Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě

Kniha, která ukazuje, že svoboda projevu byla vždy účinná v boji proti útlaku. "Cenzura vždy vedla k tyranii; brání lidem, aby se ozvali, když jsou okrádáni o své svobody." "Boj o svobodný projev nikdy nekončí. Nedá se vyhrát ani prohrát."

Kniha Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě je plná "příkladů zemí, vůdců a kultur, jež se mylně domnívali, že svoboda projevu musí ustoupit jiným prioritám". "Zkoušeli si bez svobody projevu zachovat svobodnou zemi a spravedlivou společnost - a neuspěli", píše autor Jacob Mchangama (1978), dánský právník, který se věnuje lidským právům, specializuje se na svobodu projevu, přednášel na řadě významných univerzit a světových kongresů.

V knize, kterou v roce 2022 vydal Institute H21 popisuje věčný boj mezi svobodou projevu a cenzurou. Provádí nás dějinami svobody i nesvobody projevu od zlatého věku demokracie, kam řadí Periklovy Athény. A už tady narazíme na první limity svobodného projevu. I když Athéňané směli kritizovat vlastní politický systém, Sokrates, odsouzený za to, že "odmítl uznávat státem uznané bohy a kazil mládež" zůstává jedním z nejznámějších "kacířů" historie, který za svá slova a názory zaplatil životem. Nosnou myšlenkou celého díla je: Nedejme si vzít "Agoru", proslulé athénské tržiště, na kterém se svobodně filozofovalo, tedy prostor pro svobodu projevu.

Historie a současnost

Kniha je analýzou dějin z pohledu svobody projevu i její odvrácené strany, cenzury. Zahrnuje všechny významné milníky: starověk, středověk, knihtisk a reformaci, náboženskou toleranci i netoleranci, osvícenství, demokratické revoluce 18. století. Podrobně se věnuje totalitním režimům i obdobím svobody 19. a 20. století až po první dvě desetiletí nového tisíciletí a nové technologie šíření projevu, internet a sociální sítě. V tomto rozsahu se problematice svobody projevu ještě žádné dílo nevěnovalo. Jsou sociální sítě naší agorou nebo na nich už hledáme nového Sokrata? Kolik Pilátů Pontských se najde v každé společnosti? Jak svobodu projevu ovlivňují současné trendy politické korektnosti, woke, LGBT+, BLM, nenávistné projevy, rozmach islámu a hrozby fatvou, boj proti tzv. dezinformacím?

Nejen křesťané a francouzská revoluce nám ukazují, jak se z pronásledovaných stávají pronásledovatelé. Elity se bojí nebezpečných myšlenek, které by mohly ohrozit zavedené společenské zvyklosti a politický řád. Na příkladu vládců, kterým došlo, že "svoboda projevu je to jediné, co jim překáží v převzetí moci", autor dokazuje, že "cenzura vždy znamená konec svobodné společnosti, nikoli její začátek". "Nemůžete někoho umlčet a dělat, že mlčení je ve skutečnosti tolerance. Pravá tolerance totiž vyžaduje porozumění. A porozumění přijde po vyslechnutí. Jenže nejdříve musíme mít co vyslechnout. Tedy projev."

Autor správně rozlišuje samotnou svobodu slova, právo něco říkat v úzkém okruhu přátel, od svobody projevu resp. možnosti šířit projev veřejně. Za nejvyšší formu svobody projevu pak považuje beztrestnost pro lidi, kteří názory šíří. Ano, stále platí, že svoboda projevu je tehdy, pokud je garantována i svoboda po projevu.

Jacob Mchangama v knize cituje řadu významných myslitelů:

"Žádná kniha nemůže způsobit škodu. Nelíbí se vám nějaká kniha? Vyvraťte její názory. Unavuje vás? Nečtěte ji." [Voltaire]
"Lidé mají stejné právo sdělovat své myšlenky jako si je myslet." [Matthew Tindal]
"Bez svobody myšlení nemůže existovat moudrost a bez svobody slova nemůže existovat veřejná svoboda. Svoboda slova je postrachem zrádců a utlačovatelů a obranou proti nim."[Thomas Gordon]

Ti, jejichž autorita je zranitelná, se vždy staví proti každému pokroku, od knihtisku až po internet. "Říkat pravdu mocným bylo většinou nanejvýš nerozumné a často nebezpečné." Přesto historie mnohokrát prokázala, že kacíři mají pravdu.

Hodnocení

Kniha není suchopárná jako učebnice, protože vše je popsané na příkladech, historických příbězích a osudech filozofů, spisovatelů, vládců, jmen slavných, notoricky známých, ale i dávno zapomenutých, které autor podává živě a čtivě. Zároveň je vše podložené zdroji, poznámky a odkazy zabírají přes sto stran, jde tedy o skutečně odbornou, objektivní, vědeckou práci. Kniha byla napsána s podporou nadace Foundation for Individual Rights in Education, FIRE (od roku 2022 přejmenované na Foundation for Individual Rights and Expression), která se věnuje obraně svobody projevu.

Kdyby si autor odpustil svých několik, naštěstí velmi ojedinělých, hodnotících "pošťouchnutí" současných politiků a aktivistů (Trump, Orbán, Tommy Robinson, Alex Jones), na které se zatím nemůžeme dívat z historického nadhledu, nebylo by knize co vytknout. Ale i s touto malou výhradou si kniha zaslouží hodnocení 95 %. Protože jak píše P. J. O'Rourke, politický satirik a novinář, je to "nejlepší historie svobody projevu, jaká kdy byla sepsána, a nejlepší obhajoba svobody projevu vůbec".

A pokud si z knihy vezmeme my i naši politici ponaučení, splní svůj účel.

Citace jsou z knihy:
MCHANGAMA, Jacob. Svoboda projevu: od Sokrata po sociální sítě. Přeložila Andrea PRINZOVÁ. Praha: Institute H21, 2022. Na ramenou obrů. ISBN 978-80-907820-2-0.

svoboda projevu obalka

Svoboda projevu: Od Sokrata po sociální sítě (Free Speech: A History from Socrates to Social Media)
Autor: Jacob Mchangama
Překlad: Andrea Prinzová
Ilustrace: Jan Urbanec
Žánr: Historie, politika
Nakladatelství: Institute H21
Rok vydání: 2022
Počet stran: 584
Zdroj foto: databáze knih