„To vám to ale trvalo, než jste mne chytli!" (První slova Davida Berkowitze po zatčení)

Pondělí, 11 Květen 2026 00:00 Jan Hofírek

Ztelesnene zlo

29. července 1976 došlo v New Yorku k vražednému útoku na dvě dívky – osmnáctiletá Donna Lauriová na místě zemřela, její o rok starší kamarádka Jody Valenteová střelbu přežila. V obrovské americké megapoli se bohužel nejednalo o nic výjimečného, podobné události tam jsou na denním pořádku. Když však podobných případů začalo přibývat, zavládla mezi obyvateli města panika – všem bylo jasné, že zde řádí masový vrah.

Neznámý zabiják si pro své děsivé eskapády zvolil čtvrti Bronx a Queens, kde si v nočních hodinách vybíral své oběti. Ty většinou seděly v autě, když se náhle ozvaly výstřely, které končily jejich smrtí či těžkým zraněním. Lidé se oprávněně ptali, proč policie stále není pachateli na stopě, jestliže rádius jeho působení je omezen na poměrně malý prostor, a navíc jí na místech činu zanechává vzkazy. Na obhajobu mužů zákona je však třeba říct, že se ocitli ve velmi svízelné situaci poté, co přeživší popisovali střelce diametrálně odlišně, jako by se pokaždé jednalo o jiného muže. Samův syn (jak si postrach nočního New Yorku říkal) byl nakonec dopaden díky šťastné náhodě 10. srpna 1977. Čtyřiadvacetiletý David Berkowitz se ke svým zločinům doznal. Za uplynulý rok zastřelil šest mladých lidí a sedm těžce zranil, následně byl odsouzen na doživotí a všichni si oddechli, že případ masového vraha skončil. Pro jednoho zvídavého novináře však naopak právě začínal...

Maury Terry si všiml řady nesrovnalostí, které se v době Berkowitzových útoků objevovaly v policejních zprávách. A nešlo pouze o již zmíněné rozdílné identikity. Přišlo mu podezřelé, že svědectví některých osob, které se nacházely poblíž míst vražedné střelby, nebyla brána v potaz, když se nehodila do předem vytvořených schémat. Po pachatelově zatčení těchto podivných nesrovnalostí ještě přibylo – Berkowitz se například ochotně přiznával ke všem vraždám, když však měl popsat jejich detailní průběh, často se dostával do rozporů s ověřenými fakty. Čím více Maury Terry do jeho záhadné taktiky při výsleších pronikal, tím silněji v něm rostlo přesvědčení, že některé z těchto zločinů musel spáchat někdo jiný. To ovšem logicky vedlo k otázce, zda měl Berkowitz společníka, a pokud ano, proč ho kryje a všechno bere na sebe?

Žánrově se kniha Ztělesněné zlo řadí k literatuře faktu, její autor však volí natolik sugestivní styl psaní, že se zároveň jedná o psychologický thriller par excellence. Maury Terry nejdříve velice podrobně a pečlivě rekonstruuje všechny relevantní okolnosti, související s Berkowitzovou vražednou mánií a policejním vyšetřováním (přičemž jeho pozornosti neunikají ani evidentní politické tlaky na rychlé vyřešení nepříjemné kauzy, která mohla nasměrovat strach a pobouření veřejnosti do nejvyšších pater newyorského vládního aparátu).

Po této úvodní části se autor knihy rozepisuje o průběhu a výsledcích svých vlastních pátracích aktivit, neboť (jak již bylo zmíněno) Berkowitzovým zatčením pro něj případ rozhodně neskončil. A je to vskutku dechberoucí svědectví – ve snaze dopátrat se pravdy se mohl Maury Terry spolehnout pouze na několik přátel, jimž rovněž vrtaly hlavou pochybnosti o oficiální verzi toho, co se mezi 29. červencem 1976 a 10. srpnem 1977 v ulicích nočního New Yorku dělo. Prvním a jak se mělo později ukázat i zásadním průlomem bylo zjištění, že Berkowitz sympatizoval s podivnou sektou, která v místě jeho bydliště děsila obyvatele hrůznými rituály. Její členové například nenáviděli a zabíjeli psy, neboť je považovali za satanské bytosti, schopné svádět lidi k páchání zločinů. Sám Berkowitz ostatně po svém zatčení tvrdil, že k vraždám jej nutil jakýsi tajemný pes, který ovládal jeho rozum a vůli...

Považuji za potřebné zmínit, že kromě obdivovatelů a nadšených příznivců měl Maury Terry též nemálo kritiků, kteří se domnívali, že samozvaný detektiv si na Berkowitzově případu chtěl vybudovat pověst investigativní novinářské hvězdy. Myslím, že je na samotných čtenářích, aby si na knihu Ztělesněné zlo učinili vlastní názor. Čeká je téměř sedm set stran napínavé kriminální story, která (jak věřím) je uchvátí stejně jako mne!

Ztelesnene zlo