Je libo člověčinu?
Banner

Je libo člověčinu?

Tisk

altRozhlasová hra Jaroslava Rudiše a Petra Pýchy svým obsahem někoho překvapí, jiného popudí, nikoho nenechá lhostejným. Vždyť se situací, která je jejím základem, se setkáváme dnes a denně někdy osobně nebo o podobné záležitosti čteme v médiích. O co v téměř hororovém příběhu vlastně jde? Tři kamarádi – Bára, Martin a Ondřej – provozují cateringovou agenturu Mlsný Jack. Jejich podnikání právě teď nenese tolik, kolik by potřebovali. Zadlužují se. Přitom jsou schopni a hlavně ochotni zařídit cokoli si zákazník přeje. Své netradiční služby zaštiťují heslem „Ugrilujeme vaše sny“.

 


A v této pro ně nepříjemné fázi podnikání do agentury zavolá bohatý extravagantní podnikatel, který přichází s velmi netradičním požadavkem. U Mlsného Jacka už ho znají, zajišťovali několik jeho nestandardních přání, proto Bára jeho objednávku přijímá, přestože ji vyrazí na chvíli řeč – pan Šmejc má chuť na grilovanou člověčinu. Lákavá odměna s šesti nulami zatemní mozky všem, začnou spekulovat o možné realizaci, až nakonec přijdou na spásný nápad, jak by to možná šlo!

Druhou dějovou linku hry představuje příběh venkovského kněze, jehož farnost skomírá. Ekonomická situace se podepsala na stavu kostela, farářova životospráva na stavu jeho tělesné i duševní schránky. Především v paměti má pan farář velké díry. K němu na faru přijíždějí Bára, Martin a Ondřej v okamžiku, kdy se zvrtne jejich plán a oni u něho hledají pomoc.

alt

Autoři svou hru nazvali hororová komedie. Přiznám se, že jsem se při poslechu moc nesmála – ano, některé situace jsou k pousmání, ale většina momentů je spíš k zamyšlení. Ještě dlouho po vypnutí cédéčka jsem přemýšlela o tom, co všechno jsme schopni udělat, abychom zachránili sami sebe. Zachránili nebo spadli do pekel? To je síla této hry. Dostane se vám pod kůži, nepustí vás ani na chviličku, přinutí vás hodnotit postoje jednotlivých protagonistů, až dospějete k otázce: Co bych udělal já? Opravdu příběh spíš mrazí a vyvolává husí kůži, než úsměvy na rtech.

Inscenaci, která patří do cyklu Vinohradská dvanáctka, režíroval Aleš Vrzák a do hlavních rolí obsadil Oldřicha Kaisera do role svérázného faráře, Jana Dolanského, Tatianu Vilhelmovou a Václava Neužila jako provozovatele agentury a Lukáše Hlavicu coby našeptávajícího zbohatlíka Šmejce. Premiéru rozhlasové hry, vysílal Český rozhlas 3 – Vltava v září loňského roku.

Název: Lidojedi
Autoři: Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha
Hrají: Oldřich Kaiser (farář), Tatiana Vilhelmová (Bára), Jan Dolanský (Martin), Václav neužil (Ondřej), Šmejc (Lukáš Hlavica), Oldřich Vlach (bezdomovec), Kryštof Hádek (ministrant) a další
Žánr: rozhlasová hra
Režie: Aleš Vrzák
Stopáž:  51:11
Vydavatelství: Radioservis, a. s., 2012
Hodnocení:  85 %

Foto: Radioservis


 

6. června

  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za lit. (1984)

    Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (1984).

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

V divadle se ten čas úplně nezastavil, míní herečka Bohdana Pavlíková

bohdana perexCo poslední rok dělala a čím se zabývala herečka Bohdana Pavlíková, ale také o tom, jaké má mimoherecké vlohy či koníčky, jaké filmy či seriály ráda sleduje anebo o tom, co jí třeba už v další sezóně čeká, je následující rozhovor. I když působi...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Léto spisovatelky Petry Braunové

200 braunLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod sluneč...

Z archivu...


Výtvarné umění

Do centra Vinohrad se vrací galerie současného umění s názvem Prostora

prostora200Nový prostor věnovaný současnému umění představuje celoroční netradiční kurátorský záměr. Během jednoho roku ukáže čtyři výrazné osobnosti současné české výtvarné scény z jiného pohledu. Zástupci a zástupkyně malířů, sochařů, fotografů či architekt...

Divadlo

Když to nejde vydržet „Ani o den dýl“

ani o den dyl 200Ani o den dýl je název představení francouzského autora Michela Clémenta, které na začátku října vizovskému publiku představilo zájezdové divadlo SemTamFór.

 

...

Film

Babycall (Chůvička) aneb když už realitu od představ nerozeznáme

Babycall22 200V těchto lednových dnech jde do českých kin film „Babycall“, který v norsko-německo-švédské koprodukci natočil režisér Pål Sletaune. Získal za něj řadu ocenění a nominací – ceny Amanda Award, Gérardmer Award...