Mladá básnířka Anna Gažiová (*1999) ukazuje ve svém debutu vlastně dost zralou poezii. Už jen to je dobrý důvod věnovat sbírce básní Jak vrabec na šlahounu svlačce pozornost. Autorka dělí knihu do tří oddílů označených místně a časově: „Jih, 2016-2018,“ „Glasgow, 2018-2019“ a „Předpraží a Praha, 2020-2022“. Jde-li o časová určení, octne se čtenář nejčastěji v letních měsících. Jde-li o místa, Gažiová ráda věnuje pozornost (jak už napoví název sbírky) flóře a fauně – z té zejména ptactvu: „bez výhrad jaro / peří kačen už zase měňavé / a strak“ (s. 27, báseň „Toho kterého teď čtu“) Básně Gažiové můžeme nazývat přírodní lyrikou.
A jak již bylo řečeno: lyrikou zralou. Pravda, v prvním oddíle texty mohou zapůsobit, jako by si autorka chtěla svoji zralost dokazovat (lze si snadno spočítat, kolik jí v té době bylo let): najdeme tu báseň uvedenou citátem z Kantovy Kritiky čistého rozumu, dále báseň prokazující znalost slov ze staré řečtiny a původu tragédie či báseň odvolávající se k Apollinairově poetice a jeho slavnému Pásmu. Jako by se autorka chtěla pro jistotu přidržovat velkých jmen.
Další básně už nicméně prozrazují, že Gažiová ví, co je pro ni v poezii podstatné. Především chápe, že pro pořádnou poezii není dost jen nahodit na papír několik dojmů, zrýmovat pár slov nebo najít slovní hříčku, nýbrž že báseň je třeba odpracovat. A jestli je práce na básni jen druhem hry, nic to na věci nemění. „Vyhrát si“ s básní, to znamená zapojit obraznost, představivost, umět věci dobře naznačit a správně je nedoříct. Gažiová se neschovává za nějaký falešný minimalismus ani se nevymlouvá na civilnost – vymýšlí metafory, přirovnání a obrazy. Píše poezii.
Prokáže se u ní pak, že dobrou poezii nedělá její téma. Gažiová si vystačí s náměty celkem prostými: přestěhování (báseň „Glasgow“), popis obličeje (nepojmenovaná báseň na s. 34), pohled z vlaku (báseň „Odpověď“) atp. Že toto Gažiová svede již ve svém debutu, je velkým příslibem pro její další tvorbu.
Ukázka č. 1: Pranostika
až přijde stý deštivý den
havran ti za letu
vytáhne zobákem
vlásničku z účesu
nizoučko jako nikdy
rozpřáhneš paže
a do výkřiku
prodere se
nebe
Ukázka č. 2: nepojmenovaná báseň, s. 35
strakatí kopce
přilétáme
jen na půlcestu za tebou
a podzim
který světlo láme přes drobné kapky
není hrou
je závoj světa
hrozně blízko
můžem ho rukou pohladit
mezi prsty ho
jemně stisknout
skrz déšť se usmát
a pak jít
Název: Jak vrabec na šlahounu svlačce
Autorka: Anna Gažiová
Nakladatelství: Dobrý důvod
Rok vydání: 2023
Počet stran: 48
Hodnocení: 85%
https://www.kosmas.cz/knihy/516473/jak-vrabec-na-slahounu-svlacce/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Elly, vlastním jménem Eliška Tunková je novým objevem české popové scény. Momentálně ji čekají zkoušky na konzervatoři a před pár dní jí vyšla anglicky zpívaná píseň Flower. Zjistěte o písni i Elišce více díky našemu rozhovoru.
Nakladatelství Host vydalo další půvabnou knihu, určenou dětem – Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa. Tento udatný a sympatický obří viking žije v kouzelném lese s kouzelným názvem Šeptající les. A nebydlí zde sám ...
Nakladatelství Grada se rozhodlo vydat (prozatím) část obrazových biografií významných umělců z autorské dílny Catherine Ingram a Andrew Rae. Na pultech knihkupectví se můžete potkat se Salvadorem Dalím a dnes se zblízka podíváme na Andyho Warhola.
Prvním divadlem v metropoli, které už koncem května otevře dveře divákům, je pražské Švandovo divadlo: a publikum přivítá hned premiérou. Hru Ať vejde ten pravý nastudovanou podle světoznámé předlohy uvedou u Švandů v české...
Mars útočí (1996) vznikl na sklonku „milénia“ a díky svému černému humoru se stal velmi populárním filmem. Jack Nicolson ve své hlavní roli předvádí, jaké může mít takový prezident s nájezdem mnohem vyspělejších...