Kultura21.cz

První setkání dvou velkých spolutvůrců legendárního televizního seriálu Přátelé zeleného údolí proběhlo až po neuvěřitelných pětatřiceti letech. Že netušíte, kterých? Stalo se to v říjnu 2015 v malebné vesničce za Prahou, kde jeden z nich již léta bydlí. A pomohla k tomu velká náhoda.

Když pracujete na televizním seriálu a třeba i celé dva roky, najdete významné spolutvůrce, kteří se při práci vůbec nemusí potkat. A to je také zajímavost, vztahující se k natáčení seriálu Přátelé Zeleného údolí, kdy se nikdy osobně neviděli geniální autor hudby s představitelem titulní dětské role!
Že si jejich jména nevybavíte? Představíme Vám nejprve toho staršího z nich. 83letý stále usměvavý mladík Vadim Petrov je bezpochyby jedním z nejlepších dosud žijících hudebních skladatelů u nás. Je autorem více než 1300 skladeb, mnoho z nich komponoval ke známým filmům, seriálům i pohádkám. Kdo by neznal Krkonošské pohádky, hudbu k pohádkovému Krtečkovi, či právě melodie a ústřední píseň k citovanému seriálu s chytlavým textem, jenž zlidověl... „Kdybys tak náhodou, měl pocit, že jsi sám...“ Hudba provázející jednotlivé díly seriálu velmi poutavě dokresluje jeho děj a je projevem významné autorovy unikátnosti.

Tím mladším z nich byl při setkání letos 47letý představitel titulní dětské role Pavla, stále zrzavý a sympatický rodák z Ostravy Martin Čížek. Když dnes již bývalého herce mistr Petrov oslovil a pozval ho k sobě domů, neváhal a strávili spolu den, kdy zavzpomínali na dobu natáčení a na charismatického, výborného člověka a skvělého herce Vlada Müllera a také na filmového otce malého Pavlíka, Svatopluka Matyáše, herce z legendárního filmu „Akce Bororo“, jak si jej pamatuje Martin Čížek.
Sváťa Matyáš je totiž také celoživotním velkým kamarádem Vadima Petrova.
 A co inspirovalo mistra Petrova, když skládal hudbu? „ Při skládání hudby jsem se nechal ovlivnit svými předchozími zážitky z krásné moravské přírody a hudba mi sama zněla v uších,“ usmívá se uznávaný umělec Petrov. Během vzpomínek na seriál a společné známé rychle plynul čas. Když se pak Vadim s Martinem loučili, byla na obou vidět radost ze setkání, které by v žádném případě nemělo být posledním. A přejme jim to.

Foto: Lada Kutějová