Kultura21.cz

Festival milovníků pálivého Chillibraní a s ním spojené mistrovství české a slovenské republiky v pojídání pálivého Chilližrout rychle a úspěšně pracuje na tom, aby se stal legendární a vyhlášenou akcí pro všechny věkové kategorie. Organizátoři se totiž každoročně snaží posunout akci dál a rozhodně se jim to daří.

Zásadním krokem byla změna prostředí – od přehrady u areálu lodních sportů se akce přesunula na koupaliště Riviéra. To je mimo jiné dobře dostupné – nachází se kousek od výstaviště a autobusové zastávky jsou přímo u něj. Ale hlavně jde o krásný rozlehlý areál, který se ukázal pro takovou akci jako stvořený. Nechyběly v něm pevné plochy pro stánky ani místa, kde jste se mohli nerušeně rozvalit na trávníku. Atmosféru umocňovala zklidňující vodní plocha koupaliště, kterou jste mohli sledovat při přecházení dvou dřevěných mostů. Pódium bylo situováno před menší kopec, proto bylo možné velmi pohodlně sledovat, co se na něm děje.

Po půl jedné se na pódiu rozjela kuchařská show Inda Tejindera Riarze provozujícího v Brně indickou restauraci. Ten veřejnosti ukázal, jak se vaří kari či spíše takový základ pro indickou kuchyni. Mezi použitými surovinami byla směs koření v čele s kurkumou a koriandrem, cibule, rajčata, kuřecí maso a také voda s bílým jogurtem. Sympatický Ind vaření prokládal různými zajímavostmi, například tím, že Češi zvládnou víc chilli, ale jejich žaludek by nezvládl tolik koriandru, kolik se používá právě v indické kuchyni. Také popisoval, že pokud by nebyl omezen časem, vařil by tento pokrm až čtyři hodiny, přičemž například koření garam masala (směs) by přidal až na konci a nechal chvíli odležet. I přes rychlejší vaření vypadalo jídlo moc pěkně a vonělo až do zadních řad. Na závěr prozradil, že toto jídlo má mnoho variací a obměn, například s jehněčím, brambory, zeleninou či fazolemi a odnesl zbytek velké pánve do stánku, kde si jej mohli návštěvníci zakoupit.

Byla zrovna doba oběda, takže kuchařská show byla skvělým povzbuzením pro chuťové buňky a navnadila přihlížející jít na obchůzku stánků. Těch bylo letos opravdu hodně a věřím, že nabídka dokázala uspokojit různé chutě. Pro malé návštěvníky a milovníky sladkého zde byly palačinky, nechyběly různé flákoty masa a především pálivé pochoutky v čele s burgery nebo právě indickým jídlem. Voňavé nabídce konkurovaly i nápoje, pivo měl letos na starosti pivovar Lobkowicz, ale mohli jste si dát i speciální 9° nebo 11° od Lucky Bastard. Na své si přišli i milovníci kávy, kteří si mohli dát různé specialitky, například dýňovou ledovou kávu nebo velmi žádané chilli espresso. Těm, kteří někde ochutnali něco, co bylo nad jejich síly, byla určena záchrana v podobě Mléčného baru.

Krátce po čtrnácté hodině se pódium zaplnilo celkem 52 odvážlivci připravenými čelit pálivým pochoutkám a změřit si tak síly s ostatními. Přihlášených soutěžících bylo 50 a po záhadném přepočtu při práci s náhradníky organizátoři nakonec umožnili soutěžit i těm dvěma navíc. Na startu se představilo také pět žen, jedna z řad mediálních partnerů – časopisu MAXIM. Pravidla zůstala až na malé detaily stejná jako v loňském ročníku – pokrmy dostávali soutěžící v objemu fingerfood a měli jednu minutu na vyprázdnění lžičky a další dvě minuty na snězení a vstřebání. Na zmírnění pálivosti mohli použít lahev vody, krajíčky toastového chleba a malé mlíčko do kávy. Dát si mohli i bílý jogurt, ale jeho použití se rovnalo konci soutěžení. Odstup soutěžícího by byl nutný i v případě nevolnosti.

Plánováno bylo celkem 11 kol s tím, že začátek byl na 50 000 Scovilleho jednotek (na jeden díl papričky je nutné použít 50 000 dílů vody, aby nebyla pálivá) a postupně se tyto dávky zvyšovaly až na 6 400 000 SHU. „Užijte si to a myslete na to, že to má být legrace,“ povzbuzoval s úsměvem jeden z moderátorů akce Petr Klemeš a začalo se. Do třetího kola s omáčkami a čerstvými papričkami se všichni usmívali a tvářili jakoby jedli nějaké bonbony, ale přesto řady opustili dva borci a po konzumaci čerstvé a především celé Fatalii papričce odešlo dalších pět. Od té doby bylo od pohledu jasné, že už to taková sranda není a odcházelo se vždy ve velkém. Všichni se potili, zapíjeli a zajídali, co to šlo, ale neztráceli úsměv na tváři. „Pálí to, pálí,“ komentovala po pátém kole Tereza a pokračovala hrdě dál.

Do osmého kola s pálivostí 1 300 000 SHU se probojovalo 27 soutěžících. Ti si mohli vychutnat malou pauzu, protože se na pódiu objevil profesor z Masarykova onkologického ústavu. Ten nejprve s úsměvem glosoval: „Kdo zvládne chilli, zvládne i rakovinu“. Organizátoři Chillibraní se rozhodli přispět na dobrou věc a věnovat 3 Kč z každé vstupenky na tento ústav. K tomu také vyslaly do davu ošatky a dohromady mohli předat šek na 16 600 korun. „Nepotřebujte nás,“ loučil se velmi lidsky profesor.

Pokračování soutěže poté mělo rychlý spád – extraktové omáčky a mix jedněch z nejpálivějších chilli paprik v čele s Carolinou Reaper a Trinidad Scorpion zamávaly s nejedním žaludkem a do plánovaně posledního jedenáctého kola šlo pouhých deset odvážlivců. Na ty čekal extrakt Danger o pálivosti 6 400 000 SHU. „Tohle je opravdu highway to hell,“ smál se moderátor a nebyl daleko od pravdy. Pod pódiem panovala skvělá atmosféra, tleskalo se, volalo a všemožně povzbuzovalo všechny Chilližrouty až se najednou z těch deseti vylouply finálové pozice. Čtvrté místo a také titul Chilližroutka 2014 patřil sympatické Markétě Šmídové a třetí příčku obsadil Vít Janíček. Pak už jen nebylo jasné, kdo bude první a kdo druhý. Vojta Ambros vtipně poznamenal: „Dal bych si nějaký extrakt“ a Petr Holešínský zase oznámil, že ho začínají štípat oči. Když tomu nikdo nechtěl věřit, tak dodal: „To už potím to chilli“.

Pravidla jsou stavěna v rámci principu „last man standing“, tudíž zbýval finálový rozstřel mezi těmito dvěma borci. Stáli při sobě, poklepávali se po rameni a povzbuzovali se do finální dávky stejného extraktu doplněného celou Jolokií. Když už to vypadalo, že přijde na řadu další „kapsaicinové peklo“ v podobě třináctého kola, Petr odstoupil a tím rozhodl o vítězi – Vojtovi Ambrosovi.

Tím byla soutěž u konce a po delší chvíli určené na oddych soutěžících se mohlo konat vyhlášení. Na výhercích bylo patrné, že netouží po ničem jiném než po posteli, ale zaslouženě a s radostí si převzali své poháry, peníze a ceny od sponzorů. Vítěz Vojta Ambros řekl: „Dojmy výborný, perfektní, míň náročné než loni, ale extrakty to byl hnus fialovej, o chuti se nedá mluvit“. Poté si užili svou chvíli slávy, nechali se fotit a přijímali upřímné gratulace od přihlížejících.

Akce dále pokračovala hudební produkcí a afterparty, kde jistě teklo pivo proudem. Ostatní si mohli ještě nakoupit domů nějakou omáčku, semínka nebo koření a spokojeně jít domů. Počasí vyšlo na jedničku, soutěž Chilližrout byla napínavá do poslední vteřiny a celkově patří organizátorům poplácání po ramenou, protože se jim podařilo zorganizovat další skvělou akci.

Chillibraní a Chilližrout 2014
Kdy: 6. 9. 2014
Kde: Koupaliště Riviéra
Pořadatel: Chilližrouti, o.s.
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: Pavel Langer