Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V krátké době vychází v nakladatelství RIVA druhá kniha, která se věnuje otázce konzervatismu a liberalismu a jejich dopadu na současnou západní společnost. Soubor esejů renomovaných světových myslitelů Cesta národního konzervatismu je filozoficko-politickým pohledem na dva základní směry uspořádání moderních společností a států.

V úvodní třetině knihy se editor a překladatel esejů Robert Kabát zamýšlí nad otázkami, proč liberalismus není konzervativní a proč třicet let po konci komunistické totality "upadá Západ politicky do totality nové, prosazující zájmy nadnárodních liberálních elit". Kde se stala chyba, že se rozplynul sen o svobodě, rovnosti a demokracii, spojovaný s americkým liberalismem? A "jakou cestou se má vydat národ, jehož civilizace páchá sebevraždu"? Robert Kabát hledá odpověď na otázku, "co jsou skutečné konzervativní hodnoty Západu, které obsahují životní zkušenost a nadčasovou moudrost předchozích pokolení, a které je proto třeba zachovat". Sám odpovídá podrobnou analýzou obou směrů a jejich srovnáním.

Vychází z liberální teorie Johna Locka a ukazuje, jak liberalismus dospěl do své současné "imperialistické fáze, globalismu", k "prolnutí s kulturním marxismem", k prosazování politických cílů a "ke kontrole společnosti pomocí sítě neziskových organizací". "Globalismus neboli imperialistický liberalismus je ideologií usilující o světovou nadvládu západních globálních elit motivovaných především touhou po moci a zajištění podmínek pro nekonečný růst svého finančního kapitálu." Jde o svět bez národů, bez suverénních národních států, bez národní kultury a bez hranic. Zato "s globální nadvládou nadnárodních organizací, velkých korporací a politických neziskových organizací", přičemž poslední jmenované autor označuje za "inkviziční nástroj" působící napříč společností.

Autoři zastoupení v knize vidí jako jedinou možnost, jak "zabránit destrukci a liberální totalitě", návrat na cestu národního konzervatismu, návrat k několika základním, historií prověřeným hodnotám. Mezi ně počítají národ, vlast, rodinu, sdílenou historii a kulturu, biblické a křesťanské hodnoty a zásady.

Autoři esejů

Yoram Hazony, u nás známý díly Chvála nacionalismu [LEDA, 2021] a Konzervatismus: Znovuobjevení [RIVA, 2022], je považován za vůdčí osobnost v teorii národního konzervatismu. V eseji Konzervativní demokracie uvádí zásady konzervativní tradice: historický empirismus, tj. vycházení z dějinné zkušenosti; národní stát, jehož základem je rodina; společná kultura a náboženství nezbytné pro spravedlnost a veřejnou morálku, ale současně "širokou toleranci náboženských a společenských názorů, které neohrožují celistvost a blaho národa jako celku"; omezenou výkonnou moc panovníka a individuální svobody. Protože "schopnost národa hledat pravdu a provádět zdravou politiku závisí na svobodě slova a veřejné rozpravy".

Patrick J. Deneen, profesor politologie a kritik západního liberalismu, dochází k závěrům, že "liberalismus navzdory svým veřejným příslibům o posilování osobní svobody a omezování vlivu státu, vede k pravému opaku". "Pro prosazení svých utopických vizí využívá státní moci a regulace a postupně sahá ke stále více totalitním praktikám." V knize je zastoupen dvěma esej: Neudržitelný liberalismus a Tragédie liberalismu.

Ryszard Legutko, profesor filozofie a významný polský konzervativní politik se zde představuje úvahou Proč nejsem liberál.Současný liberalismus vidí jako"posun od teorie k ideologii", jako "politické učení, nadteorii, která se vnucuje moderní společnosti jako něco povinného a mimo diskusi". Liberální monokultura je "bezmyšlenkovitá společnost" potírající "myšlenkové ideozločiny" v duchu Orwella. Podle autora současný liberalismus překonal komunismus v nacházení těchto ideozločinů, uvádí např. sexismus, rasismus, islamofobii, binarismus, misogynii, homofobii, eurocentrismus a ageismus, a v odhodlání najít nepřátele a zničit je.

Viktor Orbán se ve své stati Společně znovu uspějeme věnuje zásadám národního konzervatismu a praktickým krokům jak zachovat a posilovat Maďarsko jako národní a křesťanský stát i pro příští generace. Za největší hrozbu považuje "sorosovskou síť organizací tzv. otevřené společnosti", jejichž cílem je "pomocí masové migrace a pokrokářského aktivismu oslabit schopnost západních národů udržet si svoji kulturní a politickou svébytnost a podřídit je vládě globalistických elit".

Russell Ronald Reno, profesor teologie a etiky a šéfredaktor národně-konzervativního časopisu First Things zastoupený eseji Co liberalismus postrádá a Návrat silných bohů konstatuje, že "snaha globálních elit o vytvoření tzv. otevřené společnosti bez pevných společných hodnot a bez vazby jedince na rodinu či národ, vede k úpadku důvěry, soudržnosti a vzájemné podpory ve společnosti". Snaha milovat abstraktní lidstvo a přitom nemilovat svůj konkrétní národ je podle něj perverzní.

Ofir Haivry je politický filozof a historik, viceprezident Herzlova institutu v Jeruzalémě. V této knize je s Hazonym spoluautorem článku o podstatě konzervatismu v angloamerické tradici. Liberalismus podle Haivryho "ničí základní hodnoty a instituce, na nichž byl život v západní civilizaci založen, jako je národní rámec, rodina, židovsko-křesťanská kulturní tradice nebo úcta k rodičům a starším".

Do souvislosti v českém kontextu uvádí myšlenky zde uvedených autorů spolueditor publikace, Petr Žantovský v závěru knihy. Odkazuje na více než sto let staré texty T. G. Masaryka, jeho "humanitní ideál český" a jeho boj za právo malých národů na sebeurčení a vlastní státnost. Masarykovu prozíravost dokumentuje jeho varováním před pangermanismem, které "zní našim uším až nepříjemně povědomě", protože "čím jiným je dnes berlínsko-bruselská byrokracie EU"?

Kniha je velmi čtivá, jasně pochopitelná i pro čtenáře, kteří nejsou filozofy či politology z povolání. Její velkou předností je, že historické odkazy uvádí do současného kontextu, ve kterém žijeme. Hodnocení 99 % a nikoli sto dávám proto, že by si takto významný soubor esejů zasloužil pečlivější redakční úpravu, ať už někdy v rámci slovosledu (Orbánova esej) nebo gramatiky (viz str. 127). Ale to nesnižuje hodnotu myšlenek zastoupených autorů.

Jde o mimořádnou, myšlenkově bohatou publikaci, která na základě historické analýzy dává do souvislosti názory na společenské uspořádání států, a ukazuje, jak se mohou ideje svobody, liberalismu, v čase proměnit až ve svůj protiklad. Konzervativní hodnoty prověřené staletími přetrvávají.

Název:. Cesta národního konzervatismu
Autor: Editoři a spoluautoři: Robert Kabát, Petr Žantovský
Eseje: Yoram Hazony, Patrick J. Deneen, Ryszard Legutko, Viktor Orbán, R. R. Reno, Ofir Haivry
Překlad: Robert Kabát
Recenzent: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.
Žánr: Politická filozofie
Nakladatelství: Nakladatelství RIVA, s.r.o.
Rok vydání: 2022
Počet stran: 216
Hodnocení: 99 %                                     
Zdroj foto: www.nakladatelstvi-riva.cz/cesta-narodniho-konzervatismu/
Odkaz na web: www.nakladatelstvi-riva.cz/cesta-narodniho-konzervatismu/

Všechny citace jsou z knihy: Yoram HAZONY, Patrick J. DENEEN, Viktor ORBÁN, Ryszard LEGUTKO, Russell R. RENO a Ofir HAIVRY; Robert KABÁT, Petr Žantovský, eds. Cesta národního konzervatismu. V Brně: Riva, 2022. ISBN 978-80-908322-3-7.