Amélie a tma zaujme svým pojetím i tajemnou atmosférou

Amélie a tma zaujme svým pojetím i tajemnou atmosférou

amelie-a-tma 200Amélii je 12 let. Řeklo by se, že má život před sebou, ale něco je jinak… Má černé vlasy, chodí celá v černém a i kolo, na kterém jezdí, je černé. S maminkou žijí ve starém, zapomenutém domě na břehu řeky, kde se před 122 lety zastavil čas. Z lidí i světa venku má strach, ale má k tomu oprávněné důvody. K řece se občas vydá na procházky, ale i to jen v noci, kdy tam nikoho nepotká. Až jednou…


„Zamračím se a Nita, která mi doteď hověla v náručí, toho má právě dost. Vytrhne se mi a jako černý stín se žene kamsi do rákosí. „Nito!“ vykřiknu uraženě a holka sebou polekaně trhne. Otočí se a zůstane stát jako zkamenělá.
Ne že bych byla ošklivá, to ne. Po mámě mám dlouhé černé vlasy, učesané do copů s mašlemi, a i když se možná moje šaty na kolo nehodí, jsou z hedvábí. Po pravdě, určitě jsem hezčí než ta ubrečená holka, ale i tak vím, proč na mě zírá. Duchů ještě nejspíš moc neviděla.“

Tady začíná přátelství Amélie a Markéty, dvou stejně starých dívek přesto, že každá je z „jiného světa“. Autorka na neobvyklém vztahu interpretovala potřebu přátelství bez ohledu na situaci, v níž se zrovna nacházíme. Každý z nás potřebuje spřízněnou duši, i když někdy máme potřebu se uzavírat do sebe. Amélie to má o to těžší, že pokud si najde přítele z „našeho“ světa, je to vždy jen na krátkou dobu. Všichni totiž, na rozdíl od Amélie, stárneme. Ale horší než cítit bolest z loučení je necítit nic. A jak se zdá, tohle neobvyklé přátelství nakonec může být prospěšné oběma stranám.

„Jsem tady, Markéto,“ skláním se k ní a beru ji za ruku.
„Ten chlap,“ vydechne přerývaně a vlny jí zalijí tvář.
„Nejdřív se musíš dostat ven,“ povzbuzuju ji. Nikdy jsem neuměla plavat, ale Markéta to umí. Držím ji za ramena a tahám ji z vody jako z jámy. Nejde to, a tak ji jen vleču je břehu, jako dítě, které si na provázku veze kachničku. Je těžká, jenže já mám vůli, nic jiného, ale vůle mi zůstala. Kousek po kousku ji dostávám blíž a blíž k mělčině. Muž zatím přeběhl most a vydal se k nám. Nevím, jestli mě vidí, ale vím, že se se mnou seznámí.“

Nechám na vás, jestli se chcete dozvědět, co se vlastně stalo a jak to všechno dopadne. Já vím, že někdy neuškodí, když si knížku pro děti přečtou dospělí. Ne, že bychom snad věřili na duchy a strašidla, ale připomenou nám dětský pohled na svět i starosti, které mohou děti mít a na které jsme jako dospělí dávno zapomněli nebo je pokládáme za nedůležité.

Autorka napsala příběh pro děti, který je určitě zaujme svým pojetím i tajemnou atmosférou. Tu ještě umocňují překrásné ilustrace Lubomíra Kupčíka. Při pohledu na ně máte dojem, že vás se zaujetím sledují živé Améliiny oči…

amelie-a-tma

O autorce

Petra Neomillnerová (* 16. ledna 1970, Praha) je česká spisovatelka a recenzentka. Absolvovala Střední knihovnickou školu, po revoluci se věnovala tvorbě užité grafiky a v současné době se živí psaním fantasy. Zajímá se o přírodu, magii a poezii. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Pevnost, který se zabývá fantastikou. Psala také pro již zaniklý web BDSM.CZ. Na Internetu používá přezdívku Alraune. Mezi její záliby patří psaní poezie, chov československých vlčáků a přírodní magie. Byla první, komu se podařilo postoupit ze čtenářských povídek do profesionální části časopisu Pevnost.

Amélie a tma
Autor: Petra Neomillnerová
Žánr: Beletrie pro děti
Vydáno: 2012
Stran: 91
Vydalo nakladatelství: Albatros Media a.s.
Hodnocení: 90%

Zdroj foto: Albatros Media a.s.


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Mistryně ČR v Pole Dance Lucie Šimková: „Šplh na tyči jsem ve škole nenáviděla.“

simkova5 200Pole dance, neboli tanec u tyče, je moderní taneční disciplína, která spojuje dohromady hned několik prvků jako jsou např. balet, akrobacie nebo gymnastika. Tento netradiční sport si na svou stranu získává stále více nadšenců. Svědčí o tom i ...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Nebezpečné dědictví: královská krev přináší neštěstí

200 obrNakladatelství BB/art přináší především čtenářkám milujícím historické příběhy z tudorovské Anglie další román jedné v současnosti z nejčtenějších britských spisovatelek Alison Weirové Nebezpečné dědictví (A Dangerous Inheritance, 2012), jehož hrdinkami ...


Literatura

Po Diovi je tady Caesar a jeho banda

ja caesar a banda 200Po necelém roce vydalo nakladatelství Edika pod Albatros Media pokračování knihy Já, Zeus, a banda z Olympu, tentokrát zaměřené na Řím: Já, Caesar a banda z Kapitolu s podtitulem Přímý přenos ze starověkého Říma.

...

Divadlo

Super komedie Hnízdečko a šunkofleky

hnizdecko a sunkofleky divadlo radostJak může dopadnout situace, kdy si do svého sdíleného sklepního prostoru, který považují dva dlouholetí kamarádi za byt, oba přivedou novopečené manželky a snaží se jim vysvětlit, jak se jim krásně v tomto hnízdečku bude...

Film

Velice účelná procházka Alexandra Hackenschmieda

Hackenschmied 200Alexander Hackenschmied nepatří k našim nejznámějším dokumentaristům - a není se čemu divit. Vždyť tu působil jen v době před druhou světovou válkou a poté se (s mírně pozměněným příjmením - jako Hammid) prosazoval ve Spojených státech. Jeho samost...