Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Milí čtenáři, prázdniny se již chýlí ke konci a s nimi končí i náš turistický seriál v němž jsme nahlíželi pod pokličku různých turistických cílů. Seznámili jsme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podívali jsme se na zoubek strašidlům a představili pár muzeí. Nechyběly ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Díky našim zvídavým otázkám jsme se dozvěděli spoustu informací a mohli jsme si vytipovat pěkný výlet. Nyní tedy poslední příspěvek k letošnímu turistickému seriálu z oblasti hradů a zámků:

Na Sychrově mají dobrého ducha - Bertu z Rohanu

Jak jste se dostal k práci kastelána? Byl to vždy váš sen? Dovedete si představit, že byste dělal něco jiného?

V mém případě to bylo postupné a logické vyústění mé předchozí činnosti. Začínal jsem v roce 1975, ve svých patnácti letech, jako externí průvodce. Po absolutoriu filozofické fakulty Univerzity Karlovy jsem si mezi nejrůznějšími nabídkami si vybral právě Sychrov, který byl již v té době mou srdeční záležitostí. Nastoupil jsem jako historik umění, který měl na starost rozsáhlý mobiliární fond a zároveň mou další pracovní náplní bylo zajišťování návštěvnického provozu. V roce 1992 se mi po konkurzu na místo kastelána státního zámku Sychrov opravdu splnil sen. V současné jsem kastelánem Sychrova i nadále, ale zároveň jsem byl po výběrovém řízení jmenován i ředitelem územní památkové správy na Sychrově, která má ve své působnosti 18 státních hradů a zámků v krajích Královehradeckém, Libereckém a Pardubickém.

Jak se žije kastelánovi na hradě? Žijete zde i s rodinou? Jaké to je bydlet v 21. století na hradě? Co to obnáší třeba v kruté zimě nebo v parném létě?

Na zámku pochopitelně bydlím. Studentskou prázdninovou romantiku jsem vyměnil za pracovní i rodinný život na zámku. Bydlím v kastelánském bytě, který je v budově bývalé kaplanky. Žiji zde s manželkou a dvěmi dětmi. Pochopitelně, že bydlení v „zámeckém bytě“ má své klady a zápory. Tím, že bydlím přímo v hlavním zámeckém areálu, jsem de facto 24 hodin denně v práci. Byt je prostorný s vysokými stropy a značnými energetickými ztrátami. V zimě se musí v podstatě pořád topit v kotli ústředního topení (na Sychrově není zaveden plyn a přímotopy by se byt ve velkých mrazech těžko dal vytopit), v parném létě je v jižní části bytu opravdu dost značné teplo, ale v  severní, obrácené do obory, je velice příjemně. Nicméně z oken je úžasný pohled do tzv. čestného dvora zámku nebo obory a to vyváží všechna případná negativa. Se zámkem i „svým“ kastelánským bytem jsem srostl a cítím se tu velice dobře a jsem na Sychrově šťastný.

Co je na vaší práci nejtěžší? Je to shánění peněz? Jakým způsobem se vůbec provoz hradu financuje? Jakou část z celkových financí na provoz tvoří návštěvnické vstupné?

Práce kastelána se v posledních letech výrazně změnila. V první řadě manažerem, ale také ekonomem, průvodcem, pokladním, údržbářem, uklízečem, hlídačem … zkrátka člověkem mnoha profesí, a až po splnění všech těchto povinností také badatelem, což je spíše práce za odměnu, v době volna, po večerech, o dovolené. Velice důležitou součástí práce je marketing, příprava kulturních a doprovodných akcí, protože doba, kdy jediným lákadlem byly kvalitní interiérové instalace již neplatí a návštěvníkům se navíc musí přidat další pestrá nabídka a kvalitní služby. Nejenom Sychrov, ale i další památkové objekty, dostávají příspěvek na mzdy a odvody a na svůj provoz a údržbu si musí peníze vydělat. Ne rozsáhlejší obnovy areálu se hledají finanční zdroje jak u zřizovatele, Ministerstva kultury ČR, tak i z evropských fondů a různých grantů. V případě Sychrova tvoří výnosy z klasického návštěvnického provozu cca 75%, zbývající část tvoří výnosy z kulturních akcí, pronájmy dlouhodobé i krátkodobé, filmování.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Vzhledem k tomu, že kromě pracovní pozice kastelána zámku Sychrov, jsem i ředitelem Územní památkové správy na Sychrově, která má ve své působnosti 18 památkových objektů v krajích Královehradeckém, Libereckém a Pardubickém je mé pracovní vytížení značné. Těžko popsat běžný pracovní den. Každý je jiný, jsem hodně na cestách po památkových objektech, úřadech. Vyřizuji řadu agendy související s chodem pracoviště, Sychrovu se věnuji vždy brzy ráno rozdělením úkolů a v pozdějších odpoledních hodinách. Mám zde skvělé spolupracovníky, na které se mohu spolehnout. Ve své gesci jsem si ponechal hlavně marketing, tvorbu prohlídkových tras, výstav, výběr a pořádání kulturních akcí.

Jaké nabízíte návštěvníkům zajímavosti? Setkají se u vás s něčím, co nikde jinde nenajdou? Co jste si pro ně připravili nového a zajímavého pro letošní sezónu?

Zámek Sychrov je právem nazýván vyřezávanou pohádkou, jeho interiéry jsou plné kvalitní řezbářské výzdoby a jejich nedílnou součástí je největší sbírka francouzské portrétní malby ve střední Evropě. Interiérová instalace je autentická a byla jí vrácena podoba z druhé poloviny 19. století, kdy zámek díky knížeti Kamilu Rohanovi zažíval svůj největší rozkvět. Návštěvníky láká i úžasný anglický park s nově otevřenou oranžérií, která se díky dotaci z tzv. norských fondů obnovila a nyní slouží jako kavárna s fantastickým výhledem na zámek. Samozřejmě nesmíme zapomenout i na časté pobyty génia české hudby, Antonína Dvořáka, který na Sychrov často a rád přijížděl nejenom odpočívat, ale i komponovat.

Můžete se pochlubit nějakým hradním strašidlem? Kdy a v jakých prostorách u vás straší? Zakládá se existence strašidla na nějakých reálných historických základech (straší tu doložená historická osobnost apod.)?

Zámek má svého dobrého ducha – ochranitelku, kněžnu Bertu z Rohanu, dceru prvního rohanského majitele sychrovského zámku. Existence je tedy založena na reálných základech a více podrobností o této tzv. „černé Bertě“ se návštěvníci dozvědí při prohlídce.

Jaké se k vašemu zámku vážou pověsti?

Vzhledem k tomu, že Sychrov sloužil jako klasické zámecké sídlo od 19. století, byť jeho historie sahá do 14. století, není opředen žádnými pověstmi. 

PhDr. Miloš Kadlec