Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

„Myslím si, že sport může děti naučit nejen pohybu, ale také vytrvalosti, trpělivosti a vzájemnému respektu,“ přiznává Ella Mirčevská, která se věnuje bojovým sportům, díky nimž získala řadu pohárů a ocenění. Je mistryní ČR v bojových sportech, má také titul nejlepšího sportovce roku. Na mezinárodním turnaji v Rumunsku obsadila krásné druhé místo. Z mistrovství světa v Uzbekistánu v boji zblízka jako nejmladší účastnice obsadila třetí místo a v Německu na mistrovství Evropy obsadila druhé místo v boji zblízka. A dnes sama své zkušenosti předává dále.

Jak jste se dostala k bojovým sportům? Čím vás zaujaly, že jste jim zcela propadla?

K bojovým sportům jsem se dostala spíše náhodou. Sice jsem chtěla něco takového dělat, ale na trenéry jsem narazila spíše štěstím při slavnostech medu na zámku Liblice. Nejdřív mě bavilo hlavně to, že je každý trénink jiný a člověk se pořád učí něco nového. Postupně jsem si ale oblíbila i disciplínu, kterou mě sport naučil, a skvělou partu lidí kolem sebe. Dnes mě baví nejen samotné závodění, ale i to, jak mě sport posouvá fyzicky i psychicky.

Trénujete pod svazem Ptáčkovi Czech Combat Federation (PCCF), který vede rodina Ptáčkova. Velice rychle jste začala závodit, nejdříve pouze po České republice – stala jste se mistryní ČR a získala řadu pohárů a ocenění jako je například nejlepší sportovec roku. Jaké to bylo, když jste poprvé stála na stupni vítězů?

Byl to úžasný pocit, protože jsem viděla, že se tvrdá práce na trénincích opravdu vyplatila. Měla jsem radost nejen ze samotného výsledku, ale i z toho, že jsem překonala sama sebe a svůj strach ze závodění. Zároveň mě to motivovalo pokračovat dál a stanovovat si nové a těžší cíle, protože mi došlo, že nic není nemožné.

A pak přišly i úspěchy v zahraničí. Na mezinárodním turnaji v Rumunsku jste obsadila druhé místo. V Uzbekistánu na mistrovství světa jste v hand-to-hand nebo v boji z blízka jako nejmladší účastnice obsadila třetí místo a v Německu na mistrovství Evropy obsadila druhé místo v boji z blízka. Co to pro vás znamená? Je to nejen radost, ale také závazek být stále lepší?

Určitě ano. Každý úspěch mě samozřejmě potěší, ale zároveň mi ukazuje, že je stále na čem pracovat. Výsledků si velmi vážím, protože jsem si prošla operací kolene a dalšími různými zraněními. Díky mezinárodním soutěžím jsem získala spoustu zkušeností a mohla jsem se porovnat se sportovci z jiných zemí. Beru to spíš jako motivaci než jako něco, s čím bych byla úplně spokojená a přestala na sobě pracovat. 

Sama své zkušenosti můžete předávat dále ve svém klubu PCCF. Trénujete malé závodníky a s týmem PCCF často jezdíte po školách s programem proti šikaně a osvojení si základů sebeobrany. Co vás na trénování a koučování malých sportovců baví?

Velmi mě baví sledovat jejich pokroky. Když vidím, že si začínají více věřit a budují si sebevědomí nebo že se jim něco podaří, je to skvělý pocit. Zároveň mě baví předávat zkušenosti, které jsem sama během let trénování získala. Myslím si, že sport může děti naučit nejen pohybu, ale také vytrvalosti, trpělivosti a vzájemnému respektu. Chci, aby viděli, že to není jen čistě o sportu, ale i o přátelství, férovosti a překonávání sebe sama.

Díky bojovým sportům jste toho hodně procestovala a získala nové zkušenosti. Navštívila jste Rumunsko, Uzbekistán, Polsko, Belgii, USA… V Belgii jste navštívili nejen místní tým bojových sportů, ale také Evropský parlament. Kde se vám při cestování líbilo nejvíce?

Každá země byla zajímavá něčím jiným, ale asi nejvíce mě zaujal Uzbekistán a USA. Uzbekistán pro mě byl úplně nový svět a zároveň se tam konalo mistrovství světa. Zaujalo mě zde jídlo, kultura, stavby a také lidé. Zážitky zde byly opravdu pestré. V USA mě fascinovalo, kolik různých míst jsme během krátké doby navštívili a jak jsme si opravdu celé ty tři týdny užívali. Nejvíc si ale cením lidí, které jsem díky cestování poznala. Bylo velmi zajímavé vyprávět si vzájemně o svých zemích a předávat si zkušenosti.

„Bojové sporty mě baví, naplňují a chtěla bych v nich dosáhnout ještě spousty úspěchů a v budoucnu procestovat spoustu zemí, kde jsem ještě nebyla.“ Co vás na bojových sportech baví?

Baví mě, že člověk neustále pracuje sám na sobě. Není to jen o fyzické kondici, ale také o psychice, disciplíně a schopnosti zvládat stres. Každý trénink je příležitost se zlepšit a každý zápas je nová zkušenost. Některá období jsou těžká a člověk o sobě dost pochybuje, ale pak zase přijde období, kdy se člověku začne dařit, patří k tomu oboje. 

Kromě sportu a cestování vás baví také zpěv, čtení knížek a chození do přírody. A co budoucnost? Čemu byste se ráda věnovala?

V budoucnu bych se ráda věnovala sportovní psychologii, protože mě zajímá, jak psychika ovlivňuje výkon sportovců, a hlavně mám v tomto směru vlastní zkušenosti. Chtěla bych tedy propojit své zkušenosti ze sportu se studiem psychologie a jednou pomáhat sportovcům nebo dětem rozvíjet nejen jejich výkony, ale i sebevědomí a mentální odolnost.

- Foto: archiv Elly Mirčevské 

Ella Mirčevská:
- 3. místo na MS v hand to hand v Buchaře
- vícemistryně Evropy v hand to hand ve Würzburgu
- mistryně ČR v kickboxu
- 2. místo na Grand Prix v Brašově
- účastnice a medailistka několika mezinárodních závodů
- mnoho cen a ocenění od svazu PCCF