Severská krimi frčí. Není dne, aby se neobjevila upoutávka na novinku, recenze na vydaný titul, nabídka audioknihy. Není divu. Detektivky autorů ze severu Evropy mají několik odlišností od přímočarých detektivek amerických, britských či jihoevropských. Jsou víc romány než pouhým kriminálním případem, kde je detektiv, co vyšetřuje zločin, zajímá se pouze a jen o něj a dospěje k jakémusi výsledku. V severských příbězích se dozvíme kdeco o zemi, v níž se zločin stal, postavy aktérů jsou propracovány do hloubky, jsou plastické, plné života. Také většinou nejde o nějaké superhrdiny či myslitele s téměř nadpřirozeným pozorovacím talentem. Vyšetřovatelé žijí vlastní život, většinou prožívají nějaké drama v rodině, mají sem tam trauma z minulosti, občas se léčí ze závislostí, přitom chodí do práce a pátrají po vinících nekalostí. V severských detektivkách se to také nepřehání s forenzním výzkumem či popisy řeči těla. Na druhou stranu, vraždy jsou v nich brutálnější, zločinci nelítostní a krutí… Jde z nich zima a chlad. V každém severském krimirománu se odvíjejí paralelně minimálně dva případy.
Hypnotizér Larse Keplera nemůže být jiný. Vypráví příběh psychiatra Erika Marii Barka, který je odborníkem na léčbu traumat. Tento lékař pracoval se skupinou, v níž užíval jako léčebnou metodu hypnózu. Byl obklopený psychicky nemocnými lidmi. Zdálo se, že skupinová hypnóza je dobrou cestou a projekt bude zařazen do běžných léčebných postupů, když se cosi přihodilo: jedna z pacientek se pokusila o sebevraždu a údajně ji k tomu dovedl svým postupem právě Bark. Projekt byl ukončen a psychiatr sám sobě slíbil, že už nikdy nikoho nezhypnotizuje. Jenže pak jedné prosincové noci zazvonil telefon a v něm se ozval hlas inspektora Joona Linny. Potřeboval pomoct s případem brutálních vražd v jedné rodině, po které zůstal jen syn Josef v bezvědomí. Jen Erik mohl chlapce v hypnóze vyslechnout a získat pro policii důležité informace o okolnostech, za kterých zemřeli chlapcovi rodiče a mladší sestra. O Erikově pomoci se hovořilo v médiích. Zdálo se, že brutální masakr se podaří vyřešit, přestože výslech chlapce mnohé překvapil, jenže poté psychiatrův syn s vrozenou vadou záhadně zmizel z bytu. Kdo ho unesl, má tento případ společného viníka? Erikův syn potřebuje léky, všichni bojují s časem a hlavně – s psychicky nemocným člověkem…
Velmi silný příběh plný motivů, odboček v pátrání nesprávným směrem, vztahových konfliktů i usmíření. Tento velmi členitý román s velkým počtem postav načetl Pavel Rímský. Klidným projevem nás vede od situace k situaci – umí být něžný, zlostný, záhadný, ukřivděný, bojácný i statečný. Jeho hlas má mnoho podob, ale především je uklidňující. Což při náloži brutality, která na nás čeká, je víc než potřeba.
Hypnotizér je velmi náročný román pro poslech. 16 hodin a 30 minut je pěkně rozsáhlá porce. Je potřeba si ho vychutnávat pěkně v klidu a pohodě. Takže si nemalujte, že budete při poslechu dělat něco jiného, než s Erikem Mariou Barkem a Joonou Linou pátrat po pachateli brutálních vražd a únosci Barkova syna.
Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/hypnotizer.mp3
Název: Hypnotizér
Autor: Lars Kepler
Interpret: Pavel Rímský
Režie: Jitka Škápíková
Nahrávka vznikla podle knihy Larse Keplera – hypnotizér, vydané nakladatelstvím HOST (2011)
Stopáž: 16 hodin 30 minut
Vydavatelství: Martin Pilař – OneHotBook 2013
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz, foto P. Rímského: Martin Pilař
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když nechtěl letos vystavovat, nakonec bude mít od druhé poloviny července fotografickou výstavu v kroměřížské cukrárně Amadeus. Záměrně prý plánoval na tento rok pauzu s tím, že musí vymyslet něco nového. A zatímco přemýšlí o novém proje...
Francis Scott Fitzgerald (1896–1940), „autor jazzového věku“, dokázal jedinečným způsobem zvěčnit atmosféru prvního poválečného desetiletí v USA. Ve svém nejznámějším románu Velký Gatsby vypráví příběh velké lásky, oslnivého společenské...
Na míru jedinečnému architektonickému prostoru (A)void Gallery, tedy kobky č. 10 Pražské náplavky, vznikla světelná instalace Coral Moon výtvarníka Jana Lamra. K vidění bude až do 29. srpna.
Farář Ivan (Jacob Erftemeijer) je prototyp vzorného křesťana. Ve všem vidí jen to dobré a vůbec nepochybuje o tom, že Bůh při něm stojí a pomáhá mu. Proto na faře poskytuje útočiště osobám ve výkonu alternativního trestu ...
Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...
