Když se detektivové štvou za pachatelem jako za lovnou zvěří

Když se detektivové štvou za pachatelem jako za lovnou zvěří

zve 200Ze Švédska vyrazil na cestu do knihkupectví po celém světě další román. Tentokrát se jedná o dílo z pera spisovatelského tandemu Kerstin Signe Danielsson a Roman Voosen. Jejich detektivní román Jako zvěř slouží opět jako přímý důkaz, že ve Skandinávii detektivky umí.

 

Kousek od místa konání lučištnické soutěže je nalezena mrtvola. Došlo k vraždě. Došlo k velmi brutální vraždě. A jak se ukáže o pár dní později, další vražda, svou brutalitou tu první daleko předčící, následuje. A o několik dní a několik stovek kilometrů dál někdo velmi brutální spáchá vraždu třetí. Ten někdo si kromě morbidní řezničiny libuje i v biblických příbězích. Obzvláště jej fascinují kruté smrti mučedníků, protože právě jimi se nechal inspirovat, když vymýšlel způsoby, jakými zemřou oběti. Nelze říci, že by vrah žaludky a nervy vyšetřovatelů šetřil. Po stopách vraždícího monstra se vydává tým vyšetřovatelů v čele s Ingrid Nyströmovou. Ta si do týmu na pomoc povolala kolegyni Stinu Forssovou, která byla dočasně z jejího týmu vyřazení kvůli disciplinárním prohřeškům.
Vystavět detektivní příběh tak, aby do sebe jednotlivé události zapadaly, aby nevznikaly logické, dějové i místní nonsensy, to vyžaduje spisovatelský kumšt. Pokud se autor, v případě románu Jako zvěř dvojice autorů, rozhodně příběh vyšperkovat biblickými příběhy, zadělává si na pořádný kus práce. A pokud se snaží současně čtenáři zamotat hlavu spojitostí se Stasi a událostmi z období studené války a rozděleného Německa, znamená to, že si naložil pořádnou porci. Autorský tým se však touto nepříliš jednoduchou porcí dobových reálií, biblicko-historických fakt prokousává s grácií a bez sebemenší známky problému či klopýtnutí. Ač je potřeba nemalý poznámkový aparát na konci knihy, tak příběh neztrácí na přehlednosti a pochopitelnosti, čtenář není úplně mimo mísu, nevypadává ze souvislostí.

zve 1


Okamžiky, kdy se možná trošku tápe, jsou na začátcích kapitol, neboť autoři zvolili formu, kdy je každá kapitola psána z pohledu konkrétní postavy. A vzhledem k tomu, že se na vyšetřování případu podílí vícero lidí, tak se může nejednomu čtenáři stát, že v úvodních řádcích kapitoly více či méně pracně loví z paměti, kterýma očima se teď bude na průběh vyšetřování dívat. Na druhou stranu však tímto zůstává ve střehu, není odkázán na jediný úhel pohledu.
Autorská dvojice si však bohužel neodpustila otřepané klišé „co vyšetřovatel, to nějaká ta soukromá kalvárie, případně osobní tragédie“. Opozitum v charakteristikách postav vystavěné na principu bravurní v práci versus tragéd v osobním životě možná působí při čtení první detektivky. Pokud se však opakuje skoro v každém detektivním románu, čtenář se musí zákonitě začít ptát, co na tom ti autoři detektivek mají. Jistě, problémy v osobním životě vyšetřovatele nejzávažnějších kriminálních činů dozajista zlidšťují, ale současně působí jako poněkud laciná „vata“, kterou se snaží autoři svá díla nafouknout.
Instituce související s totalitními režimy oplývají specifickou aurou. Stejně tak události, místa a činy, které souvisí s náboženskou tematikou. Pokud se vše smíchá dohromady, může vzniknout poněkud chaotický mišmaš. Nemusí však tomu tak být, může vykrystalizovat sofistikované dílo, propracované, které nedovolí čtenáři knihu odložit jindy, než v případech kdy je to nezbytně nutné. Autorské dvojici Kerstin Signe Danielsson a Romanu Voosen se to povedlo dost dobře. Čtenář pravděpodobně získá nutkání přemáhat ospalost, případně natahovat chvíle četby, protože na stránkách románu Jako zvěř se odehrává příběh více než napínavý.

 

Název: Jako zvěř
Autor: Kerstin Signe Danielsson a Roman Voosen
Žánr: detektivní román
Vydáno: 2013
Stran: 375
Vydalo nakladatelství: MOBA
Překladatel: Eva Osinová
Hodnocení: 70%

 

Jako zvěr od MOBA

Zdroj foto: nakladateství MOBA


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Radní pro kulturu Středočeského kraje: Kultura je vnímána jako popelka


Zdenek StefekRozhovor s radním Středočeského kraje pro oblast kultury a památkové péče Zdeňkem Štefkem (KSČM).

...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Z archivu...

Čtěte také...

Držíte-li dietu, nečtěte Poslední tango s Carmen

200littNe, že by to bylo špatné čtení, ale pořád se tam vaří laskominy, pořádají se hostiny a baští se, až se dělají protagonistům (a tím i čtenářům) boule za ušima. Alena Jakoubková přivedla na svět ženu s netradičním jménem Carmen, zajímavým povoláním (zubařka...


Literatura

Dokud vás nenajdeme. Kniha, kterou si budete pamatovat dlouho

dokud vas nenajdeme (2)Smog v indickém velkoměstě je jako dech samotného ďábla. Pálí v očích, leze do nosu a úst, usazuje se na kůži, všechno rozmlžuje a maže z oblohy hvězdy. Ale může být i užitečný – když poskytuje...

Divadlo

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace

Film

Karel Zeman a jeho kouzelný svět

zeman09Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...