Empusion Tokarczukové: Dva světy, které stojí proti sobě

empusion1 Polská Nobelistka Olga Tokarczuková je tu opět s novou knihou, kterou u nás právě vydalo nakladatelství Host. Pod názvem Empusion se tentokrát ukrývá přírodně léčivý horor z počátku 20. století, který opět překvapí nečekaným rozuzlením a hledáním smyslu celého příběhu. I když některé recenze tentokrát dílko fenomenomenální autorky lehce shazují, je třeba si uvědomit, že autorka si jen hraje s čtenářem a za jejím brilantním vypravěčským stylem se skrývá několik vrstev, které je potřeba teprve objevit.

Těžko hodnotit takovou autorku, která už nejednou předvedla, co všechno dovede. Pro připomenutí se můžete podívat na tyto informace o autorce:

Olga Tokarczuková
(*1962) patří k nejpopulárnějším a nejoceňovanějším současným polským spisovatelům. Její knihy byly přeloženy do více než padesáti jazyků. Mezinárodního úspěchu dosáhla svou třetí knihou Pravěk a jiné časy (1996, česky 1999, 2007). Thriller Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých (2009, česky 2010, 2017) zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Za romány Běguni (2007, česky 2008) a Knihy Jakubovy (2014, česky 2016) Tokarczuková získala nejprestižnější polskou literární cenu Nike, za Běguny pak rovněž dostala Mezinárodní Man Bookerovu cenu a je také laureátkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018.

Kniha Empusion začíná velmi poklidně. Září roku 1913, lázně Görbersdorf. Právě do této horské ozdravovny přijíždí Mieczysław Wojnicz, student ze Lvova, v naději, že novátorské metody a křišťálově čistý vzduch zastaví průběh jeho nemoci, nebo ji dokonce úplně vyléčí. Avšak diagnóza nedává prostor iluzím — jeho plíce napadly smrtící Kochovy bacily. Tuberkulóza.

V penzionu pro pány, kde je ubytován, se postupně seznamuje s ostatními pacienty. Nemocní muži z Vídně, Královce, Breslau a Berlína neúnavně diskutují nad skleničkou Schwärmerei o nejdůležitějších světových problémech. Stojí Evropa na prahu války? Monarchie, nebo demokracie? Existují démoni? Lze poznat, zda text napsal muž, nebo žena?

Ovšem nejen tyto otázky zaměstnávají mysl obyvatel penzionu. K Wojniczovi se dostávají děsivá vyprávění o událostech, které se odehrály v horách v okolí sanatoria. A ačkoliv je zaneprázdněn skrýváním pravdy o sobě samém, tyto záhadné a hrůzné příběhy ho čím dál víc fascinují. Netuší však, že už si jej temné síly vzaly na mušku.

Tolik k anotaci. Je důležité zmínit, že autorka zde představuje svět mužů. A to svět slabých mužů, kteří si pouze hrají na silné. Někdy ji podezírám z toho, že muže vlastně ve skrytu duše nenávidí a na nějakých hlubokých podvědomých rovinách se jim ve svých dílech mstí. Tito muži se hrdě chvástají svým mužským světem, v němž jsou ženy považovány pouze za prostředek uspokojení a plození dětí, jinak jsou k ničemu. V knize najdete hodně misogynních názorů na ženy v duchu největších světových myslitelů, ihned jsem poznala názory Arthura Schopenhauera, které vyjádřil ve svém spisku O ženách, který jsem četla, ostatně autorka sama v závěru knihy uvádí celý výčet filozofů, učenců a spisovatelů, jejichž názory na ženy parafrázovala. Děj v knize nepotřebuje utíkat jako splašené stádo koní, ale plyne poklidně okořeněn debatami mužů řešících nejrůznější filozofické, celospolečenské i osobnější otázky. Dokonalé vyprávění představující jednotlivé osobnosti a již zmiňovaný mužský svět vytrhne z poklidu temná energie okolních lesů. Hned na začátku odpadá ženská postava páchající sebevraždu, údajně v důsledku týrání vlastním manželem. Je to vlastně smrt, která nikoho nevzruší. Vzrušení a děs nastává až pak a zůstávají zde jiné ženské postavy, včetně utýraných čarodějnic, které démonicky stojí v pozadí. Do příběhu tak vstupuje magie. Více neprozradím, knihu, která bývá přirovnávána k Mannově Kouzelnému vrchu, si musíte přečíst.

Jak hodnotit knihu? Autorka po vrstvách odkrývá šokující hlubiny, které lze chápat hned v několika rovinách. Vnímám dualitu, střet dvou světů a sil, které stojí proti sobě, ač by stát neměly, protože se potřebují. Ale tohle je ten svět, ve kterém od nepaměti žijeme. Svět, ve kterém pro slabost není místo a přežije ten silnější. Silou ale nemusí být vždy fyzická (mužská) síla, ale i ta duševní moc. Magie. Kniha také ukazuje, že věci nebývají takové, jakými se zdají být. Navíc si myslím, že každý si z toho odnese něco jiného a něco svého. Kniha už když jsem ji vzala do ruky na mě působila dojmem: pozor, je to plíživá hrozba, kterou spousta z nás nevidí. Kniha mi evokuje síly kolektivního nevědomí, zákony karmy, pudové procesy, podsvětí a archetyp Lilith, která se mstí mužům.

empusion