Připravte si kapesníčky, je zde další dílo od Fredrika Backmana. Tentokrát krátký příběh nazvaný Životní terno.
Děj se odehrává v Helsingborgu noc před Štědrým dnem. Nemocniční chodbou kráčí žena v tlustém šedém svetru, aby si někoho odvedla. V deskách má jména všech aktérů: pětileté holčičky trpící rakovinou, která se bojí „mimouzemšťanů“, dvacetiletého mladíka láskyplně leštícího pivní sklenici ve vysněném baru i pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Jeden z nich přijde o život, pokud se pro něj někdo jiný dobrovolně neobětuje…
Životní terno napsal Backman, jak prozrazuje v úvodu, jedné prosincové noci, když jeho žena a děti spaly kousek od něj. Hodnotil uplynulý rok, cítil se vyčerpaný a unavený a přemýšlel o životních volbách. „Přemýšlel jsem, jak by mělo vypadat úplně nesobecké chování. Uvažoval jsem o tom, kvůli komu bych byl ochotný zemřít a pro koho bych byl ochotný obětovat život. A jaký je mezi tím rozdíl. Tenhle příběh vypráví právě o tom,“ popisuje.
Dílo se těžce popisuje, je rozehráno na pouhých několika desítkách stran a na každého bude zřejmě působit jinak. Nedá se mu upřít, že je silné a typickým autorovým stylem útočí na emoce čtenáře, ale přesto mu za mě něco chybí. Přečetla jsem jej na jeden zátah, ale neoslovilo mě – možná jsem jen nebyla ve správném rozpoložení, nebo jsem zkrátka čekala mnohem více.
Fredrik Backman je podle mě mistrným vypravěčem, což jsem si ověřila především v příbězích z Medvědína. Moc se mi líbí také jeho kniha Co by můj syn měl vědět o světě. Jeho skalním fanouškům se zřejmě Životní terno bude líbit a délku mu odpustí, já ale vydávání takových krátkých děl jednoduše neuznávám. U novely A každé ráno je cesta domů delší a delší bylo přidanou hodnotou alespoň to, že prodeje z ní putovaly na dobrou věc, tady se mi zdá, že jde jen o snahu vydělat… A přiznávám, že mě to na autora mrzí.
Fredrik Backman pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012, česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisků a práva byla prodána do třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další knihy: Co by můj syn měl vědět o světě (2012, u nás 2017), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013), Byla tady Britt-Marie (2014), Medvědín (2017), jeho pokračování My proti vám (2018) a novela A každé ráno je cesta domů delší a delší (2018).
Životní terno
Autor: Fredrik Backman
Překlad: Helena Matocha
Žánr: novela
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2019
Počet stran: 79
Hodnocení: 65 %
https://www.hostbrno.cz/zivotni-terno/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Psal se rok 1994, když v Praze vzniklo nové hudební seskupení, které si dalo název Maxim Turbulenc. V tom roce mi bylo třiadvacet a tahle trojice mi připadala pěkně praštěná. Dokázali ale rozesmát a získat si náklonnost napříč ge...
Pac je bílý kocourek, jehož názorem je, že nemá moc smysl se v životě snažit, protože jsme stejně všichni odsouzeni k nezdaru a zániku. Vesmír je nepřátelské místo, náboženství nikoho nezachrání, navíc je úplně mimo – vlastně jediná smysluplná věc je být k...
Děvčata Springrovy vyrůstají na vojenské základně se svojí matkou Meredith a prožívají svoje radosti i strasti všedních dnů. Společně, a zároveň každá zvlášť, se vyrovnávají nejen s odloučením otce, který je služeb...
V experimentálních prostorech NoD se během června třikrát představila divadelní reality show Rozprostřeno. Pět lidských osudů, pět večeří o tříchodových hláškách, s nejznámější českou podvečerní zábavou podoba čistě náhodná...
Spočítali bychom na prstech jedné ruky, kolik děl z Iránu země uvedla Česká televize (jinde bychom je očekávali marně), kolik se jich dostalo do tuzemských kin - nejnověji 