Kultura21.cz

Milí čtenáři, s prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Nejen díky našim zvídavým otázkám se dozvíte víc a můžete si naplánovat pěkný výlet. Tak do toho!

Rozhovor s kastelánem zámku Duchcov, panem Marianem Hochelem

Severočeský zámek Duchcov je v povědomí české veřejnosti ukotven coby poslední útočiště legendárního svůdce Giacoma Casanovy. Ukrývá toho ale mnohem víc. Oslovili jsme tamějšího kastelána, PhDr. Mariana Hochela, PhD., který se s námi podělil nejen o ty z méně známých zámeckých zajímavostí, ale i o své vlastní zážitky z přeci jen tak trochu tajemstvím opředeného kastelánského povolání.

Co Vás přivedlo k práci kastelána?

Zájem i zvědavost. Zámeckých pánů není v naší republice moc a na tomto povolání, které je ve skutečnosti misí, je mnoho zajímavého. Pečujete o historicky či umělecky nevyčíslitelné hodnoty, Vašim posláním je uchovat tyto hodnoty příštím generacím v co možná nejlepší podobě. Můžete přispět k tomu, že pod vaším vedením zkrásní, vrátí se do podoby své největší slávy, i když mnohdy to trvá značně dlouho a je to cesta klikatá. Co je však nepochybně stejně důležité, je ukázat směr těm, kteří po vás přijdou a budou pokračovat v tom dobrém, co jste započali. I v tom může být vaše práce přínosem, výsledky jsou vždy vidět a mohou být pro druhé inspirativní.

Co se Vám na vašem povolání nejvíce líbí?

Že mohu udávat směr něčemu, co bude žít i nadále, když tu naše generace už nebude. Na zámek jsem přišel v době, kdy byla započata jeho rozsáhlá obnova, opravovaly se krovy, měnila se střešní krytina, byly zahájeny restaurátorské práce v interiérech, ve kterých již byla instalována a zpřístupněna první část nových zámeckých expozic. A obnova objektu pokračuje dál. S tím souvisí i prezentace svěřeného památkového objektu a pořádání kulturních akcí „šitých“ zámku na míru, které jej dostávají do povědomí široké veřejnosti. To jsou výzvy, které slibují osobní i profesní rozvoj, vyžadují velkou dávku kreativity a odvahu být vizionářem.

Mohl jste si vybrat místo svého působení?

Právo volby v tomto případě máte vždy. A rozhodujete se podle svého nejlepšího vědomí a schopností.

Proč tedy zrovna Duchcov?

Kdysi jsem byl na poznávací cestě po přírodních a historických památkách Ústeckého kraje, zámek Duchcov jsem rozhodně nemohl opomenout. Jakožto historik se zaměřením na 18. a 19. století jsem se již dříve zajímal o osobnost Giacoma Casanovy, která je v této dějinné epoše nepřehlédnutelná. V době mé první návštěvy na Duchcově jsem měl pocit, že potenciál duchcovského zámku nebyl v minulosti dostatečně využíván a když nastala příležitost vrátit zámku jeho původní tvář, pochopil jsem tuto výzvu jako možnost pro vlastní tvůrčí seberealizaci.

Co Vás osobně na Duchcově nejvíce fascinuje?

Spojitost s věhlasnými osobnostmi, které zde žily, působily či tvořily. Valdštejnové, Casanova, Braun a Reiner, ti všichni a mnozí další dnes svým významem patří mezi nejvýznamnější reprezentanty českých dějin a jsou magnetem nejen pro domácí zájemce, ale i návštěvníky z celého světa. Myslím, že zámek může být pyšný na svou bohatou historii, je její pozoruhodnou, neodmyslitelnou a nenahraditelnou stopou.

Žijete přímo na zámku?

Ano, docela si tuto možnost užívám. Neznám hezčí pocity, než když se po uplynutí otevírací doby uzavřou všechny brány zámku a Vy se najednou ocitnete uprostřed tohoto aristokratického klenotu v naprostém tichu a v atmosféře, jakoby vše, co je kolem, bylo jen vaše.

Jaký je vlastně „život na zámku“?

Zábavný i dobrodružný. Na každém kroku působí duchovní i fyzikální síly, jste součástí různých zákonitostí, historická stavba žije. Spoustu toho viděla a zažila, napříč staletími se zde pohybovaly stovky lidí. Navíc někteří z nich zde dodnes odpočívají, není se tedy čemu divit.

Má Vaše práce nějaké stinnější stránky?

Jako každá jiná, ty však nejsou tak zajímavé, aby se o nich mělo vědět.

Jaký je podle Vás v současnosti zájem o tuzemské památky?

Stejný jako vždy, v posledních letech v době ekonomických turbulencí však lidé mají v globálu méně peněz, proto za památkami i méně cestují. Nemyslím si, že by v tomto případě hrály roli jiné faktory, jako třeba konkurence jiných zážitkových institucí. Naše památky jsou významnou a atraktivní kategorií, která nabízí netradiční zážitek i autentické poznávání. Hrady a zámky budou vždy přitahovat pozornost široké veřejnosti, nehledě na vymoženosti moderní doby, která ještě více zdůrazňuje jejich specifika a staví je do pozice stejně vyhledávané volnočasové aktivity, jako jsou zooparky, aquacentra či multikina.

A jak to vypadá s návštěvností zahraničních turistů?

Je nižší než dříve, co je ovšem důsledkem nepříznivé ekonomické situace nejen v Evropě, ale i ve světě. Zejména v zahraničí však působí cestovní kanceláře, které k nám již řadu let posílají stovky turistů a zajišťují nám stabilní klientelu. Jejich zájmu si vážíme, jelikož svědčí o spokojenosti se službami, které poskytujeme.

Nabízí zámek Duchcov nějakou zajímavost, o které se málo ví?

Takových zajímavostí je několik, pro tentokrát zmíním třeba tu, kterou mohou návštěvníci shlédnout přímo na první prohlídkové trase. Je to olejomalba manýristického mistra Bartholomea Sprangera z počátku 17. století, která byla původně součástí obrazové sbírky císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Námět čerpá z antické mytologie, z příběhu lásky bohyně Venuše a Adonise, kterého při lovu usmrtil divoký kanec. Zachycuje Adonise, navracejícího se vždy na jaře z říše stínů zpět k Venuši. Kromě erotického podtextu symbolizuje probouzení jarní země ze zimního spánku a evokuje otázky po smyslu života. Po Rudolfově smrti se obraz, neznámo kdy, dostal do valdštejnské sbírky v Duchcově. V roce 1988 byl ukraden, v roce 1993 znovu vrácen do Duchcova a od roku 2011 je instalován v zámecké obrazárně. Mnozí návštěvníci si tento obraz tematicky spojují i s nejznámějším obyvatelem duchcovského zámku Giacomo Casanovou. Tento se při trošce fantazie promítá v postavě krásného Adonise s téměř italskými rysy, vášnivě se dotýkajícího bohyně Venuše…

Máte pro letošní sezónu připraven nějaký zvláštní program, či doprovodné akce?

Letošní sezóna je v plném proudu a polovina je nyní již za námi. Z akcí, které připravujeme v nejbližších týdnech, nemohu opomenout Letní milostná ladění. Ta se budou konat 13. července a 11. srpna. Během těchto kostýmovaných prohlídek zámku zavzpomíná Giacomo Casanova na svá největší životní dobrodružství, připomene svůj pobyt a působení v Duchcově ve službách hraběte Valdštejna a nakonec během večerních prohlídek zámku potmě, které se uskuteční 28. září, namíchá pro zámecké hosty vzácný elixír mládí a bude omlazovat. Na oživených prohlídkách zámecké expozice se podílí Divadlo V Pytli Petra Stolaře ve spolupráci se sólisty opery a baletu Severočeského divadla. S prvky baletu opět vystoupí Vladimír Gončarov, držitel ceny Thálie a působivá baletní mistryně Natalia Vassina, operním zpěvem rozezní zámecké komnaty charismatická Inna Davidenko. To nejlepší ze tří Mozartových oper v podání Severočeského divadla bude uvedeno u příležitosti letošní Hradozámecké noci v sobotu 31. srpna. Není náhoda, že nejslavnější árie z oper Figarova svatba, Don Giovanni a Così fan tutte (Takové jsou všechny) zazní právě ve Valdštejnském sále duchcovského zámku. V operním motivu milostných dobrodružství se v různých rovinách promítá živost, nápaditost a hravost Da Ponteho libreta, jež jako by zrcadlilo nejpeprnější avantýry z Casanovova života, na které starý Giacomo rád vzpomínal. Jeho stylizace do postavy prostopášníka Dona Giovanniho byla v Casanovových biografiích již mnohokrát probírána. Na představení budou navazovat oživené prohlídky zámku s Casanovou, Da Pontem a… možná přijde i Mozart… Vedle Casanovy se však letos pozornosti dostane i další historické postavě světového formátu – francouzskému císaři Napoleonu I. V zámecké Galerii Giacomo budete moci od 23. srpna do konce října nahlédnout do Třinácté komnaty Napoleonovy v souvislosti s 200. výročím bitvy u Chlumce a napoleonských válek v severních Čechách (1813–2013). Výstava napoleonik s doprovodným programem se tak připojí k dalším vzpomínkovým akcím, jež se budou v Ústeckém kraji pořádat v návaznosti na toto výročí.

Straší u vás? Třeba sám Casanova?

Nikdy to nedělal a nedělá to ani dnes. Co však strašilo jej, byla lidská hloupost a předsudky. Byl vizionářem ze starého světa a možná právě to jej katapultovalo mezi intelektuální elity tehdejší společnosti. Casanova na zámku Duchcov stále žije, dopisuje zde své slavné Paměti, které jej dostaly po povědomí světové veřejnosti. Nevěříte? Přijďte se podívat…

Další informace o zámku Duchcov a možnostech jeho navštívení: www.zamek-duchcov.cz