Kultura21.cz

K rozhovoru s námi svolila mladá maminka a především písničkářka a harmonikářka Radůza. V hudbě se věnuje především šansonu, ale nebojí se ani folkových melodií. Písním vždy dominuje skvělý text. Nejen o nich je tento rozhovor, ve kterém se například dozvíte v čem Radůza spí.

Jak byste se sama popsala?

Umanutá, nepříjemně přímočará, hubatá, pracovitá, přehnaně citlivá, potrhlá, chytrá, vášnivá, náladová a ty nejhorší vlastnosti nevyzradím. :-)

Jak vzniklo Vaše umělecké jméno Radůza? Spojením Radky a medúzy? Nebo to má skrytou symboliku?

Vzniklo z dětské přezdívky, která v celém znění byla Radůza, medúza, čúza, protéza v aspiku. Bylo to však trochu dlouhé, tak z toho zbyla jen ta Radůza. :-)

Kdo Vás naučil hrát na harmoniku a kdy Vás tato vášeň chytla?

Na harmoniku jsem se naučila hrát sama. Tedy naučila hrát, prostě jsem se na ni naučila vyluzovat tóny. Zuzka Navarová mi řekla, že viděla hezkou harmoniku, že by si ji koupila, ale že ji neunese, tak ať jdu  a koupím si ji já. Nechtěla jsem, ale pak jsem náhodou šla kolem toho obchodu a harmonika na mne z výlohy zasvítila, j vešla zmámeně dovnitř a utratila jsem za ni peníze, které jsem měla na židle. Tatínek se mi smál, že když se na tu harmoniku nenaučím, budu aspoň moct sedět na futrálu. A já mu řekla, že mi ji prodali bez futrálu. Načež opáčil, že to se na ni teda budu muset naučit. Koupila jsem si ji před prázdninami v červnu. Zavřela jsem se na celé léto na chalupě a tahala za měchy a v září už jsem na ni na koncertě odehrála prvních pár kousků.

Máte ráda blížící se podzim s jeho melancholií a barvami? Nebo už se těšíte, až budete s dětmi dovádět na sněhu?

Nejraději mám jaro.  Tu předzvěst hojnosti. :-)

Vaše CD si nyní vydáváte sama v Radůza Records. Je to zajisté riskantní, ale na druhou stranu spolehlivá metoda. Co vše to obnáší? Jaký je běžný postup, když si řeknete „tohle si vydám“?

Je za tím strašně moc práce. Tentokrát jsem se odvážila vydat nejnovější písničky jednak n a živém CD ale i na DVD, oboje se jmenuje „Ocelový město“ a to byla opravdu obrovská námaha, dát to všechno dohromady, nezapomenout na žádné formality a detaily, všechno všude správně nahlásit, vyrobit, zadat a stejně mi nějaké detaily unikly, protože jeden člověk nemůže ohlídat všechno, když k tomu ještě navíc koncertuji a mám domácí povinnosti. Takže jsem z toho docela vyčerpaná a počítám dny, kdy už konečně bude dVD na světě, abych si mohla trochu odpočinout.

Povězte nám něco o Ocelovém městě.

Ocelový město je záznam z živých koncertů. Které proběhly letos zjara v Malostranské besedě. Není to klasický živák v tom smyslu, že bych oprášila staré ozkoušené pecky a nahrála je live.  Na CD jsou krom jedné písničky všechny skladby nové a od mých spoluhráčů v tom byla notná dávka odvahy, že do toho se mnou šli, protože před nahráváním jsme spolu odehráli snad jen šest koncertů. Dali jsme se dohromady teprve v lednu, takže hoši mají krom mých díků také můj obdiv. Tím, že hraju s kapelou se rozšířila zvuková barevnost. Za velký přínos považuji vklad každého ze spoluhráčů, moc mě baví strhující bicí Davida Landštofa, nádherné kytarové linky Josefa Štěpánka i houslové melodie a basové linky Jendy Cidlinského. Moc ráda s klukama hraju, hodně jsem se od nich naučila. Je s nimi bezvadný kontakt i mimo jeviště, dokonce pořádáme společné večírky, ping-pongové turnaje, či plavby lodí. Myslím, že na CD je krom atmosféry z Malostranské besedy znát i to, že se máme rádi.

Budete ještě chtít vydávat? Z Vašeho posledního vyjádření je patrné, že vám tzv. piráti vzali nahráním CD na server elán.

Rozmyslela jsem si vydání Ocelového města na vinylu. Nepůjdu do toho. Pro mě je to strašně moc práce a času, který tomu musím věnovat. Mám dvě malé děti, které vplouvají do světa zájmových činností a osamostatňování se od maminky, což je také dost náročné, takže když mám volit, volím děti a čas věnovaný jim. Další CD je zatím v nedohlednu, i když nové písničky už máme. Do té doby své rozhodnutí možná ještě změním. Nebo je také možné, že za dva roky už nikdo CD kupovat nebude a veškerá distribuce se bude odehrávat přes internet. Uvidíme.

Chtěla byste vydávat hodně desek třeba alespoň jiným interpretům? Podle čeho byste vybírala?

V loňském roce jsem vydala album kladenské kapele Zrní.  Vybrala jsem si je proto, že jsou originální a dobří. Letos vydávají další desku, kterou jim, bohužel, nemohu vydat, protože jsem se finančně vyčerpala na vydání svého cD a DVD, ale myslím, že i to je pro kluky dobré, protože, pokud vím, budou si desku vydávat sami a to je skvělá zkušenost.

V roce 1999 jste byla předskokankou Mikea Oldfielda. Bavili jste se i spolu? Jaký je to člověk?

My jsme se, bohužel, osobně nesetkali. :-)

Jak je to u Vás s psaním textů? Co je vaší největší inspirací? Váš život?

Ano. :-)

Schováváte stále studený nohy pod peřinou?

Spím v teplých ponožkách. :-)

Obohacují Vás nějak i knihy? Čtete ráda? Kdo je váš oblíbený autor?

Nemám teď na čtení mnoho času. Takže čtu hlavně s dětmi. Poslední kniha, kterou jsem přečetla byla začátkem prázdnin kniha Richarda Feynmana „O povaze fyzikálních zákonů“. Hodně čtu s dětmi. Teď jsou to „Pohádky o mašinkách“.

Když se dívám na Vaše stránky, zdáte se mi jako světlá výjimka dnešních umělců už jen tím, jak komunikujete s fanoušky. Jste tak milá a budíte dojem, že Vám hudba i upřímný zájem dělá radost. Je to tak?

Hudba se nedá dělat bez radosti, bez úporného zaujetí a vášně. Komunikace s diváky mne těší a jsem vděčná internetu, že mi ji umožňuje. Mám tak zpětnou vazbu, mnohdy se mi lidé svěřují s velmi osobními věcmi a já cítím obrovskou pokoru a vděčnost za to, že jsem jim tak blízká, že mi neváhají takové věci napsat. Když se dívám do hlediště, nikdy tam nevidím jen nějakou masu, ale vždy cítím, že tam sedí jednotliví lidé s neopakovatelnými životy a osudy a jsem jim vděčná, že přišli.

V jedné recenzi se píše „Dokud má česká hudba Radůzu, nemusí se bát o budoucnost“.  Souhlasíte?

Dokud má česká hudba hudbu, tak nepřestane existovat. Já jsem naprosto nahraditelná a kdybych tu nebyla já, dozajista by byl někdo jiný. :-)

Přeji Vám mnoho zdraví a poprosím Vás o vzkaz pro naše čtenáře.

Ať vás veškerá nepřízeň osudu míjí! :-)

Děkuji za rozhovor!

Zdroj foto: facebookový profil Radůzy