SCHODIŠTĚ (ex-Nahoru po schodišti dolů band) vydává 1. 1. 2020 (u vydavatelství Galén) novou řadovou desku KUPŘEDU. Ač frontman Doktor Krajíček oslavil nedávno šedesátiny a kapela pětatřicetiny, na důchod to nevypadá.
Ba naopak – nové CD je možná nejsvižnější a nejeenergičtější v historie Schodiště. A jak naznačují nadšené reakce na singl a videoklip k titulní písni, padne nejspíš na úrodnou půdu.
Nové písně, zhusta už zasazené do koncertního playlistu, jsou jako vždy žánrově pestré, nevázanost lehce kontrastuje s textovým obsahem, který je stejně důležitý a prožitý jako samotná hudba. "Cílem bylo přenést ve studiu do nahrávek všechno to, co dělá Schodiště Schodištěm," říká kapelník Vratislav Horčík "A pak také vše podřídit nemilosrdnému pravidlu, že totiž základem je písnička, která musí fungovat i bez složitých aranží".
Hudebně se Schodiště částečně vrací k vlastním kořenům, kdy v písních dominovaly melodické linky akordeonu a klarinetu. K těm pak jako kontrast stojí kytarové a rytmicky hutné rify podpořené saxofonem. Pro zpestření se v některých pasážích, tak jako na koncertech, objeví zvuky ze sampleru, které se vhodně doplňují s akustickými nástroji.
Obsahově, tedy textově se autoři písní (především akordeonista a básník Miroslav Klíma) zaměřili sami na sebe, pozvolna stárnoucí chlapíky a na věci a situace, které kolem sebe pozorují, vnímají a ke kterým se vyjadřují; leckdy naštvaně, někdy ironicky, jindy poeticky.

Schodiště je pověstné pódiovým nasazením; vepředu svým neopakovatelným stylem přednáší Doktor Krajíček, který jako maják září v pozici frontmana od prvopočátků, celou kapelu ženou kupředu omlazené bicí (Jakub Homola) a kytara (Ondřej Fencl) s dynamitovou úderností; je to radost, je to jízda.
V posledních letech nastalo na koncertech vítané vyvážení, kdy většina už neřeší, ze kterého století ta která píseň je. Část příznivců stále bouřlivě reaguje na starší hitovky, zatímco ta druhá, početnější, už skáče především do rytmu novinkových festivalovek Nebudu či Stařena.
Čtyři ze současných sedmi členů pamatují zlatou éru Nahoru po schodišti dolů bandu, na níž se zásadně podíleli jak interpretačně, tak autorsky. Činí se i mladá sekce a výsledkem je souzvuk nabitý radostí, který má v sobě kus „starého dobrého Schodiště“, ale i svěží vítr a větší zapojení nástrojů pro kapelu tak charakteristických (klarinet, akordeon, saxofon).
Během dvanácti let společného hraní a několika soustředění se sedmičlenná skupina semkla jak rodinka, která vesele brázdí zdejší hudební „moře“. Hutný mix písní z nejslavnějšího období (kolem alb Ukazovák nasliněnej a Svinska pržola), vypalovaček z „comebackového“ alba Roztoky (2011) a především našláplých novinek z kolekce Kupředu, z nichž leckteré už fanoušci z koncertů dobře znají a vyžadují – to je program pro rok 2020. Pestrý hudební mejdan na oslavu nové desky!

Více informací najdete na oficiálním kapelním webu www.schodiste.org, na www.bandzone/schodiste nebo na https://www.facebook.com/Schodiste-220979644664731/
| < Předchozí | Další > |
|---|




I když si Soňa Drábková nikdy nehrála na modelku, přesto začala pózovat a „visí“ na výstavách a jako manekýna předvádí na módních přehlídkách. Dříve ji bavil také moderní tanec, kde ji před devíti lety objevil jistý fotograf a ona stala tváří na jeho fot...

Milovníci uměleckých stylů přelomu 19. a 20. století by si neměli nechat ujít exkluzivní výběr ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, který je v současnosti k vidění v prostorách Obecního domu. Expozice s názvem Secese / Vitální umění 1900 bude v...
Kam vyrazit o prázdninách za kvalitní kulturou? Spektakulární zážitek pod širým nebem v romantických kulisách jak ze středověkého Říma slibuje 6. ročník festivalu Letní Grébovka s Divadlem MA. V průběhu celého srpna se zde budou s návštěvníky setká...
Andreas vyrůstá na začátku 20. století s násilnickým strýcem na farmě v alpském údolí. Prožije dětství plné brutality a tvrdé práce, v osmnácti letech ale najde odvahu opustit svého utlačovatele. I když jej strýc částečně zmrz...