Zpracování Faustova příběhu lákalo, láká a lákat bude zřejmě i do budoucna. Je fascinující, přináší spoustu možností spisovatelům, básníkům, dramatikům i hudebníkům. Učenec, který se upíše ďáblu, aby dosáhl svého ve vědě i v požitcích, co víc si přát.
Historky na toto téma se poprvé objevily v literatuře již v šestnáctém století. Vycházely ze zpráv, které kolovaly o skutečném doktoru Faustovi žijícím v první polovině šestnáctého století. Tyto tajuplné zvěsti inspirovaly romanopisce od dob shakespearovských. V podobě tradičních loutkových her se příběh dostal z Anglie i k nám. Z takového tradičního zpracování vychází loutkohra Matěje Kopeckého: Johanes doktor Faust. V próze se námětem zabývala celá řada spisovatelů: Michail Bulgakov (Mistr a Markétka), Thomas Mann (Doktor Faustus) nebo Stanislav Lem (Solaris). Nejslavnější z nich je však Faust Goethův. Johann Wolfgang von Goethe zpracoval námět v několika verzích, tou úplně první je báseň Urfaust z let 1772–1775.

O Goetheho básni vyslovil autor knihy Dějiny divadla Oscar G. Brockett tato slova: „Tato dramatická báseň, nezamýšlená pro jeviště, zobrazuje lidskou touhu po naplnění, a naznačuje, že lidé dojdou spasení právě jeho hledáním… I když Goethe později nazval romantismus ‚churavým‘, jeho Faust svým obrovským záběrem, svým obrazem věčného lidského snažení a jako pokus zachytit nekonečnou rozmanitost lidské existence je vtělením značné části romantického myšlení.“
Právě k tomuto prapůvodnímu Goetheho zpracování se přiklonila v roce 1979 dramaturgyně Jaroslava Strejčková a stvořila jedinečné rozhlasové drama. Pod vedením režiséra Josefa Melče vznikla nahrávka patřící k „rodinnému stříbru“ Českého rozhlasu. Eduard Cupák je vskutku zoufale hledajícím Faustem. Touží po Markétce a neví si rady, přijme tedy radu našeptávače, ale neohlíží se na morální hodnoty, je tedy rozhodnuto! Zoufalství a strach vedle uspokojení se v Cupákově Faustovi sváří dál a dál až do úplného konce. Vedle tápajícího Fausta stojí bezvýhradně milující Markétka Kláry Jernekové, již „navádí“ – aby z toho cosi sama měla – zemitá Marta v podání Dany Medřické. Proti nim stojí civilní, nesmlouvavý, někdy nenápadný, jindy prostořeký kumpán – pokaždé jiný, vždy takový, jak situace vyžaduje – našeptávač Mefisto. Laskavý zpočátku, břitký vzápětí, hlasem hladící a jazykem sekající. Jemu propůjčil své umění Rudolf Hrušínský starší. Režisér s dramaturgyní tak v roce 1979 přišli s jedinečným výtvorem, ve kterém se snoubí příběh o touze a pochybení. Příběh, který s věkem nestárne.
Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/urfaust.mp3

Název: Urfaust
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Překlad: Jaroslav Bílý
Interpreti: Eduard Cupák (Faust), Rudolf Hrušínský st. (Mefistofeles), Klára Jerneková (Markétka), Dana Medřická (Marta), Rudolf Pellar (Duch Země), Jiří Pleskot (Wagner), Vítězslav Jandák (žák), Viktor Preiss (Valentin), Daniela Hlaváčová (Líza) a další
Rozhlasová úprava: Jaroslava Strejčková
Režie: Josef Melč
Stopáž: 95:43
Vydavatelství: Radioservis, a. s., 2013
Hodnocení: 99 %
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz a cs.wikipedia.org (portrét autora)
| < Předchozí | Další > |
|---|





Novinář a spisovatel pan Vlastislav Toman je autorem dobrodružných, sci-fi a fantasy příběhů. V letech 1959 – 1992 byl šéfredaktorem časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Kromě kultovního českého komiksu o Malém bohovi a Kruanovi napsal pře...
Bookmedia pod značkou Audiotéka přineslo do ledových dní populárně naučný titul Stručná historie času od slavného vědce Stephena Williama Hawkinga určený pro širokou veřejnost.
Od začátku července do konce srpna budou vystaveny v nedávno otevřené holešovské kavárně Pepe černobílé fotografie Roberta Rohála. Aktuální prezentace, která nese název „Co skrývá slavný úsměv“, představuje portréty nejen mediálně známých osobností. ...
Falešní proroci hlásali konec světa už sice bezpočtukrát, zatím to chválabohu nikdy nevyšlo, na druhé straně nemusí být takováto představa totálního zániku planety Země pouhopouhou utopií. Naplnit ji mohou, ač se to na první pohled může zdát nereálné, i
Letos již po jedenácté se pořádá přehlídka sci-fi filmů nazvaná FUTURE GATE. V poslední zářijové dekádě (24. – 30. 9.) začne v Praze a poté se přesouvá do dalších měst (v abecedním seřazení jsou to Brno, Hodonín, Olomouc, Plzeň a Šumperk).