Soubor třinácti povídek Šaty z igelitu, jejichž společným leitmotivem je lidská osamělost a stesk v nejrůznějších variacích, je debutem studenta a žurnalisty Vratislava Maňáka. Píše o událostech zdánlivě všedních, které by často měly být doprovázeny pocity štěstí a radosti (žena dostane květiny, osmiletý kluk slaví narozeniny, svatební den apod.), opak je však pravdou. V okamžiku, kdy čtenář vytuší nevyřčené, tuhne úsměv na rtech. Zdařilá je i grafická úprava knihy Martina T. Peciny.
Ve vyprávění Maňák suverénně střídá ich-formu s er-formou stejně jako typologii svých hrdinů: školák, který sbírá knoflíky, působí v jeho podání stejně přesvědčivě, jako promiskuitní švadlenka a její špendlíkové fígle nebo podivínský Maršál v košili ze staré tapety. Autor nezapře bohatou slovní zásobu ani cit pro jazyk, symboliku a přirovnání.
Název dostala kniha podle druhé povídky v pořadí, v níž Maňák popisuje svatební den nevěsty. Šaty z igelitu – něco, co je, ale jako by nebylo. Jak se z mladé dívky stane vdaná paní? Kdy se v muži láme touha v jistotu? Kdy se požitek mění v hnus? Maňákova malá povídková bilance partnerských vztahů nevyznívá příliš optimisticky, ostatně stejně jako všechny z jeho dalších příběhů.
Mezi nejzdařilejší patří lehce absurdní povídka Mámení prvního valčíku ve stylu Čekání na Godota. Odehrává se v Zeleném pokoji, v němž sedí dvě ženy v bílém, pijí zelený čaj a netrpělivě očekávají pana Konvičku („Kdo ti řekl, že odešel? On pouze nepřišel.“). Odzbrojující a originální je také Král květovaných povlaků o podivínském starci, který sní v křesle ze zámku ve Versailles zahrabán v pestrobarevných peřinách o časech, kdy kraloval svému podniku. Za pozornost stojí i snová Alice o dívce se žlutými copy a chlapci z černého kamene, Panství odložených rukavic o čerstvém vdovci, který zjišťuje, že jeho nemocná žena měla tajemství – skříň plnou rukavic a v ní několik párů voskových rukou, nebo surová a krvavá povídka Řezbář o jednom maturitním večírku, který končí otázkou, jaký tvar má láska. Poslední příběh Hic sunt leones vás na chvíli zavede do jednoho antikvariátu a dá se chápat i jako autorova pocta čtenářům a jejich nekonečné představivosti.
Zda vám Šaty z igelitu padnou, můžete vyzkoušet tady: http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/ceska-beletrie/item-669
Vratislav Maňák (1988) pochází ze Stříbra na západě Čech. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, nyní zde pokračuje oborem Mediální studia. Pracuje v České televizi. Povídky publikoval v časopisech Host, Plž nebo Tvar. Sbírka Šaty z igelitu je jeho knižní prvotinou. Za povšimnutí stojí i blog autora http://jinesvety.blogspot.com/.
Šaty z igelitu
Autor: Vratislav Maňák
Žánr: povídky
Vydáno: 2011
Stran: 158
Vydalo nakladatelství: Host Brno
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Host Brno, studenta.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
S nevšední hudební autorkou a interpretkou Viki jsem se seznámila přímo prozaicky na křtu mé knihy. Odborníci o ní hovoří v superlativech a říkají, že patří k jedněm z největších talentů na naší muzikantské scéně. A j...
Blíží se léto. Děti budou mít prázdniny, spoustu volného času a tak si myslím, že by měly občas otevřít knihu – ne zrovna s učivem, ale s nějakým příběhem. I tak si zopakují mnohé, co se dosu...
V září a říjnu můžete zavítat do divadla Archa na dokumentárně divadelní inscenaci Vadí–nevadí.cz od autorů Jany Svobodové a Philippa Schenkera. Ti spolu s hudebníkem Janem Burianem a videoartistou Jaroslavem Hrdličkou postavili na náměstí...
Pro všechny milovníky krátkých filmů, poskytujících rychlou katarzi příběhů, je tady možnost podívat se na ty nejlepší snímky za uplynulé roky, které bodovaly na Českém lvu. Platforma dafil...