolog Petr Orel konstatoval, že celá konference je velmi dobře připravena, ve Valdštejnském paláci se poděkovalo všem zaměstnancům CHKOJ za jejich obětavou práci, která není lehká a není moc finančně ohodnocená. Musejí jí dělat srdcem. „Můžeme říci, že CHKOJ je organizačně, personálně i odborně na velmi vysoké úrovni, řada států by se od nás mohla učit,“ zakončil Petr Orel.

CHKOJ byla vyhlášena Výnosem Ministerstva kultury Československé republiky 19. 6. 1969, a to právě v Karlově Studánce, kde byl položen památný kámen připomínající tuto událost, jenž je tam dodnes. O den později proběhla tato akce na Pradědu. Vzniklo rčení, že Děd Praděd sestoupil z hor mezi svůj lid a předal vládu CHKOJ. Iniciátorem vzniku CHKOJ byl Václav Myšák.

památný kámen

První sídlo bylo v Malé Morávce 27 a mezi první zaměstnance patřili Oldřich Košek, Karel Švéda a Eva Olšanská. Znak CHKOJ je zdoben zvonkem vousatým a pozadím Petrových kamenů dříve byla na pozadí Vysoká hole. Důvodem vzniku CHKOJ bylo definování tří hlavních předmětů ochrany: vysokohorského bezlesí, horských smrčin, a rašeliniště a prameny. Svou výměrou 744 km² se řadí k největším CHKO v republice.

Konference se zúčastnil i režisér Marián Polák, jenž je známý natáčením dokumentů o přírodě. V současné době natáčí film o CHKOJ. „Naším záměrem je natočit dokumentární vědeckopopulární film, neměl by být bilanční, chtěli bychom divákům představit fascinující přírodu Jeseníků. Podílí se na něm několik místních lidí. Do filmu Planeta Česko se bohužel záběry Jeseníků nevešly, je to určitým splacením dluhu místu, které dobře znám. Film by měl jít do distribuce v roce 2021, nejprve bychom ho chtěli ukázat divákům v místních kinech. V Jeseníkách mám rád především staré lesy, které mají magické kouzlo. Ve filmu se budeme opírat o poznatky současné vědy a zapracujeme je do něj,“ řekl Marián Polák.

režisér Marián Polák

Mezi hojně diskutovaná témata patřila kůrovcová kalamita. Názory na její řešení se různí. Jaromír Bláha z Hnutí Duha vysvětlil, že reakcí na plošné hynutí lesů by měly být změny v prioritách a postupech lesního hospodaření. K tomu jsou nutné také změny legislativy, dotační politiky, certifikace státních lesů a politiky řízení státních lesů. V situaci, kdy množství odumírajících stromů dvojnásobně převyšuje dostupné těžařské kapacity, těží se převážně už kůrovcem opuštěné stromy, není zajištěn odbyt dřeva a jeho cena poklesla tak, že se menším vlastníkům často těžba ani nezaplatí, je logickým krokem ponechání oblastí, kde nelze smrkové porosty zachránit, bez asanace, a tu soustředit do horských oblastí mimo chráněná území, kde je naděje smrk v určitém zastoupení udržet.

Klíčové je přehodnotit způsob obnovy, aby vedl k druhově, věkově i prostorově diverzifikovaným a tudíž odolnějším lesům. To znamená zastavit bezhlavé umělé zalesňování, dát lesům čas na přirozenou regeneraci, na kalamitních holinách vést obnovu přes přípravné dřeviny. V chráněných územích je na místě ponechání lesů na samovývoj, ve II. zónách CHKO pak omezit tak, aby ponechané souše alespoň částečně stínily půdu.

Na konferenci byla spousta zajímavých odborných přednášek věnující se mimo jiné ochraně přírody,počátkům CHKOJ,rolím chráněných území v měnícím se světě, či monitoringu návštěvnosti CHKOJ. Diskutován byl holocénní vývoj vegetace v Jeseníkách podle pylových záznamů a změny horní hranice lesa v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku. Regionální znalec přírody Leo Bureš zmínil fenomén Velké kotliny. Své místo měli i ptáci, brouci, netopýři, mykoflóra a vegetace. A v neposlední řadě voda v Jeseníkách.

jeseniky.ochranaprirody.cz