Jaro někdy znamená smrt
Banner

Jaro někdy znamená smrt

Tisk

200litRomán Jarní mrtví je zcela fiktivní. Jakákoliv souvislost se skutečnými osobami či událostmi je pouze náhodná. Nechť mi čtenáři laskavě prominou určité nepřesnosti v zeměpisných údajích.

 

 

 

Svůj další detektivní román s inspektorkou Malin Forsovou Jarní mrtví autor zasadil do období, kdy se všichni nadechují po zimě, vítají sluneční paprsky, odkládají jednotlivé vrstvy oblečení a těší se na zelenající se stromy, kvetoucí louky a zpívající ptactvo. O to chmurnější je, že v této utěšené době plné radosti ze života se někdo chystá vraždit. Chce zničit život někoho, kdo ani netuší, že může být ohrožen, že je na listině smrti…

V den, kdy došlo v Linköpingu k výbuchu bomby u bankomatu na náměstí, při kterém zahynuly dvě holčičky, dvojčata, a jejichž matka byla těžce raněna, se inspektorka Malin Forsová v kapli naposledy loučila s vlastní matkou. Setkala se tady se svými blízkými: dcerou, která žije většinu času u svého táty, svým otcem, jenž se vrátil z Tenerife, kde trávili s maminkou zasloužený odpočinek. Malin tápe, nemá jasno jak se chovat, se svou matkou měla spíš odtažitý vztah. Vnímá, že by měla být oporou otci, který pro ni v dětství znamenal jistotu, bezpečí… A pak je odvolána k případu. K hrůznému případu smrti dvou nevinných děvčátek.

lit

Malin se ponoří do vyšetřování, stále má pocit, že ji někdo postrkuje určitým směrem. Díky své vnímavosti odmítá nastolenou teorii vyšetřování, nevěří, že v jejich malém městě došlo k útoku teroristů. Něco jí našeptává, že by se měla zaměřit na rodinu dvojčat, na jejich matku, na jejich otce, který zahynul při autonehodě docela nedávno. A tak se Malin, trošku roztěkaná situací ve vlastní rodině, při níž se musí vyrovnat se smrtí své matky, absolvovat dědické řízení, při kterém nečekaně zjistí, že má nevlastního postiženého bratra, kterého jí rodiče zamlčeli, přijmout blížící se odchod dcery z města na výběrovou školu, snaží poskládat střípky informací k případu do uceleného obrazu velmi složitě. Ve svých vnitřních obrazech vnímá podivnost a nesmyslnost vražedné akce. Jakési vidiny ji směrují zdánlivě někam jinam, avšak v konečném důsledku ji dovedou k cíli.

Mons Kallentoft, jako správný seveřan, ve svém románu řeší současný stav švédské společnosti, stav rozvírajících se nůžek mezi sociálně slabými a finančně mocnými. Zároveň, jak je u severských autorů detektivních románů zvykem, vytvořil postavu velmi psychicky nevyrovnané inspektorky – svobodné matky. Zdá se, že na severu má každý detektiv důvod k nadměrnému pití, závislosti na lehkých i těžších drogách, k sebepoškozování – buď jedno či druhé, v některých případech vše dohromady. Většinou se se svou zátěží tak či onak vyrovnávají, aby zdárně dokončili případy, které mají rozlousknout. Není tedy divu, že Malin Forsová nevybočuje z této řady. Stejně jako ostatní její kolegové z malého švédského městečka.

Kallentoftův příběh je plný odporného násilí a psychopatických konstrukcí násilníků, zdá se, že chladný sever přináší stejně chladné a bezcitné vrahy, kteří se vyžívají v mučení a psychickém trýznění obětí. Nebo se švédští autoři nebojí popsat pravdu v celé její nahotě, pravdu o tom, že svět jako celek míří k brutalitě, že zlo vítězí nad dobrem?

Mons Kallentoft odvedl kus dobré práce, předvedl velmi dobrý pozorovací talent, přidal dávku vášně a násilí a vše zabalil do jakéhosi nadpřirozena, které se objevuje ve snech inspektorky Malin. A právě ony chvíle mystického nevědomí, které vedou hlavní hrdinku k rozuzlení případu, jsou hlavním nositelem vzrušení, které příběh čtenářům evokuje. Autor prostě ví, jak na nás, čtenáře – umí své řemeslo opravdu dobře.

Mons Kallentoft se narodil roku 1968. Pracoval v reklamě a tisku, debutoval románem Pesetas. Za tuto knihu získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Poté napsal další dvě oceňované beletristické práce. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (2007, česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V této sérii ve Švédsku dále vyšly knihy Letní smrt (2008, česky Host 2011), Podzimní vražda (2009, česky Host 2012), Jarní mrtví (2010) a Páté roční období (2011). Příběhy s inspektorkou Forsovou překročily jen ve Švédsku hranici tří set tisíc prodaných výtisků a dosud byly vydány v devatenácti zemích.

lit1

Název: Jarní mrtví
Autor: Mons Kallentoft
Překladatel: Luisa Robovská
Žánr: krimiromán
Vydáno: 2013
Stran: 440
Vydalo nakladatelství: HOST
Hodnocení: 78 %

Zdroj: www.hostbrno.cz


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

PERCIVAL SCHUTTENBACH: „Nemusíme znít tvrdě jen proto, že to diktuje folk metal“

percival 200Na festivalu Made of Metal, který se o druhém srpnovém víkendu koná u Hodonína, se mimo jiné představí polští představitelé folk metalu Percival Schuttenbach. My jsme oslovili hlavu skupiny Mikolaje Rybackiho a položili mu několik otázek, z nichž...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Sněhová bouře: detektivka z ostrova

snehova boure200Šest přátel je v pasti. Jeden z nich je mrtvý. Jeden z nich je vrah… Příznačně zrovna v lednu vydalo nakladatelství Kalibr detektivní příběh Sněhová bouře od irské autorky detektivních románů Tríony Walsh.


Výtvarné umění

Naléhavost času Václava Vaculoviče ve zlínské krajské galerii

vaculovic200Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně uvádí autorskou výstavu českého výtvarníka a hudebníka Václava Vaculoviče s názvem Naléhavost času, která je součástí letošního XXXIII. ročníku mezinárodního festivalu současného umění FORFEST CZECH REPUB...

Divadlo

Divotvorný vstup zlínského Městského divadla do sezóny 2013/2014

200divV sobotu 21. září uvedlo Městské divadlo ve Zlíně první večerní premiéru právě se rozbíhající divadelní sezóny. Pocty „být první v nové sezóně“ se dostalo muzikálu Divotvorný hrnec v režii umělecké šéfky zlínského divadla Hany Mikoláškové.

...

Film

Nataša Gollová dostávala role bezstarostných dívek, ale její život nebyl peříčko

natasa 200Kdyby na začátku své filmové kariéry Nataša Gollová vytvořila postavu princezny, možná by to byla ta nejněžnější a nejkřehčí princezna, jakou mohl kdy český film mít. Takovou roli však na Barrandově nikdy nedostala. Ale přece ji role éterických dívek...