Děti na tahu
Banner

Děti na tahu

Tisk

detinatahu perexTalk show s prvky reality TV o rodině a výchově, ve které děti dostávají svůj hlas a říkají, co si skutečně myslí o svých rodičích, o vztahu s nimi a o všem, co považují za důležité.

 

 


Výpovědi dětí s jejich typickou bezprostřední upřímností předkládá někdy více, někdy méně překvapeným rodičům moderátor Martin Dejdar. Na ČT1 každou neděli od 11. ledna v 18.00 hodin. Spolužáci z jedné školy, ale z rozdílných rodinných zázemí, známkují v několika oblastech své rodiče a hodnotí tak jejich rodičovské dovednosti. Jedná se například o přísnost a důslednost anebo o společně trávený čas. V každé epizodě se ve studiu sejdou rodiče dětí z jedné třídy a sledují předtočené klipy, na nichž jejich děti bez zábran hovoří o normálním a někdy možná ne úplně normálním životě vlastní rodiny.

Pořad Děti na tahu realizovala Česká televize podle původního formátu společnosti Endemol Grading Mom and Dad. Každý díl obsahuje několik konkrétních dětských příběhů a nabízí tak unikátní příležitost dozvědět se, jak děti zvládají střídavou péči, jak prožívají například tak obecný jev, že na ně rodiče mají málo času, jak do jejich života zasahuje šikana, jak hodnotí život v péči prarodičů či jak je zasáhlo úmrtí člena rodiny. Společně s účastníky pořadu tak diváci prožijí chvíle radosti a úsměvné momenty, uvidí okamžiky lásky a dojetí, ale také zármutek a někdy i tíživé osudy jednotlivých rodin.

detinatahu2

Pořad také otevírá další důležitá témata spojená s rodinným životem a výchovou jako jsou alternativní způsoby vzdělávání, rozvody a nová partnerství, otázka trestání dětí nebobudování vzájemné důvěry. Diváci se mohou těšit také na speciální V.I.P. díl, ve kterém vystoupí mimo jiné Michaela Jílková, Tomáš Matonoha, Jolana Voldánová, Bořek Šípek, Kateřina Neumannová nebo Leona Machálková.

„Z toho formátu jsme měli tak trochu obavy. Dramaturgie našeho centra převážně komunikuje s plyšáky či kreslenými postavičkami a najednou výzva: děti a rodiče! A i když ne nutně v antagonistickém vztahu, dalo se očekávat, že i takové situace mohou nastat, když budou děti hodnotit své rodiče či prarodiče, nové partnery nebo partnerky svých biologických rodičů. Zkrátka ty dospělé, se kterými žijí a kteří se o ně starají,“ říká dramaturgyně pořadu Kateřina Krejčí. Za první hlavní poznání, které štáb učinil během natáčení na dvanácti školách v Čechách a na Moravě, označuje fakt, že rodina je dnes oproti minulosti velmi proměnlivý tvar. A přímo zaskočeni byli tvůrci pořadu jiným zjištěním: všechny děti z rozvedených manželství chtěly ve svém „velkém tajném přání“ jediné – aby máma a táta byli zase spolu.

„Při natáčení byla i spousta legrace a potkali jsme množství zajímavých, citlivých a obětavých dospělých i dětí. Zpočátku jsme měli obavu, jestli s námi děti ve věku devíti až dvanácti let budou chtít vůbec hovořit. Ale chtěly a povídaly si. S námi dramaturgy i s Martinem Dejdarem, který celý cyklus skvěle moderuje. Hovořily o tom, že na ně rodiče mají málo času nebo s nimi skoro vůbec nemluví. A totéž poté vepsali i do vysvědčení, které svým rodičům vystavily. Proto prosím všechny rodiče, aby se dívali na Děti na tahu. Díky tomuto pořadu budou mít šanci dozvědět se, co ve výchově dělají dobře či špatně a stát se těmi nejlepšími rodiči na světě,“ dodává Kateřina Krejčí.

detinatahu3

„Otázka, jak definovat parametry dobrého rodičovství, není snadná,” říká ředitel programu ČT Milan Fridrich a dodává. „Problém je možná i v tom, že si ji kladou převážně dospělí. Tvůrci pořadu Děti na tahu se rozhodli pro změnu dát prostor dětem, aby se vyjádřily ke kvalitám svých rodičů. A výsledky jsou skutečně ohromující: vtipné, svérázné, mnohdy až nečekaně a odzbrojujícím způsobem bystré, ale i dojemné glosy a reakce dětí. Děti na tahu otevírají také těžší témata, jako je střídavá péče, šikana, rozvody a další fenomény dětského světa, které se dětí bytostně dotýkají a formujíjejich vývoj, ale činí tak výsostně atraktivní diváckou formou, která nenudí. Pořad je důstojným příspěvkem České televize do veřejné diskuse nad měnící se podobou současné rodiny a přístupů k výchově.”

„Šel jsem do toho s tím, že to pro mě bude něco nového,” říká režisér Radim Špaček. „Nikdy jsem nic podobného nedělal a k dětem vztah nemám, takže jsem to vzal jako výzvu, jestli se s nimi dokážu naladit na stejnou vlnu. A hrozně mě to chytlo a předčilo to moje očekávání. Bál jsem se, že lidi budou skrývat svoje emoce, budou se stydět a nebudou na sebe chtít nic říct. A byl jsem překvapený, že to není pravda. Děti byly příjemné, chytré, zvědavé a empatické, dospělí byli otevření. Několikrát jsme dokonce byli svědky úplných rodinných katarzí a situací, o kterých jsem si neuměl představit, že bych je v televizním studiu mohl někdy vidět.”

Druhý z trojice režisérů, Pavel Nosek, svoji zkušenost s natáčením popisuje takto: „Sám jsem poměrně čerstvý rodič, a tak jsem doufal, že se o dětech něco dozvím. A byl jsem opravdu překvapený, jak některé věci vnímají. Přesně vědí, co se mezi rodiči děje a skvěle dokážou číst situaci v tom, že když na ně nemáte čas anebo se jim dostatečně nevěnujete, tak je pak nejde obelhat jedním výletem. Nejvíc, co můžou dostat, je láska rodičů a jejich pozornost. Někdy mě to dojalo, někdy zarazilo a někdy až vyděsilo, jak může děti poznamenat, když to prostředí u nich doma z nějakého důvodu nefunguje. Bylo skvělé vidět a slyšet, co děti cítí a co říkají a konfrontovat to s tím, co si o tom myslí jejich rodiče. Doufám, že i pro rodiče to bude příležitost dozvědět se něco, co by se jinak nedozvěděli. Protože ten prostor, ve kterém si to můžou říct takhle napřímo, v běžnémživotě není.”

detinatahu 1

Manažer vývoje Luděk Horký o cyklu Děti na tahu říká: „Ten pořad by měl být především laskavý a přátelský. I když se samozřejmě pohybuje na hranici reality show, což je žánr, který je v ohledu, abychom někoho nezranili, velice choulostivý. Já jsem měl největší obavu, jak si lidé nechají nahlédnout do svého soukromí, což u nás, na rozdíl například do Holandska, kde tento formát vznikl, není zvykem. A byl jsem mile překvapen až lehce šokován, že to perfektně fungovalo. Myslím si, že se nám podařilo zaznamenat celou řadu pozoruhodných osudů, včetně takových, které kdyby se děly mně, tak bych se možná styděl se s nimi svěřovat.”

Děti na tahu
Vedoucí projektu: Petr Hauzírek
Režie: Radim Špaček, David Sís, Pavel Nosek
Dramaturgie: Soňa pokorná, Lenka Vrbová, Kateřina Krejčí, Lucie Sehnalová
Manažer realizace: Viktor Průša
Manažer vývoje: Luděk Horký

Zdroj foto: Česká televize


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Tapír

  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
  • Tapír 5/2023
    Páté číslo Tapíra je od 6. 9. 2023 v prodeji! Tentokrát se můžete těšit na indiánský speciál plný kresleného i...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Česká Lípa

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Muzeum Karlova mostu zve na výstavu skleněných betlémů

sklenene vanoceMuzeum Karlova mostu v těchto dnech zcela zaplnily betlémy. Už tradiční výstava je letos zaměřená na jesličky ze skla. Až do 3. února tak máte šanci vidět například „Vltavský rybí betlém“ známého akvaristy Rachvalíka....

Z archivu...


Literatura

Naštvala vás pokuta? Toho policistu možná také

muj pribeh jmenem policie 200Nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha Jana Dudy s názvem Můj příběh jménem policie, která odkrývá mnoho zajímavých skutečností.

...

Divadlo

Koule – skvělá rozhlasová hra
ImageKoule je opravdu silná rozhlasová hra. Myslím, že se od ní málokdo odtrhne, že skoro každý ji vyslechne až do konce, i když spousta replik mu nebude po chuti. Když posloucháte Pavlu Tomicovou v roli Mileny, máte chu...

Film

Skleněný pokoj: Jednoduchost, funkčnost a mnoho světla

Skleneny pokoj perexKdysi, při návštěvě Brna, jsem měla tu čest, vidět vilu Tugendhat v jarním období. Tehdy jsem ještě nevnímala detaily, ale i tak ve mně zůstalo slovo „funkcionalismus“ viset dosud, a vila je jeho první asociací v mé mysli. Jmenuje s...