Pokud nějakou tuzemskou knihu nemůžete v běžné síti knihkupectví sehnat (protože velkodistributor Kosmas ji nenabízí), objednejte si ji raději u vydavatele. I poštovné, které zaplatíte, je pořád levnější než přirážka, kterou si účtuje např. pražské "univerzitní" knihkupectví Karolinum, pokud je požádáte o sehnání. To navýšilo původní cenu, a to bez jakéhokoli předchozího upozornění, o rovnou polovinu - například za publikaci Marka Hlavici Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961-1991) si účtuje 520 Kč, ačkoli Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) na svém webu uvádí 353 Kč. A cena knížky Teória adaptácie od téhož nakladatele vyskočila na 340 Kč - oproti původní částce 218 Kč. Takový přístup nelze označit jinak než jako okrádání zákazníků.
Věnujme se však nyní publikacím, které nějak mapují televizní produkci. Na rozdíl od filmové oblasti, kterou pokrývá prozatím šest svazků shrnujících hranou tvorbu (a jeden mapující začátky animace), ucelená sada ročenek i řada hodnotících publikací, informace o dění v tuzemské televizi abychom složitě dohledávali. Kdysi vyšly dnes již sotva dostupné seznamy hraných pořadů (1953-1967, 1969), další katalog zachycuje až druhou půli 80. let. Pak lze ještě zmínit sadu televizních ročenek, avšak ty záhy přestaly zveřejňovat seznamy odvysílaných děl.
V posledních letech nabídla Česká televize plkavě napsaný, obsahově děravý a hlavně v koncepci naprosto neujasněný lexikon Seriály od A do Z (na tomto webu o něm vyšla recenze). Jinak nanejvýš vycházejí přepisy oblíbených televizních cyklů, případně výroční "lidově" zacílené knížky, poskládané hlavně ze vzpomínek pamětníků a průhledů do provozní praxe (Padesát let televizního studia Ostrava, Padesát let televizního studia Brno). Na nějaký souhrnný počin, který by podrobně zmapoval - aspoň v hraných titulech, když ne v dokumentech - programový odkaz Československé i České televize asi budeme čekat do nekonečna. Nezdá se, že by jmenovaná instituce o něčem takovém vůbec zauvažovala.
Za takových okolností musíme být vděčni brněnské JAMU, že aspoň ona se tohoto úkolu ujala. Několik dílčích příspěvků už vydala (Od knížky k televiznímu filmu, Český a slovenský televizní film šedesátých let). Nyní k nim přistupuje Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961-1991). Její autor Marek Hlavica pečlivě probral snad veškeré dostupné doklady, jaké k televizním pořadům existují. Seznámil se se scénáři, s písemnými dokumenty zachovanými ve Spisovém archivu ČT i jinde a především zhlédnul veškeré dochované pořady, takže v podstatě každý mohl více či méně podrobně okomentovat, případně se věnovat i okolnostem vzniku či průběhu natáčení.
Svou práci rozčlenil do tří oddílů: v prvním sleduje období 60. let, v druhém éru normalizace a ve třetím krátké období od pádu komunistického režimu k rozpadu společného státu. V každém z těchto oddílů se přitom snaží vyhledávat sjednocující "hnízda" třeba v podobě společného tematického zacílení, zkoumá dobovou podmíněnost jednotlivých děl. Přináší profily scenáristů či režisérů, pokud dlouhodoběji pracovali v Brně.
Tak se seznámíme s tvorbou scenáristů Romana Ráže a Jiřího Blažka, z režisérů například Vladimíra Drhy. Právě ten se zasloužil o umělecký vzestup nejen brněnského studia několika snímky, ve své době ne zcela doceněnými, v nichž přesně diagnostikoval symptomy dobových duchovních poměrů (Chladna zrána - na snímku, Radostná událost, Kozel a Zahradníček). Při popisu, analýze i hodnocení jednotlivých děl, zvláště pak těch podnes inspirativních, Hlavica prozrazuje svou odbornou vybavenost.
Stovky zkoumaných pořadů člení i podle jejich druhu a původu. Takže se věnuje přenosům a záznamům divadelních představení, specifické složce televizní tvorby, která sice uchová vnější podobu dané inscenace, avšak sotva může prostředkovat, jak ji tehdejší diváci vnímali a prožívali, co v ní odečítali. Často naopak vzbuzuje trpné pousmání nad dnes nekomunikujícím tvarem. Přidává též obhlídku dalších přidružených okruhů, někdy zbytečně opomíjených (redakce zábavních a hudebních pořadů, vysílání pro děti a mládež) - i tam totiž vznikaly leckdy zajímavé pořady.
Za mimořádně cenný považuji vyčerpávající soupis veškeré dramatické tvorby brněnského studia, byť ne vždy uvádí i datum premiérového vysílání. Ke každému pořadu ovšem připojuje poznámku o délce, případně o technickém stavu - a případně o tom, že jeho záznam se vůbec nedochoval. Víme, že pořady v počátcích televize vysílané takříkajíc v přímém přenosu se zachovat ani nemohly, protože nebyly nijak zaznamenávány, avšak leckdy neexistují ani pořady (či jejich části) natáčené ještě v průběhu 80. let, zejména se jedná o přenosy divadelních představení.
Takže nezbývá, než abych zakončil větou přací: kéž by někdo navázal na tento průkopnický spis! Jsem v pokušení vyzvat Marka Hlavicu, aby zpracoval i zbývající televizní kapitoly, pražskou i ostravskou, aby své pojednání dotáhl do současnosti. Vzhledem k tomu, se že narodil v roce 1972, zbývají mu zhruba tři desetiletí do důchodového věku. Strávil by je zajisté smysluplně, ba pomníkovitě…
Marek Hlavica: Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961-1991)
Janáčkova akademie múzických umění, Brno 2012, 484 stran.
Cena: JAMU 353 Kč, Karolinum 520 Kč
Hodnocení: 100 %
Foto: JAMU, Česká televize
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zpívá široký repertoár po celém světě, a to v jedenácti jazycích. A hudba a zpěv jsou pro ni vším. Přes dvacet let je uměleckou ředitelkou mezinárodního hudebního festivalu Tóny nad městy. A za svoji dlouholetou ...
Všechny fanoušky Harryho Pottera jistě potěší dlouho očekávané ilustrované vydání čtvrtého dílu. Těšit se můžete na legendární příběh o mladém čaroději doplněný neotřelými kresbami Jima Kaye.
Je mu pětapadesát, pochází z Prahy a maluje obrazy. Řeč je o Davidu Cajthamlovi, jehož grafickou tvorbu si až do 30. listopadu můžete prohlédnout v mělnické galerii Ve Věži. Expozice nazvaná Co je po konci? Vás zaručeně překvap...
První novinkou sezóny ve Švandově divadle na Smíchově jsou Pravidla Nirvány, jejichž premiéra bude 8. listopadu ve Velkém sále. Hru inspirovanou osudem Kurta Cobaina z kapely Nirvana i dalších muzikantů hudebního žánru grunge napsal ...
Kdyby nebylo koprodukcí (nyní zejména česko-slovenských nebo slovensko-českých), mnoho filmů by nejspíš vůbec nevzniklo. Takové Nabarvené ptáče/Pomaĺované vtáča, nedávný favorit Českých lvů, se navíc poohlédlo až na Ukrajinu. Myšlenka ...
