Intentio operis, intentio auctoris a intentio lectoris – Radek Horáček sa vo svojej odbornej publikácii venuje fenoménu vnemu umeleckého diela, z ktorých si vyberá diela súčasných umelcov, ale vedie nás k nim, ako inak, po vyšliapaných historických chodníkoch. Pretože ako inak by sme sa mohli dopracovať k poznaniu sveta bez poznania histórie?
Jednoznačne veľmi dobrá odborná publikácia, ktorá sa snaží zmapovať modernu a postmodernu českej umeleckej scény, históriu galerijných priestorov a premeny publika v priebehu desaťročí. Horáček ponúka spojenie pohľadu diváka, či nezaujatého pozorovateľa, umeleckého diela, ktoré zasahuje do verejného priestoru, ale i umelca a jeho súčasného postavenia. Svojou širokou optikou mapuje a porovnáva nielen s českou umeleckou tvorbou minulých desaťročí, ale za dôležité a kontrastné považuje porovnanie so svetovými umelcami.
V niektorých momentoch cítiť násilné porovnania a vyzdvihovanie českej scény na celosvetovú úroveň, čo je badať v prípade kapitoly Divák jako spolutvůrce 2. Celkovo však predstavuje veľmi komplexný úvod do základných českých umeleckých skupín (Rafani, Osma, Tvrdohlaví a mnoho iných), ktorých najzásadnejšie umelecké výkony rozoberá v súvislosti s ich kontaktom s verejným priestorom a divákom.
Upriamuje sa i na extrémistické prípady, kedy umenie zasahovalo až do trestného činu a kladie si otázky, či je možné rozlíšiť umenia a zločin, alebo či treba ponechať toto monochromatické videnie zločinu ako komplexného pomenovania i pre jednanie s umeleckým zámerom.
Autor z pohľadu dlhoročného riaditeľa jednej z vedúcich umeleckých inštitúcií mesta Brna, vyberá množstvo zásadných výstav práve z Domu umění města Brna a nenecháva ich tak zapadnúť medzi bežné umelecké prejavy postmoderny. Práve tým, že tieto prejavy konfrontuje so svojimi pozorovaniami a v kooperácii s reakciami verejnosti, môžeme na jednotlivých príkladoch vidieť, aké rôzne sú intencie autora, ako vyznieva samotné dielo a čo má k tomuto procesu povedať druhá strana dialógu – divák. Alebo divák nie je dôležitou časťou umeleckého procesu?
Radek Horáček (1959) je profesorom na Katedre výtvarného umenia Pedagogickej fakulty Masarykovej univerzity. V rokoch 2002-2006 bol riaditeľom Domu umění v Brně. Je aktívnym recenzantom a glosátorom.
Umění bez revolucí? (Proměny soudobého výtvarného umění)
Autor: Radek Horáček
Nakladatelství: Barrister & Principal a Masarykova univerzita
Odpovědná redaktorka: Tereza Čechová
Místo a rok vydání: Brno, 2015
První vydání
ISBN 978-80-7485-066-0
Hodnocení: 85%
http://barrister.cz/produkt/umeni-bez-revoluci
| < Předchozí | Další > |
|---|
První úspěch slavila již jako žákovská mistryně ČR v kanoistice. Pak se dvakrát stala juniorskou mistryní světa v běhu na lyžích. Během své aktivní sportovní kariéry byla Kateřina Neumannová dvakrát m...
Nakladatelství FRAGMENT patří k deseti největším nakladatelům v České republice a mezi jeho stěžejní produkty patří knihy pro děti a mládež. A to nejen pohádky a příběhy, ale i populárně naučná literatura. Do této kategorie se řadí i t...
Ještě do soboty 21. listopadu v Praze potrvá poměrně neobyčejná výstavní expozice NĚŽNÝMI DRÁPKY v Galerii Smečky (Praha 1, Ve smečkách 24 – dům hned nad divadlem Činoherní klub). Zahrnuje legendární fi...
V lednu roku 1881 bylo založeno Družstvo českého národního divadla v Brně, jehož cílem bylo „starati se o pořádání důstojných her divadelních a opatřiti fond ku zřízení českého divadla n...
Jeden den jako druhý, brzké vstávání, tvrdá manuální práce… Snímek Víta Klusáka Svět podle Daliborka není jen, jak hlásají poutače, „filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova“, ale především příběh o tom, že každý důsledek má sv...