Útěky z nylonové klece

Útěky z nylonové klece

Tisk

NylonJail perexK nedávným hudebním počinům, na které by se nemělo jen tak zapomenout, rozhodně patří debut olomoucké party Nylon Jail. Album My Heart Soars Like a Hawk jistě chytne za srdce každého, kdo se ocitl ve vnitřním nesouladu, zda žít ve městě či někde v klidu, daleko od vynervovaných davů a mas.

 

 

Devět skladeb na vás nemusí zafungovat hned na první dobrou. Záleží na rozpoložení, v jakém si toto album pouštíte. Napoprvé ho vyslechněte třeba za volantem, v osamocení – cestou nočním městem nebo při průjezdu nevlídnou mlhou.

Nylon Jail se nevyplatí racionálně pitvat jako stroj. V případě nadějné kapely je dobré spoléhat spíše na pocit. Možná se chytíte na hypnotické pasáže, zdobené charismatickým vokálem. Nebo se dobrovolně ztratíte v zadumaných polohách jemné psychedelie. Samozřejmě máte i třetí možnost: necháte se dobrovolně spláchnout ve chvílích, kdy se do toho všichni naplno opřou (jako ve skladbě Grace). Každopádně se celou dobu nezbavíte podezření, že kovbojové a indiáni se pokoušejí skrýt pod rockovým převlekem. Nová póza bývalých kotlíkářů? Jak se to vezme.

Celá nahrávka působí vskutku zrale a nechce se věřit, že skupina existuje teprve od podzimu 2011. Studiovou podobu stylově pestrých písní porodila pětičlenná sestava: Jiřin Jirák (zpěv), Roman Vičík (akustická kytara, zpěv), Michaela Štaffová (basová kytara, zpěv), Václav Hruška (elektrická kytara) a David Janků (bicí).

NylonJail foto

Zdá se, že Nylon Jail ignoruje žánrové omezení a s chutí experimentuje. Mediální nálepka „progresivní country“ je spíše pomocná berlička pro duše, které při poslechu nenalézají středoevropskou stabilitu. Kdybychom nechtěli ztrácet čas psaním (a čtením) recenzí, stačilo by uvést, že na cestu se vydala zajímavá kapela, která se pokouší šířit důležité sdělení. Jak si ho přeložíte, to už je na vás. Beztak by vám případná nápověda nepomohla. 

Název: My Heart Soars Like a Hawk

nylonJail

Interpret: Nylon Jail
Žánr: Rock
Skladby: 1/ Sun in Hell, 2/ Turtl Soup, 3/ Grace, 4/ No Way, 5/ Abscissa, 6/ Fort H. H. G., 7/ Indian Summer, 8/ Dumb Ventriloquist, 9/ One Word
Stopáž: 45:07
Vydavatelství: Indies Scope, 2013

Hodnocení:  80 %

Zdroj foto /obálka: www.indies.eu

 

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Útěky z nylonové klece                   

K nedávným hudebním počinům, na které by se nemělo jen tak zapomenout, rozhodně patří debut olomoucké party Nylon Jail. Album My Heart Soars Like a Hawk jistě chytne za srdce každého, kdo se ocitl ve vnitřním nesouladu, zda žít ve městě či někde v klidu, daleko od vynervovaných davů a mas.

      Devět skladeb na vás nemusí zafungovat hned na první dobrou. Záleží na rozpoložení, v jakém si toto album pouštíte. Napoprvé ho vyslechněte třeba za volantem, v osamocení – cestou nočním městem nebo při průjezdu nevlídnou mlhou.

      Nylon Jail se nevyplatí racionálně pitvat jako stroj. V případě nadějné kapely je dobré spoléhat spíše na pocit. Možná se chytíte na hypnotické pasáže, zdobené charismatickým vokálem. Nebo se dobrovolně ztratíte v zadumaných polohách jemné psychedelie. Samozřejmě máte i třetí možnost: necháte se dobrovolně spláchnout ve chvílích, kdy se do toho všichni naplno opřou (jako ve skladbě Grace). Každopádně se celou dobu nezbavíte podezření, že kovbojové a indiáni se pokoušejí skrýt pod rockovým převlekem. Nová póza bývalých kotlíkářů? Jak se to vezme. 

     Celá nahrávka působí vskutku zrale a nechce se věřit, že skupina existuje teprve od podzimu 2011. Studiovou podobu stylově pestrých písní porodila pětičlenná sestava: Jiřin Jirák (zpěv), Roman Vičík (akustická kytara, zpěv), Michaela Štaffová (basová kytara, zpěv), Václav Hruška (elektrická kytara) a David Janků (bicí).

    Zdá se, že Nylon Jail ignoruje žánrové omezení a s chutí experimentuje. Mediální nálepka „progresivní country“ je spíše pomocná berlička pro duše, které při poslechu nenalézají středoevropskou stabilitu. Kdybychom nechtěli ztrácet čas psaním (a čtením) recenzí, stačilo by uvést, že na cestu se vydala zajímavá kapela, která se pokouší šířit důležité sdělení. Jak si ho přeložíte, to už je na vás. Beztak by vám případná nápověda nepomohla.       

 

 !!! odkaz na videoklip !!! http://www.youtube.com/watch?v=cyJrdExPAOg

 

Název: My Heart Soars Like a Hawk   

Interpret: Nylon Jail  

Žánr: Rock 

Skladby: 1/ Sun in Hell, 2/ Turtl Soup, 3/ Grace, 4/ No Way, 5/ Abscissa, 6/ Fort H. H. G., 7/ Indian Summer, 8/ Dumb Ventriloquist, 9/ One Word  

Stopáž: 45:07

Vydavatelství: Indies Scope, 2013

Hodnocení:  80 %

Zdroj foto /obálka: www.indies.eu 

 

 

 


 

Přihlášení



Banner

Vznešená vyrovnanost hvězdné kariéry Dagmar Peckové pokračuje i po 43 sezónách

Vypadá to, jako by dosáhla met, přetěžko posunutelných dál. Ve svém žánru si udržovala několik desítek let pozici, u níž jsme nikdy zcela jasně neodhadli, není-li právě tou první – podle čeho se určuje nejtalentovanější a nejúspěšnější česká pěvkyně v zahraničí. Přitom vznešená vyrovnanost umělecké úrovně Dagmar Pecková pokračuje i v době, kdy „sestoupila“ z mezinárodních jevišť a pódií, ale přitom je stále hvězdou.

Otřesné svědectví o morálce dnešní doby

Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů tolik odlišná od mzdy žen jako tam, avšak sexuální morálka, podle zjištění poslední doby (případy Feri, Cimický nebo šetření na vysokých školách), je přinejmenším stejná.


Jan Melvil Publishing
Banner

Hledat

Rozhovor

Marek Dusil: „Nic bych neměnil, všechno nějak plyne…“

dusil marek200Cítí se spíše folkařem, ale zároveň v sobě nechává probublávat spodní rockový proud. S formací Marek Dusil Blend chystá nové album a své písně nejraději předkládá v prostém akustickém hávu. Rád hraje pro vnímavé publikum. Br...

Videorecenze knih

Anketa

Červen, Mezinárodní den dětí, Světový den hudby. Co pro vás hudba znamená, vnímáte ji od dětství?
 
Banner

Co se stane, když naše vnitřní dítě mrzne?

Mít nějaký životní plán. To je to, co starší generace očekává od svých potomků. Jasnou vizi, do detailů promyšlenou cestu, po které by šli. Potomkové však nic takového nemají. Ano, vědí, co nechtějí, ale není jim jasné, jak by vlastně se svým životem měli naložit. Důležité je ale pro ně pořádně se vůči rodičům vymezit. Tyto rozdíly v očekávání pak způsobují střet generací, ve kterém není ani vítězů, ani poražených. A někde v tom všem zmatku mrzne naše vnitřní dítě…


divadlodisk.cz

Literatura

Lekce řízení auta od závodního jezdce

jak200Dostalo se mi do rukou velmi zajímavé čtení: lekce jízdy od závodního jezdce Bena Collinse, přezdívaného The Stig díky pořadu Top Gear, kde se osm let objevoval. Zastupoval představitele Jamese Bonda při nejtěžších honičkách v posledních filmech. A tenhl...

Divadlo

JAMU přijímá studenty z Ukrajiny, otevřela pro ně transparentní účet a učí je češtinu

jamu 200Třináct ukrajinských studentů prchajících před válkou v současné době studuje na obou fakultách brněnské akademie. Počty však mohou být ještě vyšší. JAMU navrch z iniciativy děkana Divadelní fakulty doc. Mgr. Petra Francána zřídila transparentní účet na ...

Film

Nymfomanka - recenze

"200nymfJakmile Dánsko nabídlo našim kinematografickým chtíčům otevřený pohled do mysli jednoho z jejích podivuhodných režisérů, s příchozí Melancholií či Antikristem se naše pocity vesměs různily. Možná a nejspíš právě proto, že na emoce dokáže hrát souvisl...