Už je to více než týden, co skončil další z letních festivalů - Open air. O hudebních zážitcích jsme vás pravidelně informovali přímo z dění akce. Jaké ale byly dojmy mimo koncertní stage?
Open air festival v podstatě patří mezi nováčky na naší scéně. Před čtyřmi lety s mocným sponzorem v zádech ('ten modrý telefonní operátor') startovali poměrně zostra (Faithless či Royksopp) a tři ročníky po sobě organizátoři přivezli zvučná jména ať už z elektronické scény či z popové. Festival se od počátku nijak hudebně nevymezoval a zůstal u označení multižánrový. V čele programů se vyskytovali i nejlepší kapely a zpěváci z domácích vod. Ale letos bylo všechno trochu jinak..
Po odchodu hlavního sponzora si nakonec nelehký úkol vzala na svá bedra finanční instituce a dramaturgie se otočila o několik desítek stupňů dál od mainstreamu. Pro ty, kteří rádi zamlsají a jsou už přejedení českou 'špičkou', která má svou hodinku na většině festivalů, to byla fajn změna. Festival se stal atraktivní i pro vyznavače oldschool muziky v podání headliners. Při oznámení posledního jména, elektronické legendy UNDERWORLD, se festival tak nějak zachránil. A označení legenda je rozhodně na místě, protože komu se nevybavila nesmrtelná melodie Born Slippy z devadesátek? Kdo na festivalu byl, možná během pátku či sobotního dne zalitoval, že se vypravil. Ale kdo vydržel déšť a zimu a přečkal na tohle britské duo, litovat rozhodně nemůže, protože se jednalo a fascinující zážitek, který z paměti jen tak nezmizí.

Co ale bohužel zmizelo, byli návštěvníci. Těch do Týnce přijelo o pár tisícovek méně než předchozí roky. Mainstream táhne davy stejně jako dobré počasí. A jak už bylo zmíněno, Open airu nebylo požehnáno ' z hůry'. Takřka deset hodin intenzivního deště v pátek a hrozba silné bouře v sobotu s vybranou daní v podobně zrušených O.Children, zamávali návštěvností značně. Těm, kteří se neradi mačkají či neholdují dlouhým frontám, tato poněkud komornější atmosféra zcela jistě vyhovovala. Pozitivem se skutečně stal dostatek všeho a pro všechny. Mobilní toalety byli čisté a takřka bez čekání. Areál, ačkoliv akce nebyla zapojena do žádného projektu čistých festivalů, byl pohádkově uklizený a stanové městečko nabízelo komfort v podobě prostoru a v podstatě nulových front na sprchy.

Bohužel, menší množství návštěvníků nesvědčí atmosféře. Sám o sobě chybějící genius loci Panenského Týnce tentokrát neměl kdo vyrovnat. Zkrátka fanoušci festivalového 'pocitu' se neměli čeho nabažit. Přitom je to ohromná škoda. Dramaturgové šli na trh s 'něčím jiným' (a bez diskuzí kvalitním), organizátoři se ve skrze skutečně snažili, komunikace na sociálních sítích fungovala oproti některým jiným festivalům bez problémů a při rekapitulaci akce nelze ukázat na bod, kde by pořadatelé udělali chybu a označit tak festival za nepovedený.
Na poli lidských možností se skutečně povedl. A tak nezbývá, než jen pevně věřit, že příští rok dostane festival novou šanci. Jak od návštěvníků tak i od 'oblohy'.

Open air / 8. – 10. srpna 2013/ Letiště Panenský Týnec
Čistota festivalu: 95%
Sociální zařízení: 95%
Volnočasové aktivity: 70%
Informovanost a ochota security: 80%
Sociální sítě, informovanost: 90%
Nabídka jídla, nápojů: 70%
Celkové hodnocení festivalu: 83%
Zdroj foto: www.facebook.com/openairfestival
| < Předchozí | Další > |
|---|





Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům p...

Ústecké muzeum opět propůjčilo své prostory k zajímavé výstavě. Stává se již dobrým zvykem představovat umělce kteří na ústecku žili, žijí nebo tvořili či tvoří. Tentokrát dostal prostor Roman Kozák. Narodil se v roce 1961 a...
Spletitý příběh rodiny Goodmanových se v hlavách autorů Briana Yorkeyho a Toma Kitta začal odvíjet postupně. Zároveň lze jeho prostřednictvím mírně nahlédnout do zákulisí vzniku současného amerického muzikálu.
Časosběrné svědectví režiséra Robina Kvapila More Miko mapuje svědomí českého národa prostřednictvím hlavního hrdiny Jaroslava Mika. Společně s ním, řidičem kamionu, Romem, aktivistou, otcem, manželem a člověkem, který se nebojí pomáhat, se vra...