Ivan Lupták: "Jako bych složil metrák uhlí…"

Ivan Lupták: "Jako bych složil metrák uhlí…"

Tisk

Klb rvacu Ivan Luptak 200Rozhovor s hercem Ivanem Luptákem, interpretem audioknihy Klub rváčů. Ivan Lupták vystudoval DAMU, ve studentském divadle Disk hrál v absolventském představení Kazimír a Karolína (Öden von Horváth, 2010). Ve Viole účinkoval v pořadu Staročeské vánoční hry. Na konci čtvrtého ročníku DAMU v roce 2010 přijal nabídku stát se členem hereckého souboru Divadla Na zábradlí. Jeho filmovým debutem byla hlavní role ve filmu Anglické jahody (2008), hrál v televizním filmu Villa Faber (2011), v pohádce Micimutr (2011) a v seriálech jako Vraždy v kruhu (2015) nebo V.I.P. vraždy (2016).

Jaké pro to vás bylo, vyprávět kultovní Klub rváčů?

Dosud jsem neměl s podobným projektem zkušenost, takže pro mě to bylo ohromně přínosné. Velice dobře se mi spolupracovalo s režisérem Michalem Burešem. Občas nastaly momenty, kdy jsem se natolik ponořil do textu, až jsem se dostal do takového zvláštně meditativního stavu, že jsem vůbec nevnímal okolní svět. Bylo to úžasné, i když jsem někdy odcházel ze studia s pocitem, že jsem složil metrák uhlí. Je to dobrý pocit.

Znal jste knihu nebo filmovou adaptaci už před tím, než jste byl osloven s nabídkou audioknihy?

O Klubu rváčů jsem věděl a viděl jsem ústeckou dramatizaci Činoherního studia, ale že bych to znal do té doby důkladněji, to ne. Dokonce jsem neviděl ani filmovou adaptaci, tu jsem si ji záměrně chtěl pustit až poté, co audioknihu dočtu, abych jí nebyl ovlivněn.

Jak se vám pracovalo s Palahniukovým textem, který je poměrně specifický?

Zas to není básnický text, pořád je to próza. Asi nejtěžší bylo vystihnout tu atmosféru. Mnohdy jsme se oprostili od soustředění na technický popis situace a šlo čistě jen o výraz. Někdy se stalo, že jsem danou část zvláštně proplul, ani jsem nevěděl jak – prostě jsem se dostal do takového transu, že jsem to zkrátka přečetl s určitou rychlostí a kadencí. Musím tedy říct, že s textem se mi pracovalo dobře.

Jak jste pojali vypravěče versus Tylera Durdena? Má každý z nich v audioknize jiný hlas, jinou dikci, polohu?

To ano. My jsme nad tím nakonec ani tolik nedumali, jak bude mluvit vypravěč a jak Tyler, ono se to tak nějak „udělalo samo“. Ale Tyler samozřejmě zní víc jako dominantní samec, zatímco vypravěč je člověkem, který se jím nechává smýkat a podléhá mu. Jen občas mu vzdoruje, ale nakonec ďábel v člověku stejně vyhraje…

Klub rvacu

A jak se vám líbila kniha a její téma coby čtenáři?

Musím se přiznat, že před tím, než mě oslovili jako interpreta audioknihy, jsem knihu nečetl. Ale je skvělá. Je tam spousta pasáží, ve kterých se člověk najde a pozná. Mnohdy to tedy šlo vlastně samo. Navíc jsem text četl postupně – vždycky jsem si důkladně připravil tu část, která se měla následně číst ve studiu, ale celou dobu jsem dopředu nevěděl, jak ten příběh vlastně skončí. Ten fakt, že jsem do poslední chvíle netušil, jak to celé dopadne, mi asi nakonec také hodně pomohl. Ovšem režisér to samozřejmě všechno věděl a měl pevnou ruku a výborně mě vedl.

Jaké jste měl režijní instrukce? Sedli jste si před natáčení s tím, že si vyjasníte co a jak?

Na začátku mi režisér naznačil, o co jde a o co by mělo jít. Co je zač ten vypravěč: že jde o člověka zmítaného systémem a společností; je to jedinec, který nechce zklamávat svoje okolí, že ho děsí, kdyby měl někoho – nebo sám sebe – zklamat. A od toho jsem se odpíchl. Ale často mi také řekl: „Teď je to na tobě. Ukaž mi, co si o tom myslíš.“ V tu chvíli se v člověku spustí jakási podvědomá reakce, a buď to vyjde a trefí se do té nálady správně, nebo ne a pak jsme se vraceli a zkoušeli to znovu, odjinud a hledali jsme cesty, kterými by se měl vypravěč vydat.

Co vám na tom všem připadalo nejobtížnější?

Nejtěžší byl asi ten začátek, kdy člověk přijde do studia a vlastně vůbec netuší, do čeho jde a jak to bude vypadat. Také jsem nikoho neznal, ani režiséra. Michal navíc dokáže být docela náročný a moc se s vámi nemaže, takže se člověk někdy až zalekne – ale nakonec je to všechno v dobrém slova smyslu, protože to funguje. Nejtěžší tedy bylo se na začátku rozjet, dostat se tomu textu pod kůži. Což se dělo až postupem času, ale jakmile do toho člověk pronikl, pak to zase šlo skoro samo. Jindy nastávaly fáze, kdy to výborně šlapalo a najednou jsem se zasekl třeba na jednom slově, nebo se jedna věta stále nedala pořádně přečíst.

Vzpomenete si třeba, kdy se vám to stalo?

Nejhorší byly pasáže, kdy vypravěč chodí dělat číšníka a do popisu se tím pádem přimíchává spousta francouzských názvů jídel. Trochu jsem se tedy pral s tím, abych je v té rychlosti líčení zvládl přirozeně vyjmenovat.

Klub rvacu Ivan Luptak

Jak se na četbu ve studiu připravujete?

S tím, na jaké slovo dát pořádně důraz nebo jaká je hlavní myšlenka ve větě, mi pomáhala moje učitelka jevištní mluvy z DAMU Eva Spoustová. Takže jsem měl poctivou přípravu. Děkuju, Evo!

Co byste vzkázal potenciálním posluchačům audioknihy?

Poslechněte si to, stojí to za to. Všichni jsme na tom nechali kus sebe.

Zdroj foto: OneHotBook


 
Banner

Přihlášení



Kdo zabil Malého prince?

Autor policejních detektivek Michel Bussi se nechal inspirovat záhadnou smrtí Saint-Exupéryho a napsal napínavý příběh, který je hrou nejrůznějších náznaků a stop a zároveň je výjimečnou poctou Saint-Exupérymu a jeho malému hrdinovi.


JOTA

Dobrodružství mývala Gianlucy začínají na půdě malířské dílny mistra Leonarda da Vinciho

Fantasy plná napětí, záhad a humoru, odehrávající se v renesanční Itálii, se sice tváří jako četba pro děti a mládež, ale vůbec tomu tak nemusí být. Autor knihy Adam Folta totiž stvořil hrdinu – mývala Gianlucu, šibala, pohádkáře, dobrosrdečného naivku – který je sympatický jak svými kladnými vlastnostmi, tak svými nedokonalostmi.


65. pole
Banner

Rozhovor

Z Nebe spadne nová deska. Frontman komentuje začátky a úspěchy mladé kapely

200 nebeSkupina Nebe: "Doufáme, že to za nějaký čas budeme moci Richardovi všechno vrátit"

...

Hledat

Epocha nároků: Christopher Caldwell o soumraku demokracie

Epocha nároků s podtitulem Zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie popisuje na příkladu Ameriky od šedesátých let do současnosti, jak se může dobře míněný zákon zvrhnout ve svůj protiklad. Dílo v překladu Aleše Valenty vychází v edici Agora, ve které nakladatelství Leda představuje nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost.


LEDA

Čtěte také...

Martin Faltejsek: „Bude to sakra boj“

martin faltejsek 00Martin Faltejsek je mladý talentovaný umělec z Lanškrouna, který kouká na svět skrze objektiv svého fotoaparátu. Jenomže svět v jeho podání má s realitou pramálo společného. Martinovy fotografie vás unesou do říše d...


Literatura

Těšení na Mrkev pro vězně

Mrkev perexNa Mrkev pro vězně jsem se fakt těšila. Ostatně – já se pořád na něco těším. Já se těším i na pátek třináctého. Ale zpátky k próze.. Protože čtu knihy od předu, začetla jsem se hned do přední záložky. A tady moje myšlenky uvízl...

Divadlo

Festival Lávka River Stage plave po Vltavě!

lavka river stage provazochodkyneV úterý 31. srpna proběhla vyprodaná premiéra festivalu Lávka River Stage, kterou sledovali z bezprostřední blízkosti návštěvníci klubu Lávka i stovky turistů přímo z Karlova mostu!<...

Film

Nebezpečně omamující jízda Rona Howarda

200rushNiki Lauda a James Hunt. Jména, která před pár dekádami vzbudily ve Formuli 1 takový rozruch, že si na své vzájemné rivalitě tito závodníci vystavili schody ke slávě, k níž se ale oba dostali úplně jinými cestami.

...