Knížka Milana Valenty s ilustracemi Ivana Mračka Půďáci ze staré školy vyšla již na podzim loňského roku. Ale bylo by škoda, si jí nevšimnout. Především je krásně vybavená. Nakladatelství Práh na knížkách pro děti skutečně nešetří. Takže je nač se dívat. Na každé stránce najde malý čtenář i předčitatel nějaký obrázek, o kterém se mohou vést bohaté diskuse.
Světlík a Trámoš jsou hlavními hrdiny pohádkových příběhů. Jde o strašidýlka, která bydlí na půdě jedné staré školy. Nemají to lehké, protože děti na ně nevěří, tak se kamarádí jen s kocourem Medřichem pana školníka a vzdělanou myší Amoskou. Také pan školník je občas zahlédne a dá s nimi řeč. Každý rok oba netrpělivě čekají na prvňáčky – tam by se ještě mohl najít někdo, kdo věří na strašidla, a tak strašidla může vidět a povídat si s nimi. Tentokrát se to podařilo. Do první třídy přišla Johanka, holčička, která moc kamarádů nemá, protože má nemocné srdíčko a také špatně slyší. Ostatním dětem nestačí v běhání, takže je většinou sama. Od samoty jí pomůžou právě dvě dobračiska. Společně zažijí mnoho pěkného a vzájemně se obohacují o spoustu vědomostí. Díky Světlíkovi a Trámošovi nakonec Johanka najde kamarádku ve třídě a dokonce zachrání svou maminku, jenže tím i přestane věřit na strašidla, takže…
Hezké příběhy, půvabné ilustrace, ale… jednotlivé kapitoly jsou zdlouhavé, pro děti těžko srozumitelné (pokud je mají číst samy), předlouhá souvětí jsou někdy k neučtení pro dospěláky. Myslím si, že občasné škrtnutí perem by neuškodilo. Příběhy by získaly na tempu, snáz by se četly a v některých případech by kapitoly dostaly jasnější strukturu. Časté odbočky totiž nepřinášejí zpestření, ale jen natahují text donekonečna. A tak krásný příběh o copaté Johance, která hledá kamarády a potřebuje pomoc, protože to nemá doma lehké, se ztrácí v spoustě dalších příběhů, které jsou veselé, ale většinou nadbytečné.
Název: Půďáci ze staré školy
Autor: Milan Valenta
Ilustrátor: Ivan Mraček
Žánr: pohádkový příběh
Vydáno: 2011
Stran: 120
Vydalo nakladatelství: Práh
Hodnocení: 60 %
Zdroj foto: Práh
| < Předchozí | Další > |
|---|
Filmové horory opravdu můžu, i když už mě po těch letech jen tak něco nevyvede z klidu. Strašidelné příběhy na papíře jsem nikdy nevyhledávala, nikdy jsem nehltala Stopy hrůzy, knižní horor je pro mě oblastí neprobádanou. Po knize ...
Mám moc ráda balet. A tak se těším do Severočeského divadla v Ústí nad Labem, kde je v pátek 22.5.2015 na programu představení na motivy Labutího jezera. Má být plné komických prvků a komediálního ztv...
Blížící se vánoční čas přeje pohádkám, a pokud si vybavíme nabídku televizních stanic, vytanou nám na mysli hlavně pohádky původně filmové. Jenže daleko bohatší pohádková pokladnice patří televizi - za bezmála sedm desetiletí své e...