Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Amáliina nehybnost od Kateřiny Rudčekové získala loni Literární cenu týdeníku Reflex za druhý nejúspěšnější rukopis Literární ceny Knižního klubu. Odměnou jí tak bylo vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub a také předplatné týdeníku Reflex.

Anotace slibuje „sedm let v životě ženy – redaktorky časopisu, poučené všemi druhy umění i myšlenkových konceptů, ženy, která pomalu prošvihává svou biologickou roli matky a řešení hledá v psychoterapii, miluje hory a Japonsko, a její pozorovatelský talent cílí na zpočátku zásadní, pak trapný a nakonec komický seznam mužů, z nichž ten nejdůležitější je – mrtvý.“ Očekávala jsem tedy poměrně nenáročné čtení ukazující práci redaktorky. O té však nebyla téměř žádná zmínka a když, tak jen v podobě toho, že se protagonistce do práce nechce.

Musím říct, že jsem se na knihu těšila, byla na ní zvědavá a říkala si, že tak útlý titul přečtu velmi rychle. Opak byl však pravdou a já se textem dlouho prokousávala a nedokázala se na něj naladit. Nepomohly ani krátké kapitoly nebo hudební zmínky. K hrdince jsem si nevytvořila sympatie, přišla mi otravná a mnohdy jsem ji nechápala. Někdo se v Amálii možná najde a bude mu svou výpovědí blízká, ale my dvě jsme se jednoduše nesetkaly.

„Amálie zešílela z nešťastné lásky. Amálie je Viktorka na splavu. Amálie si zpívá… milovala jsem se se šestnácti rorýsy najednou! Byla jsem golfovým míčkem, co prosvištěl kovovou spirálou oranžového šneka… Byla jsem šumicím pivem proteklým vaším hrdlem, co vás nakrátko rozveselilo a pak uvrhlo do otupělosti. Byla jsem rybičkou, co posměšně kroužila kolem vašeho splávku, zatímco vy jste celé dny proseděli na břehu na zpuchřelé skládací stoličce… Byla jsem krutou stínohrou včerejší noci… v níž miniaturní pavouk za mléčným sklem zábradlí obcházel své kořisti obalené do pevných smotků a se zabijáckou chladnokrevností v pravidelných intervalech kontroloval, jestli už jeho šťávy dostatečně natrávily jejich vnitřnosti… Byla jsem natrávenou obětí v dobře utaženém zámotku. (str. 52)

Když už jsem si myslela, že jsem si zvykla na styl psaní a byla zvědavá, jak kniha skončí, přišla vymyšlená kapitola z Japonská, která mi připadala úplně mimo. Také mi dost vadila spousta gramatických i typografických chyb a od oceněné knihy (a autorky) jsem zkrátka čekala mnohem více.

Kateřina Rudčenková (*1976) je česká básnířka, prozaička a dramatička. Absolvovala Konzervatoř Jaroslava Ježka a Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V roce 2003 obdržela německou básnickou Cenu Huberta Burdy. Za divadelní hru Niekur získala druhou cenu v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka. V roce 2014 obdržela za básnickou sbírku Chůze po dunách Magnesii Literu za poezii. Za novelu Amáliina nehybnost získala Literární cenu týdeníku Reflex za rok 2021.

Amáliina nehybnost
Autor: Kateřina Rudčenková
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Knižní klub (Euromedia Group)
Rok vydání: 2021
Počet stran: 160
Hodnocení: 60 %

https://www.knizniklub.cz/knihy/547592-amaliina-nehybnost.html