Lucie Roubínová: „Na každém koncertě při rozloučení a poděkování přeji lidem, ať jsou zdrávi. A vše ostatní přijde samo.“

Lucie Roubínová: „Na každém koncertě při rozloučení a poděkování přeji lidem, ať jsou zdrávi. A vše ostatní přijde samo.“

Tisk

lakoma barka 200Českokrumlovská dívčí folková kapela Lakomá Barka v září oslavila 15. narozeniny. Velký to důvod k oslavě a třeba i zamyšlení, čím si děvčata za ta společně strávená léta prošla a jak to bude dál. To se sice nikdy nedá s určitostí říct, ale plány určitě jsou. A co na to jedna ze zakladatelek, kapelnice Lucie Roubínová?


Lucko, možná bychom úplně na začátek mohly, zejména pro ty, kteří nejsou v obraze, kapelu trochu představit. Proč zrovna Lakomá Barka? Má to něco společného s panem Werichem nebo je to jen náhoda?

Náhoda to není. Název Lakomá Barka opravdu vznikl podle povídky Jana Wericha - O Lakomé Barce. Přišlo nám to vtipné a poměrně dobře zapamatovatelné...

Víme, že jste oslavily 15 let od založení, takže rok 1997. Začínaly jste tehdy jako duo. Dlouhá cesta a spousta práce. Hodně uskupení, ať už hudebních či jiných, se z různých důvodů rozpadne. Ale vy jste vydržely…

Myslím, že není těžké vydržet v jednom uskupení, když najdete lidi, se kterými je vám dobře, rozumíte si s nimi, máte společný zájem, navíc trávíte spoustu času i mimo muzicírování... Časem jsou vám velmi blízkými přáteli, po patnácti letech už i rodinou. Je tedy spíše těžké takové lidi potkat.

Hudba, kterou hrajete, se krásně vyjímá na takových místech, jako jsou hrady, zámky a podobná romantické prostředí. Jak to vnímáš Ty? A jsi založením romantik? Podle písniček soudím, že ano.

V písních jsem asi romantik. Anebo snílek. Takový snílek, který má občas problém vrátit se zpátky do reality, přijmout ji. Když píši novou píseň, zasnívám se, představuji si její děj, který mě přenese mimo realitu. A tak mám vyzkoušeno, že když tomu tak není, vím, že skončí v koši.

Možná přijde trochu divná otázka, ale miluju Tvoji „Ztratit se“. Řekneš, jak vznikla?

Píseň „Ztratit se“ vznikla už strašně dávno, myslím, že tak před 13 lety. A vzpomenu-li, pak vidím Olču, jak přichází ke mně domů a ukazuje mi na kytaru několik akordů a říká: „To je dobré, viď?“ A tak jsem vzala Olči akordy, dodělala refrén a otextovala. Tedy v této písničce má prsty i naše Olča.

Mezi vaše další, dnes už pravidelné aktivity patří hraní v Dětském domově v Horní Plané. Děti bývají vděčnými posluchači a tady to určitě platí dvojnásob. Kde se vzal nápad hrát zrovna tady?

Děti patří mezi vděčné posluchače, ale také jsou jedni z nejupřímnějších. Nic se před nimi nezamaskuje..., ať se jim to líbí nebo ne, vždy to dají bezprostředně najevo. Na druhou stranu, povede-li se děti zaujmout, vtáhnout je do děje, pak atmosféra bývá nezapomenutelná... To se nám, myslím, podařilo v Dětském domově v Horní Plané, kde jsme mimochodem minulý týden odehrály již čtvrtý koncert. A ptáš-li se mě, kde že se vzal nápad hrát zrovna tady, pak toto přisuzuji mojí kamarádce, která v domově pracuje a má ráda naše písničky.

lakoma barka m

O úspěších a oblíbenosti kapely svědčí také úspěchy v různých soutěžích a anketách. Členka kapely, Hanka Havlíčková, získala titul zpěvačka roku 2011 v anketě Českokrumlovského deníku.

Ano, naše Hanička... Nejvytíženější členka Barky díky své neobyčejné síle a barvě hlasu. Podle mého názoru je Hanča nejlepší zpěvačka, kterou znám (znám zpěvaček spoustu). Mimo jiné i výtečná houslistka, kytaristka, flétnistka a improvizátorka. Navíc když s takovým člověkem hrajete, dokáže vás to posunout, získáte tím plno energie. S Hančou hraji moc ráda a jsem šťastná, že se mi jí v roce 2009, přes všechny její zájmy, podařilo přemluvit... To ale musím říct i o ostatních členkách kapely. Zkrátka mám velikou radost, že jsme se všechny tak hezky potkaly.

Vystupujete na velkých akcích, jako třeba Slavnosti pětilisté růže nebo Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově. Kde jinde si vás mohou vaši posluchači najít?

Každoročně odehrajeme něco kolem třiceti koncertů. Hráváme pravidelně třeba ve Vyšším Brodě, v Českých Budějovicích, ve Zlukově, na Rapšašském Zikmundohraní v Rapšachu, v Černé v Pošumaví, na Němčických slavnostech ve Větřní, ve Chvalšinách na Chvalšinských dnech, také na Kestřanské tvrzi atd. Je toho opravdu moc, co bych tady mohla vyjmenovat, a tak bude lepší, když fanoušky a posluchače odkážu na naše internetové stránky www.lakomabarka.cz, kde v sekci koncertů naleznou naše aktuální vystoupení.

Jak je vidět, program máte vskutku nabitý. V roce 2009 jste vydaly CD Stejně jiná. Máte v tomto - nebo i jiném - směru další plány?

V tuto dobu mohu říci, že písně na další CD máme skoro připravené a je jich dost. Zbývá tedy vyřešit finanční stránku, a to bude chviličku trvat. Ale plán je naplánován...

Takže budu držet palce, aby se vydařil a protože nepředpokládám, že by nastal „konec světa“, konci našeho povídání by slušelo přání kapely i kapelnice vašim fanouškům a našim čtenářům do nového roku.

Vím, že má odpověď, mé přání teď může vyznít jako klišé, přesto... Na každém koncertě při rozloučení a poděkování přeji lidem, ať jsou zdrávi. A vše ostatní přijde samo. Barky mi dají jistě zapravdu, a tak i za ně přeji všem fanouškům a čtenářům serveru Kultura21.cz zdraví.

Děkuji Ti, Lucko, za čas, který sis pro nás v tomto předvánočním shonu udělala, a přeji Tobě i Barkám nejen do nadcházejícího roku jen to nejlepší.

Foto: Rudolf Hojdar (R.H.)


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Karla Kubíková: „Během psaní Hájovny jsem byla Lindou, ženou pod zámkem.“

karla kubikova 200Karla Kubíková žije ve středních Čechách a svůj profesní život strávila ve školství. Vydala knihy Rafanda (2007) a Samoživitelka (2008). V roce 2009 získala první místo v soutěži RWE za nerealizovaný TV scénář Dvě Františky. Zúčastnil...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Rozhovor s Taťánou Kročkovou o umění, literatuře, synestézii a výchově dětí

visennaMgr. Jana Lepková mě požádala, abych jí zodpověděla pár otázek pro výzkum určený pro její disertační práci. Janě Lepkové vděčím za mnohé odborné pedagogicko - psy...


Literatura

Cesta vlakem za lepším životem

Vlak pro deti perexKrátce po druhé světové válce je jih Itálie na pokraji hladomoru. Aby se pomohlo dětem žijícím v bídě, je zorganizovaná speciální akce. Vybrané děti z nejchudších rodin budou poslány na sever, kde se o ně rok budou starat mí...

Divadlo

Zlínu se „hra her“ povedla

hamlet 200Shakespearův Hamlet je jedním z nejvýraznějších představení 73. sezóny Městského divadla Zlín a také jí dal motiv v podobě otázky být či nebýt. Jedná se o jednu z 11 premiér, kterou si zlínští diváci mohou vychutnat.

...

Film

Cesta do lesa aneb v městě už nás to nebaví

cesta do lesaPokračování úspěšné komedie Cesta z města chystá premiéru na 4. října 2012. Ponese název Cesta do lesa a režie se opět ujal zkušený Tomáš Vorel st.