Zdeněk Rohlíček: Divadelní prostředí se mi vždy líbilo

Zdeněk Rohlíček: Divadelní prostředí se mi vždy líbilo

Tisk

Rohlicek perexPochází z umělecké rodiny a divadlo zná od dětství. Dvanáct let byl v angažmá plzeňského Divadla J. K. Tyla a již nějakou dobu jezdí Zdeněk Rohlíček se svoji maminkou Evou Hruškovou s jejich rodinným divadlem po celé republice. Jejich představení jsou koncipována tak, aby se pobavili nejen děti, ale i dospělí. A jak sám přiznává, velice je to baví.


Díky své mamince, herečce a zpěvačce Evě Hruškové jste jako malý kluk trávil hodně času v divadelní šatně, věnoval se loutkovému divadlu, zpíval ve sboru, hrál na klavír, trubku, bicí. Táhlo vás to také k divadlu?
Divadelní prostředí se mi vždy líbilo. Díky mamce jsem byl v divadle velmi často. S tátou jsme hrávali na klavír, takže i hudba byla u nás v rodině jako doma. Jako malý jsem si ovšem nemyslel, že bych někdy hrál profesionálně. Na vánočních besídkách jsem se spíše styděl a básničky Mikulášovi jsem neříkal zrovna s nadšením.

 Rohlicek 2
Zdeněk Rohlíček s maminkou Evou Hruškovou a Janem Přeučilem

Pak jste se dostal na dramatickou konzervatoř, kde jste studoval pod vedením Františka Laurina, Věry Bublíkové a Johanny Tesařové. Jak na tyto osobnosti dnes vzpomínáte?
Na konzervatoř vzpomínám s radostí a se spolužáky jsme stále ve spojení. Paní profesorky na nás byly vždy milé, hodné a spolupracovat s nimi bylo vždy za odměnu. Pan profesor František Laurin byl přísný a velmi pečlivý. Což se nám do budoucna velmi hodilo. Jednou nám při hodině herectví řekl: „Já vím, že to se mnou není jednoduché a že jsem přísný, ale když poznáte mě, tak vám ostatní režiséři přijdou jako beránci.“ I díky panu profesorovi jsem měl možnost hostovat v pražském Národním divadle v představení Pašije a stát na jevišti po boku skutečných mistrů. Například s Věrou Galatíkovou, Radovanem Lukavským, Josefem Vinklářem a dalšími. Byl to opravdu velký zážitek.

Rohlicek 1

Zdeněk Rohlíček

Začínal jste v Divadle Metro, spolupracoval s Černým divadlem Františka Kratochvíla a od roku 2004 jste na několik let zakotvil v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde jste hrál v řadě inscenací. Nelitoval jste, že jste odešel ze stálého angažmá?
Už na škole jsem spolupracoval s různými divadly. V divadle Metro jsem měl tu čest hrát se Stellou Zázvorkovou. Byla to dáma, která měla obrovské srdce. Práce v černém divadle mě bavila moc. Já hrál činohru, ale mnohem více se nadřeli ti, co dělali všechny ty scény v černém. V plzeňském divadle jsem strávil 12 krásných sezón a poznal přátele i mimo divadlo. Jsem vděčný tehdejšímu šéfovi a vynikajícímu herci Pavlu Pavlovskému, který mě do činohry angažoval. Jemu patří veliké díky. Vzpomínám na skvělou herečku Moniku Švábovou, která mi byla blízko i lidsky. Šťastné časy byly ve starém Komorním divadle. Hrály se dobré tituly a jako činohra jsme drželi pospolu. Od doby, kdy se postavilo Nové divadlo, se změnila i dramaturgie a já už tak šťastný nebyl. Odešel jsem tedy do Prahy věnovat se rodinnému divadlu s rodiči. Plzeň a přátelé z ní budou ovšem navždy v mém srdci.

Rohlicek 5

Zdeněk Rohlíček - divadelní komedie Ráno poté - Pantheon Production

Stálé divadelní angažmá dnes nemáte. Hraje ale v muzikálu Madagaskar, v komedii Chlap na zabití a nejnověji v inscenaci Ráno poté. Jaké role rád ztvárňujete? Splnil jste si své herecké sny?
Díky Plzni jsem si zahrál širokou škálu rolí. Za těch 12 let jich bylo přes padesát … Jak komické, tak i tragické, historické, psychologické, párkrát jsem hrál i zvíře :-) …. Byl jsem rád, když mě do svých komedií obsadil plzeňský režisér a autor Tonda Procházka. Spolupráce s Martinem Vokounem byla též moc fajn. S ním jsem se potkal i u mé nejnovější komedie Ráno poté. V Plzni mě moc bavila role Sganarela v Donu Juanovi v 1. ročníku Divadelního léta pod plzeňským nebem. To se sešla skvělá parta v čele s režisérem Vilémem Dubničkou. V Komorním divadle jsme hráli Akvabely, které jsme Michalem Štěrbou, Broňou Kotišem hráli s chutí a vzniklo mezi námi opravdové přátelství. Abych pravdu řekl, herecké sny nemám. Jsem rád, když se sejdou lidé, co jsou na jedné vlně, a to se mi teď v Praze daří také.

Rohlicek 6

Zdeněk Rohlíček - divadelní komedie Chlap na zabití - Pantheon Production

Již nějakou dobu jezdíte spolu s maminkou a vašim rodinným loutkovým divadlem do různých koutů naší vlasti a o vaše hry (např. Pražské pověsti aneb Pohádky ze staré Prahy, Šípková Růženka, Legenda o hvězdě) je stále o velký zájem. Co vás baví na loutkovém divadle a jak se vám pracuje s vlastní maminkou?
Naše divadlo není pouze loutkové. Je to kombinace činohry, loutek a muzikálu. Všechna naše představení jsou koncipována tak, aby se pobavili i dospělí. Proto Divadlo nejen pro děti. Role jsem podědil po Honzíkovi Přeučilovi a jsem rád, že můžu v jeho stopách pokračovat. S divadlem jezdíme opravdu po celé ČR a měsíčně ujedeme okolo 4 tisíc kilometrů. Musím říct, že nás to baví. Vše si děláme sami. Brzy ráno vyrážíme, postavíme scénu, zvukovou aparaturu, odehrajeme, zbouráme a jedeme dál. Nejdříve se ovšem představení musí domluvit s pořadateli a to je další práce. Poslední dobou se s dětským divadlem roztrhl pytel, ale bohužel ta kvalita občas silně pokulhává. Hrát pro děti neumí každý a také by neměl. Mamka je velká profesionálka, která se dětskému divákovi věnuje celý život a pracovat s ní je za odměnu. Učím se od ní každým dnem a jsem ji vděčný za vše, co pro nás všechny dělá. Klape nám to jak v divadle, tak v životě.

Rohlicek 4

Zdeněk Rohlíček - Pověsti české aneb Pohádky pod Řípem

Vy jste po studiu na konzervatoři absolvoval civilní službu v Hudebním divadle Karlín, kde jste působil jako portař a pomáhal zvukařům. Takže tato zkušenost se vám dnes hodí při ozvučování vašich divadelních představení. A co psaní her? Neuvažujete o tom?
Byl jsem poslední ročník, kterého se týkala povinná vojenská docházka. Popravdě řečeno jsem nebyl kdovíjak nadšený, že musím nastoupit, ale časem jsem byl opravdu moc rád. V HDK byli a jsou zvukoví mistři, od kterých jsem se hodně naučil. Nyní se mi tato zkušenost hodí při ozvučování našich představení i jiných hudebních akcí, které ve volném čase zvučím. Je to takový můj koníček. Na psaní divadelních her se úplně necítím, i když třebas s mamkou naše pohádky sami upravujeme.

Rohlicek 7

Čert a Káča - Divadlo nejen pro děti Eva Hrušková, Jan Přeučil a Zdeněk Rohlíček

Vyzkoušel jste si práci také v rozhlase a před kamerou, před níž jste se setkal např. s Vlastou Chramostovou v TV filmu PF 77. V jednom rozhovoru jste řekl, že to byla pro vás čest hrát vedle paní Vlasty Chramostové pod vedením režiséra Jaroslava Brabce. S kým byste se rád setkal před kamerou nebo na jevišti?
Na PF 77 vzpomínám velmi rád. Jak na paní Vlastu Chramostovou, tak na pana režiséra a ostatní kolegy. V roce 2021 jsem se s paní Chramostovou i panem režisérem Brabcem opět setkal při natáčení seriálu Zločiny staré Prahy a setkání bylo až magické. Dnešní doba je, co se týče třeba seriálů, velmi rychlá. Během dne se natočí třeba několik dílů. A na výsledku je to pak dost vidět. Mě naopak láká natáčení, které donutí herce přemýšlet a pracovat. A když se potkáte se spolupracovníky, se kterými si rozumíte i lidsky, je pak práce za odměnu.

V roce 1969 vaše maminka Eva Hrušková natočila pohádku Popelka, do které ji obsadila režisérka Vlasta Janečková, pod jejímž vedením jste v dětském věku hrál prince v TV pohádce O moudré Sorfarině. Jaká to byla zkušenost, hrát pod jejím vedením?
Paní režisérka byla rázná dáma, co nešla pro jadrnější slovo daleko. Scénu, kdy mi princezna dává facku, jsme točili tak dlouho, dokud, mi kolegyně herečka nevlepila opravdovou facku. Až když mi málem vylétly zuby, byla paní režisérka spokojená.

Rohlicek 3

Zdeněk Rohlíček - Řecké báje

Jak rád trávíte volný čas?
Svůj volný čas trávím nejraději se svými blízkými. Rodina je to, co mě nabíjí. S dcerou Elou si hrajeme, tančíme, vaříme, zpíváme … S Matyášem řešíme chlapské věci a hrajeme basket, s milovanou Libuškou jsme spolu šťastní. Když všichni společně jedeme někam do přírody, na hory, či k jezeru na windsurfing, je to skvělé. A jak říká naše Elinka: „Nejlepší je, když je rodina pohromadě.“

Zdeněk Rohlíček:
Narodil se 20. 7. 1980 v Praze.
V roce 2002 vystudoval hudebně-dramatický obor na Státní konzervatoři v Praze. 12 let byl v angažmá v činohře Divadla J. K. Tyla v Plzni. Vystupuje s Divadlem Evy Hruškové, Jana Přeučila a Zdeňka Rohlíčka. www.divadlonejenprodeti.cz 
S manželkou, tanečnicí Libuší má dceru Elu. Má dva bratry - dopravního inženýra Vojtěcha Rohlíčka a filmového střihače Pavla Kříže.

Foto: archiv Zdeňka Rohlíčka


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Aleš Procházka - „Vydal jsem se na neočekávané dobrodružství...“ Rozhovor u příležitosti vydání audioknihy Společenstvo Prstenu

Ales Prochazka perexNad střechami v centru Prahy si pohrává letní slunko, vznáší se  klábosení turistů v úzkých uličkách, nic z toho však neproniká do podkrovního nahrávacího studia pražské DAMU, kde panuje klid a ticho. Filmový a divadelní herec <...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

„Přesvědčit klienta, že moje práce je nejlepší, je pro mne důležité“, říká japonská stylistka Kumie Holý

Kumie & Petr HolyPod pojmem kimono si většina z nás vybaví tradiční japonský oděv se složitým vázáním, nošený při speciálních příležitostech. Japonská stylistka Kumie Holý však boří zaběhnuté st...


Literatura

Fanouškovství i historie nejúspěšnějšího českého klubu

Fotbalová škvára 200Úspěšný český autor Ota Kars přichází s dalším dílem, které se tentokrát věnuje jeho vášni pro fotbal. Fotbalová škvára je další knihou vydanou ke 130. výročí od založení letenského klubu. Popisuje jeho historii tak trochu j...

Divadlo

Slávek Novák aneb Příběh opravdového herce

Slavek Novak perexCo uděláte, když narazíte skutečný příběh o skutečném umělci, který hrával hlavní role v Národním a zároveň sváděl ženy pod taktovkou STB, aby je režim mohl vydírat? Jste-li dramatikem, pravděpodobně napíšete hru. Jste-li vtipným a...

Film

Chuckyho nevěsta stírá rozdíl mezi roztomilou naivitou a škodolibostí

chuckyho nevestaVolné pokračování filmu Dětská hra s názvem Chuckyho nevěsta (1998) je snad tím nejlepším a zároveň nejsarkastičtějším, co může moderní horor nabídnout. Šikovně se zde stírá rozdíl mezi roztomilou...