Jak na to vám ukáže kniha Paměti imaginárního kamaráda. Osmiletý Max sice s nikým moc nemluví, dokonce ani s rodiči, žije si ve vlastním světě, zdá se však, že kamaráda má. Jmenuje se Budo a kromě Maxe ho nikdo jiný nevidí. Stvořil ho sám, dokonce o něco staršího, než je on – asi aby věděl víc a mohl mu být dlouho nápomocný. K tomu všemu má imaginární kluk vlastnosti, které smrtelníci nemívají, třeba se může pohybovat nezávisle na svém stvořiteli, čehož Budo tu a tam využívá. Jinak jsou jeho možnosti existence bez Maxe značně omezené.
Budo má svého stvořitele rád. Taky by byl rád, kdyby byl samostatnější. Proto mu pomáhá objevovat svět a radí mu v nesnázích. Takový je to kamarád! Přestože ví, že Maxova samostatnost by mohla znamenat jeho zánik. Jakmile totiž Max na Buda přestane věřit, bude to jeho konec, rozplyne se. Však o tom často Budo přemýšlí. Chtěl by vědět, kam mizí imaginární kamarádi, když už nejsou potřeba, respektive když už se na ně nevěří. Však jich celou řadu potkal, ve škole, v nemocnici a různě – a většina jich je dávno pryč.
Max se tolik odlišuje od ostatních dětí. Trpí specifickou poruchou, jejíž charakter připomíná autismus. Ve škole to nemá lehké, je jiný, a tak je cílem posměchu a ataků nejednoho škarohlída. Naštěstí Budo je vždy s ním a dokáže mu poradit, jak se bránit. Max si díky Budovým radám opravdu ví rady téměř se vším. Jen s paní učitelkou Pattersonovou ne. Tato dáma přišla o vlastní dítě a je přesvědčena, že u ní by bylo Maxovi lépe. Jednoho dne svůj záměr dovede do samého konce – chlapce unese. Všichni marně pátrají po ztraceném dítěti. Budovi je jasné, že si Max musí najít cestu na svobodu sám. Jedině díky němu uzavřený chlapec uteče a najde cestu domů.
Nádherný, silný příběh, jehož jedinečným vypravěčem je imaginární postava, upoutá v plném rozsahu. Zároveň poodhalí život lidí s psychickou poruchou, může být i rádcem, jak k nim přistupovat, jak s nimi mluvit a jak je přijímat. Není to snadné, ale jde to. Budo tak radí nejen svému stvořiteli v knize, ale i nám ostatním. Však lidí s nějakou poruchou kolem nás několik je, každý z nás se s někým takovým může potkat – je tedy dobré vědět, jak s nimi jednat.
Plně souhlasím se sloganem, který je uveden na zadní straně přebalu: Nemusíte být skuteční, a přesto můžete být pro někoho ten nejlepší kamarád na světě. Budo takový je – a tahle knížka je vlastně celá dobrým přítelem, s kterým je dobré chvíli pobýt a tu a tam se k němu vrátit. Příběh osmiletého chlapce napsal Matthew Dicks a vydalo jej Argo v skvělém překladu Dominiky Křesťanové. Vyšlo též jako e-kniha.
Autor: Matthew Dicks
Název: Paměti imaginárního kamaráda
Nakladatelství: ARGO
Rok vydání: 2014
Počet stran: 316
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: ARGO
www.argo.cz
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Mnozí umělci touží zachytit prchavé okamžiky krásna a uchovat je natrvalo. Patří mezi ně i severočeská výtvarnice Jana Eichler-Ruská, tvořící pod značkou Chimeara. Lze uchopit přelud a přetavit jej do hmatatelné podoby? Je možn...
Artivistce a kurátorce Tamaře Moyzes se podařilo realizovat další názorově ucelenou akci, ve které informuje o historii, která (bohužel dosud) nenastala. Bezmála geniální nápad uskutečnila ve spojení se skupinou Romane Kale Panthera ....jpg)
Ve dnech 12. – 18. července se koná již 15. ročník pražského festivalu pouličního divadla Za dveřmi. Čekají vás divadelní a novocirkusová představení v podání českých i zahraničních umělců, ko...
