Pastevcovy zápisky vyšly v letošním roce v nakladatelství CPress a umožňují čtenářům nahlédnout pod pokličku pastevců.
Tyto zápisky mohou mnozí znát z facebookového profilu ČSOP Libosváry, kde František Groessl s komunitou sdílí spousty videí, fotek a hlavně zážitků. V knize jsou doplněny nádhernými fotografiemi a nechybí zde ani QR kódy vedoucí na videa, aby čtenáři nebyli ochuzeni o pohyblivou vizuální stránku. Sama jsem na Lbosváry narazila přes jedno video s jaky a byla jsem ním fascinována. Díky tomu jsem se těšila, jak si o této neziskové organizaci přečtu mnohem více.
Celkem je v knize téměř 50 příběhů rozdělených podle období na roky 2000 až 2022, 2023 a 2024. Představeno v nich je spoustu zvířat, kdy největší prostor dostávají pastevečtí psi a jaci. Nechybí zde však ani ovce, koně nebo vlci a další nejen volně žijící zvířata. Nejvíce mě pobavila hned první koza Rozparovačka, díky které jsem věděla, že je tato kniha v mých rukou správně.
Z knihy je opravdu patrná autorova láska ke zvířatům, jeho přístup je obdivuhodný, a přitom také logický a lidský. Líbilo se mi, že se nebojí napsat, co si myslí a také přiznat, že už má něčeho plné zuby. Díky tomu je to velmi autentické. S tím souvisí, že jsem si chvíli musela zvykat na styl psaní spočívající především ve velmi krátkých větách a netradiční pro mě byly také emotikony v textu.
„Všímám si, že ovce se nechodí pást až k ohradě u stanu. Zbystřil jsem. Něco je špatně! Psi začali hlídat stan a nedovolovali ovcím se k němu přiblížit. Zřejmě si mysleli, že sídlo výstředního milionáře nemůže očumovat kde kdo. Tak to je špatně! Nežádoucí chování pasteveckého psa! Pes nesmí hlídaná zvířata nijak omezovat… Stan okamžitě stěhuju za cíp lesa. Sice je složitější sledovat noční dění v ohradě, ale ve stádě se situace hned konsolidovala. Paráda! Pěkná ukázka, jak se mladí pastevečtí psi vychovávají. Vytvořením podmínek ????“ (str. 34)
Čtení také nabízí spoustu emocí – někdy jsem se smála, jindy jsem žasla a obdivovala protagonisty, pak zase byla v napětí a čekala, jak něco napadne. Občas jsem se také dozvěděla něco nového a celkově mi to přišlo moc zajímavé.
Co mi však hodně scházelo, bylo nějaké představení ČSOB Libosváry, potažmo alespoň autora knihy. Myslím, že by zde mělo být zmíněno, o co přesně se starají a jak vlastně takové organizace fungují. Pastevcovy zápisky jsme četli na dovolené s manželem a vynořila se nám v hlavě spousta otázek například související s financováním nebo pravidly a podobně.
ČSOP Libosváry je nezisková organizace, která od roku 1984 pracuje pro přírodu. Jak uvádějí na webu, jejich posláním je zachovat na Domažlicku a Tachovsku několik přírodně jedinečných míst, která vznikla staletým obhospodařováním našimi předky. Jsou výjimečná svou pestrostí flóry a fauny a představují živoucí vzpomínku na doby, kdy čas běžel jinak. Jsou součástí největší nestátní dobrovolnické organizace, zabývající se ochranou přírody - Českeho svazu ochránců přírody.
Pastevcovy zápisky bych doporučila všem, co mají rádi zvířata, nebo se chtějí dozvědět něco více o fungování člena Českého svazu ochránců přírody.

Pastevcovy zápisky
Autor: František Groessl
Žánr: non-fiction
Nakladatelství: CPress (Albatros Media)
Rok vydání: 2024
Počet stran: 192
Hodnocení: 85 %
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/93228915/pastevcovy-zapisky/
| < Předchozí | Další > |
|---|





„Prostě moje baskytara stála už hrozně moc dlouho opřená v koutě a já navíc dostal chuť sníst zase s kapelou pár baget na nočních pumpách.“ Komentuje s nadsázkou svůj návrat k aktivnímu hudebnímu životu a znovuvzkříšené pražské kapely 
Nejvyšší čas poohlédnout se po diáři na rok 2022, který bude plně vyhovovat vašim představám. Rok 2022 bude dozajista úžasný a vy se můžete postarat o to, aby byl plný nádherných zážitků a plánů, které si můžete zapisovat do krá...
Barevné hrátky je název výstavy kroměřížské malířky Radmily Vraníkové, která probíhá v těchto dnech v Galerii Informačního centra v Hulíně. Autorka vsadila na působivé scenérie, které mají nenapodobitelné kouzlo a nevšední cit pro přesno...
Už po několikáté se na divadelní přehlídce Setkání Stretnutie objevilo Dejvické divadlo. Tentokrát s komedií Každý má svou pravdu.
Dokážeme opravdu být sami sebou? A co by se stalo, kdybychom se na chvíli odpoutali od společenských norem a dělali přesně to, po čem naše mysl podvědomě touží? Proč uprostřed smrtelně vážné veřejné prezentace nezačít štěkat, nestáhnout si kalhoty, ne...