Lars útočí ve jménu syna a otce

Středa, 30 Prosinec 2020 07:23 Jaroslava Krejčová

lars utoci perex Třetí knížka o soukromém očku Larseho jehož pravé jméno je záhadné jako autor Daniel Gries sám. Stále miluje i kritizuje Metallicu, mlátí ve sklepě do bicích, vysedává jako spolumajitel v baru ve společnosti své oblíbené značky alkoholu, miluje auta a ženy. Má rád volnost, kterou léta u policie neměl, ale zkušenosti tam získané umí využívat. Když se pustí do pátrání, je lepší se mu neplést do cesty a nesnažit se ho zastavit. Žen sice měl hodně, ale jen na jednu několik dlouhých let stále vzpomínal a čekal na telefon, v němž uslyší její hlas.

Až teď, po dvaceti letech, se najednou Viki ozývá a prosí o pomoc. Nemohla žádat o pomoc policii, záhadné zmizení syna je totiž doprovázeno ztrátou peněz z trezoru ve firmě jeho otce. Při rozhovoru s Viki a jejím manželem, který není biologickým rodičem, získává dojem, že tím otcem by mohl být on. Proto musí útočit. Rodiče tvrdí, že to bylo zlaté dítě, Viki posléze přislíbila seznam jeho přátel, kterých moc neměl, ale přece jen se od nich dozví, že měl přítelkyni. Posléze zjistí, že se i ona ztratila. Před jeho pátráním stojí více otazníků, na které musí najít rychle odpověď, ten co se ho osobně nejvíce dotýká však vyřešen není.

Autor se neváže na konkrétní prostředí, příběh se může odehrát kdekoliv. Tak jako předchozí tituly se čte velmi rychle, nepostrádá dramatičnost i spád, což nutí čtenáře dozvědět co nejdříve, jak to celé nakonec dopadne.

Věřím, že si užijete i styl Larsova vyprávění...

Ukázka z knihy

Celý tohle představení proběhlo tiše, rychle a nenápadně. Ráno někdo najde vypáčený okno, dveře a vybranej trezor, ale to muže v černým netrápilo. On bude mít dostatečnej náskok, s nohou na plynovým pedálu má už teď skoro vyhráno. Jestli to v příštích dvaceti minutách nenapálí někam do kandelábru, bude hotovo.

Level complete.

Jasně že hra pak bude ještě pokračovat, ale to už na jiný šachovnici a s jinejma figurama. A bude to jízda, to je víc než jasný. Jenže některý věci bejvaj nevyhnutelný a tohle je právě jedna taková. Člověk se až nestačí divit, kam se dostane, když nastoupí do špatnýho vlaku. Obrazně řečeno. Pak už jen jede, vyděšeně kouká z okna a vzpomíná, kde a co se na samým začátku podělalo.

Takže, kde a co se teda podělalo v tomhle případě?

Něco vám o tom povím.

Lars má vždycky v rukávu pár nekorektních hlášek, o jeho myšlenkách nemluvě. Ale když tohoto nekonvenčního hrdinu přijmete takového, jaký je - i s jeho drsnou filosofii - oblíbíte si ho a budete se těšit na další díl. Doufám, že se ho brzy dočkáme.

lars utoci