Piš pravdu, nic než pravdu!

Piš pravdu, nic než pravdu!

altNení lepší pocit pro čtenáře, než když si po dočtení poslední věty nějaké knihy může vnitřně oddechnout se slovy „Ty vogo, to je síla!“  Přesně tohle se mi stalo po zaklapnutí Paranoidní pijavice od Jany Jiráskové.  

 

 

 

V sedmatřiceti nedlouhých povídkách se odvíjejí (mini)příběhy žen a mužů, kteří se potkávají, míjejí, přitahují, odpuzují… Různí ztroskotanci spolu občas skončí v živočišném objetí  a v erotických extázích odplouvají mimo čas a prostor.  Touhy se střídají s pochybami a marností. Obyčejné příběhy a „běžné“ problémy, chtělo by se říct, kdyby… Kdyby v nich nebylo něco tak neobyčejného, jako je pravdivost, se kterou autorka svou odžitost předkládá. Například v povídce Citový vydírání  (s. 31)  můžete číst: „Uvědomila jsem si, jak celej život jen hladovím. Hladovím po lásce. Ale proč? Proč bych měla? Proč je celej život jenom podivná cesta pro kus pohlazení a něhy. A nebo není?“

Jana Jirásková (ročník 1970), rodačka z Poděbrad,  je pro psaní „o životě“ nadmíru kompetentní. Jen považte: je matkou čtyř dětí, na kontě má dvě svatby, dva rozvody a celkem sedmnáctkrát se stěhovala. V posledních letech pracuje jako knihovnice v Chrudimi. Její povídkovou tvorbu zná především užší okruh lidí, kteří navštěvují literární kavárny a zúčastňují se festivalů a soutěží literátů. (Autor této recenze přiznává, že spisovatelku – tehdy Janu Chocenskou - potkal už v osmdesátých letech, kdy se pohybovala mezi polabskými literáty a svými žvočišnými básněmi válcovala otrlé alternativní rockery). Nyní se ale zdá, že by mohla zasáhnout i jiné publikum.  Pokud jezdíte pražským metrem, mohli jste si všimnout propagačních samolepek na dveřích vozů – stejně jako na obálce této knihy na nich spisovatelka potahuje kouř z cigarety a za skly brýlí skrývá své smutné oči. Ty jsou možná klíčem k částečnému pochopení autorčiny motivace literárně tvořit.

Svět Jany Jiráskové je plný chlapů. Bez nich by totiž nemohl existovat. Ale zklamán bude každý, kdo by tu hledal feministickou útočnost či přezíravost. Autorka totiž nahlíží na problém soužití optikou, která vychází z respektu k přirozené odlišnosti žen a mužů.  V povídce Aspoň (s. 39)  ventiluje neřešitelné pochybnosti:  „Co mu na to mám říct? A co mu říct můžu? Copak já rozumím tomuhle mužskýmu světu, kde se emoce řešej pěstma? Kde se asi úplně jinak měří ponížení a pocit prohry? Ale tady přece, sakra, není vítězů, ani poražených!“  

alt

Paranoidní pijavice může být někomu protivná, protože v různých variacích opakuje jeden a tentýž zádrhel. Tento koncept totiž neladí se světem dynamických bublin a nabídek, které nepřetržitě svádí k něčemu „novému a jinému“ a odvádí tak pozornost od kořenů a přirozeností. Jestliže syrové texty Jany Jiráskové nakonec svlékneme, zůstane z nich možná jen těch pár slov z povídky Chtěla bych (s. 55):  „Pořád jsme všichni na cestě, říkám si, na tý jedný jediný, od narození ke smrti. A nerozumíme si a neslyšíme se navzájem.“  

Paranoidní pijavice
Autor: Jana Jirásková
Žánr: Povídky
Rok vydání:  2012
Počet stran: 142
Vydalo: Nakladatelství pijavice
Hodnocení:  90 %
Zdroj foto (obálka): www.nakladatelstvi-pijavice.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě talentu, půvabu a kouzla osobnosti disponují schopností zaujmout ve více směrech.

Herečka Bára Lukešová v rozhovoru o svém otci a pražské výstavě jeho filmové tvorby

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923 – 1976) přinese výstava v galerii Lucerna. Očekávaná expozice nazvaná „Rudolf Lukeš – Filmové návrhy“ bude otevřena od 5. října a potrvá do 9. listopadu. O připravované výstavě je i rozhovor s dcerou tohoto filmového kumštýře, divadelní, filmovou a televizní herečkou Bárou Lukešovou.
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Rozhovor

Matouš Vinš: „Na to, abych mohl cestovat a byl naprosto šťastný, opravdu nepotřebuji peníze“

matous perexMusel to být další z božích záměrů, aby se sešli dva novodobí evangelisté Matouš a Petr a stvořili Bibli pro cestovatele. Modlitby nomádů – začátečníků byly vyslyšeny a zrodila se Travel Bible! Nachystala jsem si desatero otázek pro Matouše a...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Z archivu...

Čtěte také...

Loutkové divadlo – minulost, kterou odhalí oheň

hraWashington Poe si „užívá“ volného času na venkově, poté co jeho poslední případ nedopadl zrovna nejlépe. Je momentálně suspendovaný, a tak tráví dny opravami domu, který si koupil po svém odchodu od policie, a venčením svého psa. O nejnovějším případu vražd Upalovač...


Literatura

Plavec – předvánoční boj o život

plavec 200Český trh zažívá už delší dobu švédskou knižní invazi. Zaběhnutá jména a stálice jako je Stieg Larsson nebo Lars Kepler nemusím asi představovat. V srpnu se rozhodne, zda se i David Lagercrantz zapíše (pozitivně) do širokého povědomí čtenářů severs...

Divadlo

Vánoční festival v divadlech Rokoko a ABC

vanocni festival divadlo rokoko abcDruhý ročník originálního jednodenního divadelního festivalu se uskuteční v sobotu 8. prosince. Podtitul vánoční skutečně přinese zážitky týkající se největších svátků v roce. Divadelní hry, doprovodný program a...

Film

S filmem Tenet došel Christopher Nolan na konec jedné cesty

tenet perexLoňský rok byl v kinech ze známých důvodů dost slabý a od března se v nich hrály prakticky jen filmy komornější, pro náročnější publikum a blockbustery úplně absentovaly. Snad jedinou výjimkou bylo srpnové nasazení akčního sci-fi Tenet režijního...