Mám ráda knížky dvojice autorů Rada – Žák. Kdysi jsem je doslova hltala, smála se nad nealko prohibicí na Žižkově (Z tajností žižkovského podsvětí), trampovala o sto šest (Dobrodružství šesti trampů), zachraňovala loď (Budulínek a Matlafousek čili Vzpoura na lodi „Primátor Dittrich“) a samozřejmě nevynechala ani příběhy ze života študáků a kantorů. Přiznám se, že mi tenkrát nedocházelo, že oblíbené študácké filmy s Mazánkem (F. Filipovský) a Čuřilem (L. Pešek) jsou filmovým převyprávěním těchto knih. Proto jsem ráda usedla do svého oblíbeného křesla a ponořila se do Příhod děda Posledy – toho malého kouzelného staříka, zastánce dětí a mládeže proti všem zlým duchům.
Plus, který nové vydání tohoto díla připravil, se vrátil k prvnímu nekrácenému vydání z roku 1937, tedy k vydání, kde je jasně oslovován čtenář. Sami autoři totiž posléze text pokrátili a příběh přejmenovali na Pan Posleda, přítel študáků. Prokrácené verze ztratily pohádkové kapitoly a také se autoři neobraceli přímo k dětem. Pravděpodobně proto, že Rada s Žákem chtěli příběh více přimknout k populárním „študáckým“ opusům té doby (črty Študáci a kantoři a Cesta do hlubin študákovy duše, divadelní hra Škola základ života).
První vydání z roku 1937 se tedy obrací hned několikrát přímo na děti, v textu je oslovuje „milé děti“, což u soudobých titulů považuji za zbytečné a někdy dokonce až hloupé. V kontextu těchto příběhů však odpovídá stylu, který autoři pro svůj příběh zvolili. Také ponechává děda Posledu pomáhat mladé generaci kouzly a čarami, čímž přináší do děje rys pohádkovosti. Tomu odpovídá i archaický jazyk, který možná dnešnímu čtenáři trošku zamotá hlavu. Nicméně jeho odstraněním a prokrácením by kniha ztratila na půvabu.
Kdo to byl pan Posleda? Moudrý kouzelný stařík, který pomáhá dětem, když se jim dějí nepravosti. Domů si takového Posledu přivádí ten, kdo ve hře na honěnou, dostane babu jako poslední – čili jde domů s Posledou. Zdá se, že jde o hanbu, ale takový mladík či slečna si domů vedou staříka, který jim pomůže napsat úlohy, dokonce jim napovídá ve škole a za odměnu je může vzít i na výlet do oblak. To všechno prožijí Vašík Dusbálek, který Posledu přivedl domů, s bratrem Pepíkem a sestrou Alenkou. Nejen, že si užívají dědovy moudrosti, ale také sledují, jak důmyslně je dokáže ochránit před potrestáním otce Dusbálka, posléze se s ním zúčastní převratných změn v gymnáziu, které oba chlapci navštěvují. Moudrý děd vnese do zapšklých chodeb ústavu, kde vládnou duchové starých časů, svěží vítr, vypudí milovníky starých pořádků a pomůže novým školním metodám se prodrat na svět. A tak studenti už nejsou trestání, když touží hrát kopanou a věnovat se i jiným sportům, a společně s kantory se od zásahu děda Posledy zdokonalují jak ve vědomostech, tak v tělesné zdatnosti.

Veselé vyprávění, z něhož na vás sem tam vyskočí průpovídka, kterou dobře znáte z legendárních „študáckých filmů“, plyne, občas se zatoulá k nějaké vedlejší události, aby se zase vrátilo do svého koryta. Když dočtete místy pohádkový a místy zcela realistický příběh, napadne vás: Kéž bych měl doma Posledu, toho moudrého staříka, který si ví se vším rady a také umí vždy pomoci tam, kde je třeba.
Příběhy děda Posledy
Autor: Vlastimil Rada, Jaroslav Žák
Vydáno: 2012
Stran: 240
Vydalo nakladatelství: Plus
Hodnocení: 90 %
Zdroj: Albatros media
| < Předchozí | Další > |
|---|







„Mám štěstí na krásné role a vybrat bych si mezi nimi neuměla,“ přiznává Týna Průchová, která se ve Vršovickém divadle MANA představujete v inscenacích – Čapek, Ve dvě na Kodaňské, To nemyslíš vážně, Pavlíčku, Krak...
Marcy a hádanka od sfingy je druhým dílem komiksové série Bájná pokladnice profesora Brownstona, jejímž autorem je Joe Todd-Stanton. Tento mladý britský kreslíř vystudoval ilustraci na Bristolské univerzitě...
Není to tak dlouho, co mě zaujaly obrazy, které vystavuje v rámci projektu ARTVARIUM v Pasáži českého designu v Praze malíř Jaroslav Jerry Svoboda. Má za sebou řadu výstav a prezentací nejen doma, ale i zahraničí. V nejbližší době vystaví svou nejnovější...
Máj - lásky čas. Jaro je v plném květu a omamná vůně vítězství se line osvobozenými pražskými ulicemi, jež se stávají němými svědky příběhů se šťastnými konci i přívalů radosti vyvěrajících z návratů, setkávání a toliko kýžené t...
Režisérka Claire Denisová se svěřila, že impuls k natočení filmu Parchanti spí dobře jí poskytlo Kurosawovo klasické drama Zlý chlap spí dobře. Zvolila název Les salauds (neboli Parchanti), odkazujíc tak k japonskému mistru, jehož dílo bylo ve Franc...