S očekáváním jsem otevřela román Andaluský přítel. Anotace slibovala strhující čtení, dechberoucí děj, akčnost. Příběh opravdu potvrdil slova upoutávky. Alexander Södeberg spustil od prvních stránek kanonádu, která vede několika cestami a krkolomnými stezkami k rozuzlení. Ukazuje boj zločineckých organizací o evropské teritorium, neúprosnost počínání jejich vůdců, bezohlednost, tvrdost, nesmiřitelnost. Právě k takovým lidem, kteří jdou tvrdě za svou věcí, se přiblíží na dosah Sophie Bringmannová. A hodně ji to stojí.
Sophiin život byl jednotvárný, klidný. Mladá vdova je zdravotní sestrou v nemocnici, vychovává syna, občas si vyrazí s kamarádkou, některé víkendy tráví s matkou a otčímem, její životní rytmus je ustálený. Někomu by se mohl zdát nudný. Sophie okouzluje všechny kolem sebe úsměvem, snad jím i dokáže ulehčit od bolesti. Je sluníčkem pro své okolí, je oporou nejednomu z pacientů. Není divu, že si jí všiml údajný majitel nakladatelství, Héctor Guzman, který v nemocnici skončil poté, co byl sražen na ulici autem. Charismatický mladý muž Sophii také přitahuje, i když v něm tu a tam zahlédne temnější stránku jeho povahy, jakýsi stín zloby, krutosti. Neřeší to, ráda si s ním povídá a přijme dokonce jeho pozvání na oběd. Setkání s člověkem, kterého neustále doprovází tajemný společník, převrátí svět mladé vdovy naruby.
Guzmán je ve Švédsku uznávaným podnikatelem. Úzce spolupracuje se svým otcem, jenž vlastní část pobřeží ve Španělsku. Společně ovládají své podniky a kryjí obchod s drogami po celém pobřeží od jihu Evropy na sever. To se však nelíbí zlatokopům z Východu. Guzmánova rodina začne mít potíže. Do jedné přestřelky mezi starou a nastupující organizací se připlete dobrodruh Jens, muž, kterého Sophie kdysi milovala a který jí zmizel ve víru života. Dlouho se neviděli, potkávají se až teď, když je všechno tak prapodivně zamotané.
Na druhé straně barikády stojí policejní vyšetřovatelka Gunilla Strandbergová a její tým. Gunilla zastává podivné způsoby vyšetřování, které si dokázala prosadit u svých nadřízených. Je tajemná, v její partě jsou labilní týpci, které vytáhla z průšvihů, a tím je nyní dokonale ovládá. Každý z členů týmu zná jen svůj úkol, žádný by neměl dospět k celistvému obrazu. Inspektorce vše vychází podle jejích představ. Jenže… Netuší, že udělala chybu, když do svého týmu přijala labilního Larse. Ambiciózního policistu, který má problém s narkotiky. Tento muž rozbije pracně vytvořený penězovod vedoucí od lumpů na zahraniční konta Gunilly a spol…
Svěže napsaný příběh je ukázkou dobrého řemesla. Autor umí dokonale proplétat jednotlivé příběhy, mlží, zahaluje, stále dokonale upoutává čtenářovu pozornost, odbočky k jiným příběhům nejsou zdlouhavé a vždy se v rychlém sledu vracejí k původní cestě. Čtenář se neztrácí v ději, vždy přesně ví, kde je a s kým, nakonec pak dospěje k cíli, ovšem takovému, který mu vyrazí dech. Po celou dobu není jasné, na čí straně stát. Zločinci a ochránci práva jsou tu na jedné lodi, likvidují se vzájemně i mezi patry, je těžké vyhodnotit, kdo je větší lump. Deprimující. Mistrně napsané. Zdá se, že autor svět zločinu i ochránců práv důvěrně zná. Dává nám možnost volby, na čí straně být, komu nadržovat. Nakonec asi dospějete k tomu, že není výběru, že vše je vzájemně neprodyšně prorostlé jako kořeny stromů a keřů v lese. Že by snad tento svět už nebyl dobrým místem k žití? Snažím se tomu nevěřit, ale znatelně mne autor nahlodal.
Kniha vyšla péčí nakladatelství Host v zdařilém překladu Martiny Kašparové.
Andaluský přítel

Autor: Alexander Söderberg
Překladatel: Martina Kašparová
Vydáno: 2012
Stran: 508
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: www.hostbrno.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|







Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Pokud rádi cestujete, víte, jaký je problém domluvit se v některých zemích včetně evropských anglicky. Příkladem může být Francie. Ten, kdo již Francii navštívil, možná zjistil, že je snadnější naučit se francouzsky, než se s Fran...
V Galerii u Betlémské kaple byla předposlední květnový den zahájena další výstava významných českých malířů. Ano, tentokrát množné číslo, protože se návštěvníkům představují malíři hned dva. Václav Boštík a Josef Šíma...
Klasické pojetí, minimalistická forma, skvělé herecké výkony, jednoduché kostýmy, které vás přenesou do 19. století. Takové je představení Anna Karenina v pražském Divadle Kampa (Nosticova 2a), nacházejícím se – poměrně symbolicky – poblíž c...
Jubilejní 20. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest skončil v hlavním městě vyhlášením vítězného snímku sekce Nová Evropa. Stalo se jím britské nezávislé drama Rozbitý svět (Broken...