Jsem o tom přesvědčena. I když dětem čtou hlavně maminky, tak jakmile vezmou do ruky knížku tátové, je vyhráno. Děti poslouchají, nedutají a je pravdou, že z rodin, kde čte táta, se dětem stane čtení zálibou. Nevím, proč tomu tak je, ale my maminky v tomhle tak dobré nejsme. Ale jistě to nemáme pánům za zlé a nežárlíme na ně. Spíš bychom jich měly víc přimět, aby svým ratolestem četli.
Základní podmínkou je určitě, podstrčit jim knížku, která bude bavit i je. A tady jsme u jádra pudla – muži od klukovských let čtou jinak, výběrově, co je nebaví, nedočtou, zapudí, časem zavrhnou samotné čtení. Ženy od holčičích let jsou spíš knihomolky – jsou schopny přečíst skoro všechno.
Prosím, neberte mne kategoricky, také si (myslím my, ženy) umíme vybírat, ale když už knížku otevřeme, většinou ji dočteme do konce. Možná pořád dáváme šanci autorovi (v případě, že nás zrovna dvakrát nezaujala), aby se ukázal, přesvědčil nás, že jeho dílo není jen mařením lesních porostů, když už se dostalo na papír. Navíc, jako mámy, bereme ohled na své děti a čteme jim to, co baví je (tudíž nemusí bavit nás) – jsme obětavé, tudíž nás všichni berou jako samozřejmost. To není pláč, žárlivost, to je z mé strany subjektivní konstatování.
Protože nám řady čtenářů poněkud řídnou, je potřeba táty-čtenáře přivést k dětským postýlkám. Bez nich to nepůjde. Musíme jim podstrčit prima čtení, aby je bavilo spolu s potomky. Budou se radovat všichni: děti, že mají taťky pro sebe, taťkové, že si našli chvilku pobýt s dětmi i přes týden, když už se vrací z práce domů pozdě. Výsledkem je pak spousta nadšených čtenářů a spokojených maminek, které přece rády vidí, když je rodina pospolu.
Co nabídnout tátům-čtenářům? Za sebe bych jim podsunula knížky spisovatelů: volila bych autory, jako jsou Jiří Holub (třeba Jak se zbavit Mstivý Soni), Jiří Žáček (Aprílová škola), Zdeněk Svěrák (Tati, ta se ti povedla), Jiří Kahoun (Školník Kulda je jednička), Miloš Kratochvíl (Modrý Poťouch), Pavel Šrut (Lelci ve skříni), možná nakoukla i za hranice a sáhla třeba po Mikulášových patáliích…
Těch báječných knížek s rošťárnami je habaděj. A dají se najít i v knížkách od holek, omlouvám se, od autorek – nakoukněte v knihovnách ke jménům Ivona Březinová, Iva Procházková, Petra Soukupová, Petra Dvořáková…
Hlavní je, připravit se a tátům nějaké to prima čtení podstrčit, ale to už si jistě dobře poradíte. Budu ráda, když do komentáře napíšete tipy od vás – pro inspirace nás všech.
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Psaní je pro mě úplně vším. Je to koníček i práce, dva v jednom. Je to uspokojení. Je to cestování bez peněz, protože jste stále v jiných světech. Jsou to emoce, prožitky, často ale také učení se novým věcem, protože bez toho prakticky...
V edici Rozhovory nakladatelství Vyšehrad vyšla kniha nazvaná Hudbu vidím barevně. Má ji na svědomí Patrik Banga, který vyzpovídal českého romského harmonikáře Mária Biháriho.
Ředitel Galerie Rudolfinu Petr Nedoma a historička umění Milena Slavická za pomoci v Londýně žijícího českého malíře Hynka Martince, připravili výstavu Bey...
Zdálo se, že to v FCK, jedné ze známých fastfoodových franšíz, bude obyčejná neděle. Kuřata se smaží. Lidí chodí a jedí. Všechno šlape, jak má. Jenže pak začnou z nebe padat kapky.
Přesun do digitálního světa a výzvy i hrozby, které s sebou tato transformace přináší – to je téma, které akcentuje letošní ročník festivalu Jeden svět pod hláškou „Vypadáváš“. Hlavní tematická filmová kategorie se zaměřuje na technologie a...
