Chcete zažít něco výjimečného? Zaslechnout zašustění křídel vážky či zahlédnout třpytící se krůpěj rosy? Postřehnout takové vjemy, k jejichž zachycení potřebuje člověk klid a čas? Přečtěte si haiku!
Haiku je japonská krátká báseň, vytvořená podle zenových principů. Lze ji vyslovit jedním dechem. Sděluje skutečnost okamžiku. Přijímá situaci takovou, jaká je. Prožívá čistou přítomnost. Je svobodná. Verše jsou někdy zdánlivě bez významu, ale když je naše mysl obejme, vynoří se jejich hluboký obsah.
Z krásného květu
vyletěl komár
jak z křoví
Knižní set Oči vážky. Krůpěj rosy. Výběr z haiku Kobajaši Issy sestavila a ilustrovala Daniela Renčová. Celé provedení již na první pohled působí velmi zenově a harmonicky. Dvě útlé knížečky, bílá a černá, vložené do černobílého obalu zrcadlí harmonii protikladů, jin a jang.
Výtvarné řešení je zajímavé, podněcuje ve čtenáři hravost, nutí jej k hledání souvislostí a tím podtrhuje skryté významy jednotlivých haiku.
Stejně, jako nám při běžném pohledu na svět zůstává mnohé skryto a potřebujeme se ztišit, abychom mohli nahlédnout pod povrch a proniknout k podstatě věci, vidíme i zde nejprve náznak v doprovodné ilustraci a teprve po přečtení básně ji vidíme celou. Navíc skrz jednotlivé stránky barva tuši lehce prosvítá a dovoluje nám postřehnout další rozměr sdělení.
Ještě starší
než želvy a jeřábi
je podzimní večer
Je fascinující, jak lehká ruka Daniely Renčové dokáže několika šmouhami štětcem a pár klikyháky perem hozenými na papír vystihnout požadovaný obraz a celkovou atmosféru navozenou veršem. Zdá se to tak jednoduché! Stejně tak haiku Kobajaši Issy, která jsou do knihy vybrána. Dokáží oslovit i po dvě stě padesáti letech.
Při čtení veršů a pohledu na ilustrace mě mimoděk napadalo, zda je potřeba jim rozumět, najít v nich přesné sdělení a celé to nějak rozkódovat. Někdy jsem se pár minut dívala na stejnou stránku, na těch pár slov a tahů štětcem či perem, až se mi pohled rozostřil a mysl vyprázdnila. Je nutné to opravdu pochopit? Není právě ono zastavení se tím nejdůležitějším? No jasně, haiku…, jak prosté!
Ani před chrámem
nečistých Eta se nebály
rozkvést sakury
Jakpak asi vnímá vážka svýma očima třpyt odrážejících se paprsků slunce na krůpěji rosy? Výtvarná interpretace básní Kobajaši Issy od Daniely Renčové vyvolává tyto představy a doslova vyzařuje onen klid, který nás obejme a dovolí nám spočinout v čase.
Najdete si i vy pár minut na pohodlné posezení s šálkem kvalitního čaje a meditaci nad Očima vážky a Krůpějí rosy? Alespoň to zkuste, určitě vám to udělá dobře.
Daniela Renčová (*1989), malířka, ilustrátorka a grafička. Je absolventkou Ústavu grafiky a designu v Plzni. Za toto výtvarné pojetí haiku získala ocenění Vojtěcha Preissiga od Spolku českých bibliofilů v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2012.
Kobajaši Issa (1763-1827), vlastním jménem Nobojuri Jataró, se narodil v rodině chudého rolníka v divokých horách kraje Šinano. Z jeho básní promlouvá příroda. Je v nich pokora, čistota, něha a láska.
Oči vážky. Krůpěj rosy.
Kobajaši Issa
Žánr: poezie
Rok vydání: 2014
Počet stran: 224
Nakladatelství: Argo
Překlad:Antonín Líman
Ilustrace/foto:Daniela Renčová
Autor obálky:Daniela Renčová
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-257-1189-7
Hodnocení: 80%
https://www.kosmas.cz/knihy/195713/oci-vazky.-krupej-rosy/
https://www.facebook.com/rencovadaniela?fref=ts
< Předchozí | Další > |
---|