Francouzská klavíristka Justine Verdier: „Znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby“
Banner

Francouzská klavíristka Justine Verdier: „Znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby“

Tisk

brick 200Nechte se tímto rozhovorem pozvat na vánoční závěrečný koncert "Festival Brikcius" - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu v Praze & Rok české hudby 2014 / VIOLONCELLO A KLAVÍR & PĚT JUBILANTŮ, který se koná ve čtvrtek 18. prosince 2014, od 19:30 hodin, v Domě U Kamenného zvonu.

 

 

Francouzská klavíristka Justine Verdier a český violoncellista František Brikcius zahrají skladby pěti autorů pro violoncello a klavír, jejichž významná výročí si letos připomínáme. Pohádku pro violoncello a klavír od Leoše Janáčka (1854 - 1928), Baladu a Serenádu pro violoncello a klavír op. 3 od Josefa Suka (1874 - 1935), Koncertantní sonatinu pro violoncello a klavír od Iši Krejčího (1904 - 1968), Klid op. 68 pro violoncello a klavír od Antonína Dvořáka (1841 - 1904) a Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír, H. 378 od Bohuslava Martinů (1890 - 1959). Jako speciální přídavek uvedou Presto Leoše Janáčka (1854 - 1928).

František Brikcius: Paní Verdier, narodila jste se v Paříži, ale žijete v Madridu. Jak byste porovnala hudební život v obou městech?

Justine Verdier: V Madridu žiji pouze od minulého března a od té doby jsem hodně cestovala. O hudebním životě v Madridu tedy nemohu toho tolik říci a porovnat to s Paříží. Nicméně Madrilenians jsou více operní/zarzuelas/muzikáloví fanoušci, kdežto Pařížané jsou více na koncerty orchestrální/komorní hudby a balety. Všeobecně ve Španělsku pozoruji větší zájem o operní a barokní hudbu, než další styly jako komorní hudba. A samozřejmě krize tomu moc nepomáhá, takže všichni se musíme prát o práci a koncerty. Ale myslím, že ekonomická situace trápí hudebníky po celé Evropě ...


F. B.: Hře na klavír se věnujete od čtyř let. Později jste studovala na Universität Mozarteum Salzburg u prof. Karl-Heinze Kämmerlinga a prof. Pavla Gililova. Proč jste se rozhodla pokračovat v hudebních studiích v Rakousku?

J. V.: Než jsem nastoupila v osmnácti do Mozartea, studovala jsem pět let na Ecole Normale v Paříži. Potkala jsem Prof. Kämmerlinga na kurzech v Holandsku a jeho styl učení, naprosto odlišný od francouzské mentality, se mi moc líbil. Kromě toho klasická hudba v Rakousku je jako náboženství a je to perfektní místo ke studiu skladatelů jako Mozart, Brahms, Schumann nebo Beethoven. Také jsem chtěla poznat nové kulturní zázemí, naučit se německy a získat jiný hudební vliv. Byl to skvělý zážitek a domnívám se, že každý umělec by měl cestovat a získat nové zkušenosti k obohacení interpretace.


F. B.: Jste držitelkou cen mnoha hudebních soutěží včetně UFAM, Claude Kahn competition, Royaume de la Musique, Sonatina and Sonata International Youth Piano Competition (USA), Young Concert Flame Contest, Milosz Magin International Competition, Live Music Now Menuhin Foundation, Foundation Hildegard Maschmann Scholarship ve Vídni, International Rotary Rotaract Ramon Llull Palma de Mallorca a "Bärenreiter" vítězkou 10th International Mozart Competition v Salzburgu. Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

J. V.: Soutěž je vždy dobrá příležitost a motivace ke zlepšení hry a rozšíření repertoáru. Mohu říci, že to ovlivnilo mou profesionální kariéra v rámci dospívání, jinak stres z hraní před porotci mi pomohl ovládat mé nervy. Kromě toho, je to samozřejmě výborná příležitost potkat důležité lidi v oboru klasické hudby a případně získat pozvání na koncerty díky účasti na soutěžích, nebo ceny.

F. B.: Co je pro Vás při dramaturgii koncertů rozhodující?

J. V.: No, to záleží. Pokud je to sólový recitál, tak ráda plánuji program docela dlouho předem, takže mám dostatek času na cvičení, je rozdílné hrát 90 minut sólové klavírní hudby bez partitury, nebo doprovázet operní árie! Většinou jsem při hraní komorní hudby velmi uvolněná a vždy si užívám sdílení hudebních okamžiků s dalšími umělci na pódiu.

brick 1

 

F. B.: Hrála jste na mnoha festivalech a koncertech ve Francii, Rakousku, Polsku, Německu, Itálii, Ukrajině, Španělsku, Srbsku, Tahiti, Rusku a ve Spojených státech amerických. Jaký je Váš nejoblíbenější dopravní prostředek?

J. V.: Nejoblíbenější není ani tak cesta sama, i když mám ráda cestování a poznávání nových měst - proto je tato profese pro mě úžasná. Řekla bych, že dávám přednost létání, protože můžete jet kamkoli v krátkém čase a po 6 hodinách cesty můžete být v naprosto odlišném světe. Je to velmi vzrušující.


F. B.: Ve čtvrtek 18. prosince 2014 budeme spolu hrát skladby od Leoše Janáčka, Josefa Suka, Iši Krejčího, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Jaký je Váš vztah k hudbě českých skladatelů?

J. V.: Když jsem měla první klavírní lekce v Paříži, vzpomínám si, že můj dědeček vždy v autě pouštěl starou nahrávku Dvořákových symfonií, už tehdy jsem měla ráda jeho hudbu. Hlavně znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby (Vltava, Smetanovo Trio, Dvořákovi Slovanské tance, a samozřejmě klavírní úpravu violoncellového koncertu). Bude to skvělé poznat nové skladatele a mít příležitost je hrát v jejich rodné zemi.


F. B.: Byla jste někdy v Praze?

J. V.: S rodinou jsme byli před několika lety na prázdninách v Karlových Varech, takže jsem si udělali jednodenní výlet do Prahy a celý jsme ho prochodili, bylo to nádherné a rozhodla jsem se, že musím přijet znova a vše vidět detailněji.


F. B.: Co v současné době připravujete?

J. V.: V poslední době pracuji zejména se zpěváky, samozřejmě také pár sólových, nebo komorních vystoupení, které si vždy užívám. Zrovna jsem si uvědomila, že můj osud mě stále více směřuje ke klavírnímu doprovázení / vedení zpěváků; proto se chci v následujících 2 letech věnovat rozvoji svých klavírních schopností. Plánuji se účastnit programů zaměřených na začínající umělecká operní studia. Vzhledem k tomu, že jsem měla sólovou průpravu, tak mám pocit, že dobře rozumím zpěváckému světu, jejich potřebách a jejich očekávání při práci. Nicméně, kromě toho, vždy budu nadšená ze hry komorní hudby, nebo sólového repertoáru, a jsem šťastná, že mi byly dopřány všechny tyto možnosti, které mi tento skvělý nástroj přinesl.


F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

J. V.: Steinway! Bösendorfer je samozřejmě báječný, ale nehodí se na každého skladatele. Na dobrém Steinwayi můžete hrát vše.


F. B.: Co Vás v poslední době nejvíc potěšilo?

J. V.: Minulý měsíc jsem měla koncert v Menorce (španělský ostrov v souostroví Baleáry), kde jsem doprovázela tenora Carlose Llabrese v jeho rodné zemi a hrála jsem také sólové skladby od Chopina, Liszta a De Fally. Byl to nádherný večer a viděla jsem, že zdejší publikum oceňuje sólový klavírní repertoár, stejně jako operní árie, na které jsou většinou zvyklí. Byli nadšení ze všeho a já jsem měla radost ze 2 aspektů mé profese najednou, sólistky a spoluhráčky.


F. B.: Děkuji za poskytnuté odpovědi.

Zdroj foto: http://www.justine-verdier.com/


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Komentovanou výstavu považuji za velmi důležitou součást prezentace, tvrdí malíř Jaroslav Jerry Svoboda

svoboda 200Pražský malíř Jaroslav Jerry Svoboda má za sebou řadu výstav doma i v zahraničí. Jeho díla se nacházejí v soukromých sbírkách v Číně a Holandsku, vystavoval v Kanadě a USA. Tvoří na pomezí neosymbolismu, semifigurativního expressionismu a postmodern...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Jonathan Srpen: „Zpočátku jsem si říkal, že jsem se nejspíš minul profesí.“

jonathan srpen200Jonathan Srpen vydal loni knihu Dvě tváře policisty a my jsme ho u té příležitosti vyzpovídali a zjistili jsme, jak se mu kniha psala, co bylo jeho cílem a jak se mu nyní daří. Jonathan Srpen je mladý kluk, který vede dvojí život. Je in...


Výtvarné umění

Krajská galerie představí dílo pozapomenutého českého krajináře Jana Honsy

honsa200Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a...

Divadlo

Na podzim do divadla: Divotvorný hrnec

divotvorny hrnec 200O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte! Jedním z tipů je Divotvorný hrnec v podání Městského divadla ...

Film

Letní soutěž s Cinema City: Kupte si vstupenku do kina na libovolný film a vyhrajte nový automobil!

SUMMER PROMO 2023 čtverecOblíbená letní soutěž vtrhla do multiplexů Cinema City po celé České republice. Nezáleží na tom, jestli si do kina přijdete užít bláznivou komedii, akční trhák nebo si naopak plánujete odpočinout u animáku. Výhra na v...