Anna Vaverková: K psaní písniček mě inspiruje život
Banner

Anna Vaverková: K psaní písniček mě inspiruje život

Tisk

Anna Vaverková - foto MIS 8697 copyVěnuje se autorské tvorbě a písničky si píše v češtině. Její první sólové album Pozdravy z polepšovny jí vyneslo ceny Anděl a Apollo a v roce 2025 vydala další album Krása, a ve stejném roce absolvovala turné po své domovině. Žije a tvoří v Berlíně, které se stalo jejím domovem.

S hudbou jste začínala již v dětství, když jste navštěvovala ZUŠku. Vnímala jste, co poslouchají vaši rodiče a později co poslouchá váš o tři roky starší bratr. A jako teenagerka jste sama poznávala různé kapely a v té době vás inspirovala kapela Vypsaná fixa. A co další zájmy? Co vás ještě bavilo a čím jste chtěla být?

Bohužel musím odpovědět docela nudně. Nepamatuji si, že bych měla nějaké jiné závažnější zájmy, než hudbu. Rodiče mě jako dítě dali na nějaké sporty, nic mi podle mě ale moc nešlo, nebo jsem se do ničeho zas tak nezažrala. Prostě to byla hudba, hlavně hudba, díky které jsem se pak v pubertě i dokázala vyrovnávat s různými tématy dospívání, a pak chození s kamarády do hospody.

Bylo vám dvanáct let, když jste si napsala první písničku. Pamatujete si ji ještě? Co vám přivedlo k jejímu napsání?

Nepamatuju si jí, asi jí už ani nikde uloženou nemám. Byla o mojí první lásce, nebo první zaznamenaný lásce do hudby.

Anna Vaverková - foto Táňa Lvovská - MIS 8697 copy

Po maturitě jste v devatenácti letech odjela do Berlína, kde jste studovala songwriting na Vysoké škole hudební a v Berlíně jste nakonec zůstala. Stala jste se členkou kapely The Flavians. Co rozhodlo, že jste šla studovat právě do Berlína a proč právě studium songwriting?

Do Berlína, protože tam byla pobočka školy, na kterou jsem chtěla - BIMM. Berlín, kvůli tomu, že je dostupnější, než Anglie, kde jsou ostatní pobočky stejné výšky. Songwriting, protože jsem si od dvanácti psala písničky a vždy jsem se považovala hlavně jako songwriterku/písničkářku, tak mě to přirozeně táhlo k tomuto oboru.

V Berlíně jste potkala také svého manžela, švédského hudebníka Liama Blomqvista, s nímž také vystupujete a provozujete hudební studio. „Nahrávání a produkování je každopádně skvělý způsob, jak pilovat znalosti muzikantského řemesla.“ Jak se vám pracuje s manželem na scéně a v nahrávacím studiu?

Pracuje se mi s ním dobře. Díky tomu, že spolu spolupracujeme už od The Flavians, takže cca od roku 2018, a od té doby jsme spolu také v partnerském vztahu, tak jsme si za tu dobu, myslím, dokázali vyjasnit, utvrdit, rozdělit, kdo dělá co a dynamiku v práci a komunikaci.

Anna Vaverková - foto Táňa Lvovská -MIS 8646 copy

Věnujete se autorské tvorbě a písničky si píšete v češtině. A o své tvorbě říkáte: „Já si myslím, že to, co vytvářím, asi nejvýstižněji charakterizuje pojem alternativa. Čerpám z mnoha žánrů…“ Co vás inspiruje při psaní písniček a skládáte si také hudbu sama?

K psaní písniček mě inspiruje život. Hudbu si skládám sama, ano. Je možné, že se najde výjimka, kde třeba napíšu text s někým jiným dohromady, jako to bylo třeba u písničky „Mistakes”, tam jsme text napsali dohromady s Ryanem O’Reillym. Nebo u písničky „Co když všechno máme”, nebo „Ulalala”, tam jsme zase napsali společně hudbu s manželem - máme takový nepsaný pravidlo, že jednu písničku v albu napíše harmonicky manžel. Vyšších 90% mé hudby je napsaná mnou jak textově, tak hudebně. Můj manžel se mnou momentálně produkuje mé nahrávky, takže po tom co je písnička ve svém písničkářském pojetí napsaná - většinou mnou (harmonie, text, melodie), zbytek produkce máme pak většinou 50-50 s Liamem.

Anna Vaverková foto Táňa Lvovská

Vaše první sólové album Pozdravy z polepšovny (2023) vám vyneslo ceny Anděl a Apollo a v roce 2025 jste vydala další album Krása. Co pro vás znamenají tato ocenění? A jak se vám na novém albu pracovalo?

Je hezké ta ocenění mít a beru to určitě jako nějakou poctu. Na novém albu se mi pracovalo dobře. Trvalo nějakou chvíli, než si všechny písničky sedly dohromady a než si ten celý koncept sedl, ale jakmile to vše začalo zapadat jak ozubená kola, tak to bylo super.

Působíte jako zpěvačka, skladatelka, textařka. Hrajete také na klavír. Je vám z toho něco bližší, nebo právě to vše z vás dělá to, kdo jste, a baví vás stejným dílem?

S těmi nálepkami je to ošemetné. Neztotožňuji se ani s jednou samostatně, pouze když jsou vyřčeny všechny společně v návaznosti, a pak si myslím, že je jednodušší říct nálepku, která za mne vystihne lépe a to je - písničkářka a hudebnice. Můžu být klidně onálepkovaná jen jako „písničkářka”, nebo jen jako „hudebnice”. Necítím se však býti ani „zpěvačkou”, ani „skladatelkou”, a ani „textařkou”. A to kvůli tomu, že kdybyste ty názvy vybrala z kontextu, nebo je vypíchla samy o sobě, tak nejsem: Zpěvačka: kvůli tomu, že netrénuji zpěv každý den, nejsem profesionální zpěvačka. Neživím se tím, že bych zpívala, interpretovala díla někoho jiného. Nemůžu nést nálepku „zpěvačka” kvůli tomu, že to je nefér vůči opravdovým zpěvákům, kteří se tím řemeslem - zpěvem - živí, trénují svůj hlas každý den několik hodin, jsou do hlasové techniky zažraní a žijí tím. Pro mě to tak není, můj hlas je jen jeden z prostředků jak můžu komunikovat své umění, svou hudbu, své písně.

Anna Vaverková - foto Táňa Lvovská

Skladatelka: s tím se sice ztotožňuji o něco více, skládám však primárně mé písně, kde ale také píši text. Jen menší procento mého hudebního působení tvoří skládání hudby do jiných projektů, když píši do jiných projektů, tak většinou píši i text. Nemůžu tedy být pouze skladatelkou, jelikož pouze jako skladatelka skoro nikdy nepracuji. Když jsem označena touto nálepkou tak věřím, že křivdím ostatním skladatelům, kteří řemeslo čirého hudebního skladatelství vykonávají na plný úvazek. To já nedělám. Ačkoli, musím přiznat, že bych ráda, kdyby mne oslovil nějaký klient, abych jim napsala hudbu do projektu.

Textařka: nikdy nepůsobím pouze jako textařka. Do nějakých zakázek a projektů píši tzv. topline - tj. text + zpěvová linka. Nikdy se však nejedná jen o čirou textařinu. Píši tedy buď vše (hudba, text, zpěvová linka), nebo (text + zpěvová linka). Kvůli tomuto neobstojím s nálepkou „textařka” bez jakékoli další slovní omáčky kolem.

Jsou to ale nakonec jen nálepky, každý si použije, co chce a já s tím nic koneckonců neudělám, jsou to jen slova.

Anna Vaverková - foto Táňa Lvovská - Untitled90 copy

Jaké bylo vaše turné po České republice, které začalo 1. 10. 2025 v Olomouci a končilo 17. 10. 2025 v Nymburku?

Bylo to fajn. Jsem ráda, že jsem mohla jet poprvé šňůru v kapelním složení. Děkuju všem, kdo dorazil.

Pocházíte z Prahy, žijete v Německu v Berlíně a zpíváte česky. Co pro vás znamená domov? Kde je ten váš?

Domov je s mým manželem, nebo sama když mám vnitřní klid, řád a uvědomění.

Foto: Táňa Lvovská


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Roman Janků: „Čeká nás pestrá hudební paleta – od barokních mistrovských děl přes romantiku, šansony nebo písně Osvobozeného divadla“

Roman Janku200Od června do září promění Klášterní hudební slavnosti kláštery, kostely, zámky i přírodní scenérie Jeseníků v místa výjimečných hudebních zážitků. Festival, který si za téměř dvacet let existence získal pověst jednoho z nejoriginálnějších k...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Petra Klabouchová popisuje, jak dostala knihy z temných šumavských končin na pulty italských knihkupectví

veletrh 200V říjnu 2026 se stane Česká republika čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu, nejvýznamnějšího světového setkání knižního průmyslu. Při té příležitosti vám v rámci naší spolupráce přinášíme sérii rozhovorů s osobnostmi ...


Výtvarné umění

Otevři zahradu rajskou

ben 200Ve Valdštejnské jízdárně, dostupné rovnou ze stanice metra Malostranská, lze až do poloviny března 2015 navštívit výstavu Otevři zahradu rajskou. Národní galerie tu představuje benediktinský řád, jednu z nejstarších m...

Divadlo

V disco-operním muzikálu Pudl a pudr představí Geisslers fantastické počátky divadla v Čechách

pudl a pudr 200Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede v neděli 25. září 2022 v Divadle VILA Štvanice pražskou premiéru autorského nově-barokního muzikálu Pudl a pudr. Představení roztančené v rytmu disco-opery je inspirováno pražskými divadelními ...

Film

Ohlašují se nové Hunger Games

hunger games200Náhledem plakátu a trailerem se ohlašují nové Hunger Games: Úsvit sklizně. V českých kinech mají mít premiéru v listopadu příštího roku.

 

...